MINISTRYNĚ ZDRAVOTNICTVÍ MARIE SOUČKOVÁ:
* Budete prosazovat, aby si lidé připláceli na zdravotní péči, nebo to bude jako dosud?
Nesouhlasím s tím, aby si pacienti připláceli na zdravotní péči, které je plně hrazena ze zdravotního pojištění. Tedy jsem proti jakýmkoli doplatkům. Budu prosazovat rovnost v přístupu k poskytování zdravotnických služeb v celém spektru. Až ale stanovíme, co je nadstandard, pak ti, co ho budou chtít využívat, nechť si na něj připlatí.
* Často se hovořilo o příplatku na den v nemocnici. Bude?
Ne.
* A co doplatky za léky?
Chci, aby se zrychlil systém úhrady léků, které pacient nezbytně potřebuje v rámci svého akutního zdravotního stavu nebo když jeho tělo špatně reaguje na některý medikament. Na ty léky, které mu budou vyhovovat, by doplácet neměl. Rozhodovat o takovém léku by měl lékař v první linii, tedy praktický. Bude však muset zdůvodnit, proč lék s doplatkem pacient hradit nebude. Zdůvodnění by mohlo být na druhé straně receptu.
* Lékárníci chtějí jednotné ceny léků v průběhu celého roku. Teď se mění i čtyřikrát do roka. Necháte to tak?
Cena léku by měla být udržena alespoň na jeden rok, avšak s možností určité úpravy.
* Lékaři požadují, aby jim platy vzrostly až na trojnásobek průměrného příjmu v zemi. Dočkají se?
Budu pokračovat v trendu, který nastartoval můj předchůdce profesor Bohumil Fišer. Lékaři musejí za svou odpovědnou práci dostat nejenom důstojnou odměnu, ale být i v prestižním žebříčku povolání na té úrovni, která jim právem náleží. To platí i o zdravotních sestrách. Postupnými kroky se musíme přibližovat platům v Evropské unii.
* Bude vyšší pojistné na zdravotní péči?
Nebude.
* A co podnikatelé? Dosud v průměru měsíčně platí na zdravotní péči třetinu toho co zaměstnanci. Nezvednete jim pojistné?
To je věc diskuse. Stejné podmínky, jako jsou nyní pro zaměstnance, by měly platit i pro podnikatele. Věřím, že z diskuse vzejdou nějaké návrhy.
* A co stát? Bude za své pojištěnce, jichž je pět a půl miliónu, platit víc?
Víc platí už od ledna. V tomto trendu budeme pokračovat.
* Blíží se platnost atomového zákona a nemocnice nemají peníze na výměnu starých rentgenů, což může zdravotní péči ohrozit. Prosadíte vyšší státní dotace?
Musíme hledat cesty, abychom atomovému zákonu vyhověli a rychle se obměnily zastaralé rentgenové přístroje. Stát pomůže, ale nemocnice musejí samy hledat peníze na obnovu přístrojového parku.
* Jak se díváte na devitalizaci?
Vědecká rada posoudí, jak v ní pokračovat. Zatím ještě nebyly vyzkoušeny všechny cesty k tomu, aby se prokázala úspěšnost této metody. V experimentu na různých pracovištích se ale musí pokračovat.
* Myslíte tím na zvířatech?
Ano. Později, až se ukáže, že jde o metodu, která je v souladu s naší medicínou, věc znovu posoudíme.
* Mám tomu rozumět tak, že byste povolila další klinickou studii na lidech?
Rozhodně ano.
* A jak budete postupovat vůči těm, kteří dělají devitalizace na černo, jako například Nemocnice ve Vrchlabí?
V soudobé medicíně by se měly upřednostňovat klasické přístupy tak, jak jsou dány, v souladu s Hippokratovou přísahou.
* Jenže pacienti devitalizaci často berou jako poslední šanci na záchranu a tvrdí, že žádný nemá právo, tedy ani vy, jim ji upírat.
Má-li pacient právo na informace, měl by i v této oblasti mít možnost se rozhodnout. Ne však v okamžicích, kdy je ovlivněno jeho vnímání nebo když se jedná o stresovou situaci, v níž by jeho jednání mohlo být úplně v rozporu se situací běžnou.
* A co případ Nemocnice na Homolce, která se chce spojit s americkým Universitním centrem v Pittsburghu?
Jsem zásadně proti privatizaci takového jedinečného zařízení a vůbec privatizaci jako takové. Tyto věci se dají ošetřit zákonem, aby k nim nedocházelo. Pokud chtějí tito dva partneři spolupracovat na odborné úrovni, předávat si zkušenosti a školit lékaře, rozhodně by se jejich vztah neměl řešit tak, že stát do společného podniku vloží Homolku.
* Homolka by tedy měla zůstat státní?
Samozřejmě.
* Vznikne fond pro moderní medicínu?
Budu o něj usilovat. Mohl by zahrnovat náročné experimentální operace, ale i výzkum a vzdělávání lékařů stážemi v zahraničí. Peníze by do něj měl vložit stát, zdravotní pojišťovny i farmaceutické firmy. Třeba sponzorováním konkrétního výzkumu. Ráda bych, aby do zdravotnictví, teď nemluvím o fondu, ale o celém resortu, šla část peněz z prodeje cigaret a alkoholu. Z krabičky třeba dvacet haléřů.
* Jste nová tvář ve vysoké politice. Které charakterové vlastnosti preferujete? A jak se sama vidíte?
Jsem dost kritická a přiměřeně sebekritická. Mám velký smysl pro odpovědnost, jsem i velmi pracovitá a cílevědomá. Obdobné vlastnosti vyžaduji od svých spolupracovníků a protějšků. Umím i využívat kompromisu.
* Co ráda jíte?
Vše, co je dobré. Mám ráda českou kuchyni, nejraději vepřový řízek s bramborovým salátem.
* Co děláte, když odpočíváte?
Času je málo. Když je, čtu beletrii, humorné časopisy a také si zajdu na kosmetiku nebo do relaxačního studia. Velice ráda mám pěší turistiku. Nevadí mi ani dvacetikilometrové procházky. Ve městě musím chodit v botách na podpatcích. Ale i v nich pěší turistiku dělám. Klidně jdu z Loretánského náměstí ke svatému Václavovi pěšky.
* Kam se chystáte na dovolenou?
Vždy jsem jezdila jako vedoucí na dětské tábory. Letos v létě ale žádná dovolená, vzhledem k tomu, že jsem převzala resort, nebude.
* A co zájmy, koníčky?
Divadlo, kino. Jsem ovšem ráda, když se do divadla dostanu jednou za dva měsíce. Zajít do kina se mi daří častěji. Podle vytížení preferuji určitou hudbu. Když chci relaxovat, tak vážnější, když se chci jen odreagovat, nevadí mi jakákoli hudba, třeba metal i techno.
Václav Pergl, Právo, 18.7.2002