Podle článku 31 Listiny základních práv a svobod má každý právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného (zdravotního) pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky. Ovšem za podmínek, které stanoví zákon.
Zdravotní pojišťovny dle zákona 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, jsou zřízeny za účelem zajištění věcného plnění při poskytování zdravotní péče pojištěncům.
Pojišťovny versus nemocnice
Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) a ostatní zdravotní pojišťovny, zřízené podle zvláštního zákona, uzavírají smlouvy se zdravotnickými zařízeními o poskytování zdravotní péče.
Smlouva uzavřená mezi zdravotní pojišťovnou a zdravotnickým zařízením se řídí rámcovou smlouvou, která je výsledkem dohodovacího řízení mezi zástupci svazů zdravotních pojišťoven a zástupci příslušných skupinových smluvních zdravotnických zařízení zastupovaných svými zájmovými sdruženími. Jednotlivé rámcové smlouvy jsou předkládány ministerstvu zdravotnictví, které je posoudí z hlediska souladu s právními předpisy a veřejným zájmem na zajištění kvality a dostupnosti zdravotní péče, fungování systému zdravotnictví a jeho stability v rámci finančních možností systému veřejného zdravotního pojištění a poté je vydá jako vyhlášku.
Ministerstvo versus pojišťovny
Klíčovou úlohu mělo ministerstvo zdravotnictví, které udělalo první krok, když 31. 10. 2011 podepsalo Memorandum zdravotních pojišťoven o restrukturalizaci a redukci lůžkového fondu – nemocničních lůžek, jež bylo doplněno 20. 6. 2012. Zdravotní pojišťovny se v tomto textu zavazují vůči svým smluvním – obchodním partnerům postupovat jednotně.
Takový závazek by mohl být považován za jakousi formu kartelové dohody, proto Asociace českých a moravských nemocnic podala kvůli tomuto jednání stížnost na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Podle stížnosti osmi zdravotních pojišťoven omezuje hospodářskou soutěž nedovoleným jednáním ve shodě a zneužitím dominantního postavení.
Úřad na ochranu hospodářské soutěže však ve svém stanovisku konstatuje, že zdravotní pojišťovny při poskytování plnění v systému veřejného zdravotního pojištění nejsou soutěžiteli ve smyslu zákona o ochraně hospodářské soutěže. „Činnost zdravotních pojišťoven je činností směřující především k naplnění sociálních cílů založených na principu solidarity a neziskovosti. Smyslem této činnosti je realizace ústavního práva občanů na bezplatnou zdravotní péči. Oblast veřejného zdravotního pojištění se vyznačuje jen velmi omezenou možností aplikace práva hospodářské soutěže.“
I ÚOHS ve stanovisku zároveň připomíná, že zmíněné memorandum nebylo podepsáno pouze zástupci zdravotních pojišťoven, ale i zástupcem ministerstva, neboť obsah memoranda naplňuje cíle reformy zdravotnictví připravené ministrem zdravotnictví ČR.
Správní rada VZP rozhoduje
Ve správní a dozorčí radě VZP sedí zástupci jmenovaní Vládou ČR a zástupci zvolení Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR. Ti by měli bdít nad kroky VZP a chránit i zájmy pojištěnců.
Současný stav je takový, že kdo ovládá správní radu VZP, ten de facto ovládá české zdravotnictví.
Ministerstvo zdravotnictví má tedy omezené pravomoci ovlivňovat to, co se v rezortu děje. Stačí, aby nějaká politická strana či vlivová zájmová skupina měla dostatečný počet lidí ve správní radě Všeobecné zdravotní pojišťovny a může tak rozhodovat o podobě zdravotnické sítě.
Pacienti budou ve správní radě?
Do hry by mohli vstoupit konečně i pacienti, jelikož zástupci ministerstva zdravotnictví podepsali memorandum o spolupráci s Platformou zdravotních pojištěnců ČR. Obě strany chtějí lepší informovanost pacientů o činnosti pojišťoven.
Ministerstvo hodlá např. zavést přímé volby zástupců veřejnosti do orgánů pojišťoven, kteří by tak získali přímý vliv nad kontrolou kvality a bezpečnosti poskytované zdravotní péče.
