PŘEDSEDA ČESKÉ KARDIOLOGICKÉ SPOLEČNOSTI JAROMÍR HRADEC PRO PRÁVO:
* Na nemoci srdce a cév umírá v ČR ročně nejvíc lidí. Proč?
To zatím přesně nikdo neví. Nejrizikovější faktory jsou kouření, vysoký krevní tlak, cukrovka, cholesterol. To vše je plně v moci člověka. Některé faktory ovlivnit ale nelze. K nim patří pohlaví - muži jsou více náchylní k infarktu než ženy, a dědičné dispozice - když někdo v rodině podobné potíže měl. Stres a životní styl nepatří k rozhodujícím faktorům, které by měly na vznik infarktu vliv.
* Změnila se péče o pacienty od roku 1989?
Rozhodně. Od konce 80. let kardiovaskulární úmrtnost pozvolna, ale trvale klesá. Za posledních 10 let poklesla u žen o 25 % a u mužů dokonce o 27 %. Úmrtnost na mozkové cévní příhody poklesla za stejnou dobu o více než 30 % a na ischemickou chorobu srdeční u mužů dokonce o 38,5 %. Je potěšitelné, že ze všech států východní a střední Evropy jen u nás a v Polsku úmrtnost na všechny choroby srdce a cév klesá. Ve všech ostatních postkomunistických státech stagnuje - tak je tomu na Slovensku a v Maďarsku, nebo dokonce narůstá, jako v zemích bývalého SSSR, Rumunska a Bulharska. To, co se událo v české kardiologii za deset let, nemá ve světě obdoby. Svět to oceňuje, bohužel doma se o tom téměř neví.
* Takže jako kardiolog jste spokojen?
Tyto dobré výsledky neznamenají, že jsme dosáhli cíle. Vždyť 55procentní podíl kardiovaskulárních onemocnění na celkové úmrtnosti nás mezi vyspělými státy stále řadí do dolní poloviny tabulky. Naše populace navíc stárne, a nelze proto předpokládat, že by významně klesl výskyt nových případů onemocnění. Očekáváme však, že úmrtnost bude dál klesat.
* Proč vůbec úmrtnost tak dramaticky poklesla?
Po roce 1989 se zlepšila dostupnost mnoha diagnostických metod a moderních účinných léků a medicínských technologií. Například počet koronárních angioplastik se oproti roku 1988 zvýšil dvanáctkrát - ze 60 na 746 na jeden milión obyvatel. Ještě významněji - z 5 na 449 na jeden milión obyvatel - vzrostl počet prováděných stentů, tedy výztuh věnčitých tepen. Bypassů se dříve dělalo asi 70 na milión obyvatel, nyní 490. Rovněž počet operací srdečních chlopní je vyšší. Od roku 1990 do roku se zčtyřnásobil ze 32 na 120 na milión obyvatel. V počtu implantací kardiostimulátorů, tedy 600 na jeden milión obyvatel, se řadíme mezi první státy světa.
* Není klesající počet úmrtí na srdce a cévy dán i tím, že se lépe léčí prvotní choroba?
Jistě. Je to dáno i lepší léčbou nemocných s vysokým krevním tlakem a poruchami metabolismu tuku. Například průměrná hodnota systolického krevního tlaku mužů klesla o více než 3 mm Hg a v celé populaci klesla i koncentrace cholesterolu v krvi o 0,5 mmol/l, což představuje pokles o 10 procent. Zásluhu na tom má zdravější výživa, protože dramaticky klesla spotřeba másla, plnotučného mléka, masa a vajec a naopak stoupla spotřeba ovoce a zeleniny. Bohužel, neklesá počet kuřáků, ani lidí s nadváhou, a to jsou dva významné rizikové faktory nemocí srdce a cév.
Připravil Václav Pergl, Právo, 30.04.2001