Spolupráce by měla přinést i větší informovanost pacientů ohledně hospodaření pojišťoven. „Za tímto účelem se budeme zasazovat v prvé řadě o zveřejnění smluv a jejich úhradových dodatků uzavřených se zdravotnickými zařízeními na webových stránkách pojišťoven,“ řekl náměstek ministra pro zdravotní pojištění Petr Nosek.
Role Ústeckého kraje
Dle odpovědi Ústeckého kraje (ze srpna 2012) Odborovému svazu zdravotnictví a sociální péče České republiky nebyla komunikace mezi pojišťovnami a krajem perfektní. Nebyli představitelé Ústeckého kraje oficiální cestou seznámeni s konkrétním seznamem poskytovatelů lůžkové péče, s nimiž se pojišťovny dohodly či nedohodly na jejich budoucí podobě.
Podle dopisu kraj nemá žádné zákonné kompetence k ovlivnění výsledku jednání poskytovatelů zdravotních služeb se zdravotními pojišťovnami. Ústecký kraj tedy realizoval dvě jednání u kulatého stolu mezi zdravotními pojišťovnami, nemocnicemi a spádovými městy, která proběhla v červnu a prosinci 2011 a která svolala hejtmanka Ústeckého kraje. V květnu 2012 byla na popud Zastupitelstva Ústeckého kraje ustanovena pracovní skupina pro nemocniční péči v Ústeckém kraji.
Tato skupina však prakticky nevyvíjela žádnou činnost. Minimálně hejtmanka Jana Vaňhová mohla politicky více lobbovat za zájmy pacientů a nemocnic v kraji, tak jak to činil například hejtman Jihomoravského kraje. Větší aktivitu kraj vyvíjel prakticky jen v případě Žatce, nikoliv však Roudnice nad Labem či Duchcova.
Jak to bylo na jižní Moravě
Nemocnice v Jihomoravském kraji mají totiž s VZP podepsané memorandum, které podepsali ministr zdravotnictví Leoš Heger a hejtman Michal Hašek. Memorandum podle zdravotníků zaručuje zachování počtu lůžek po drastické redukci z roku 2011.
Proto, když se objevily zprávy o krátkodobých smlouvách pro dvě nemocnice v Jihomoravském kraji, hejtman vzkázal, že bude trvat na podmínkách vyjednaných v rámci memoranda.
Jak v Libereckém kraji?
Současný postup ze strany zdravotních pojišťoven může znamenat ohrožení dostupnosti zdravotní péče. Alespoň to tvrdí radní pro oblast zdravotnictví Libereckého kraje Pavel Novák.
Kraj to po mimořádném zasedání rady kraje dokonce včera zapracoval do memoranda, v němž reaguje na to, že postup pojišťoven se liší od jednání, k nimž všechny zúčastněné strany, tedy jak samotné nemocnice, kraj i zdravotní pojišťovny, dospěly v první polovině letošního roku. Podle radního Pavla Nováka jsou současné kroky, které vedou k útlumu akutních lůžek v rámci Libereckého kraje, v rozporu s tím, o čem se jednání vedla.
„Tehdy jsme se dohodli na minimálním zachování dostupnosti péče a teď je situace jiná, což je nepříjemné jak pro kraj, tak samozřejmě pro samotné nemocnice,“ potvrdil radní s tím, že tento týden se ještě povedou další důležitá jednání v rámci Asociace nemocnic i s jednotlivými zdravotnickými zařízeními v kraji. Konkrétní výstupy by podle něj měly být známy začátkem příštího týdne.
Jedná se především o akutní lůžka na interním oddělení tanvaldské nemocnice. Podle radního Nováka však na restrikci pojišťovny příliš neušetří, protože péče se pouze přelije do okolních nemocnic, zejména v Jablonci nad Nisou, případně v Semilech.
Proč zrovna 12 nemocnic?
Realitou je, že se ukázalo na 12 nemocnic, které mají dostat krátkodobou smlouvu s útlumem akutní lůžkové péče. Nikdo ale není schopný uvést racionální důvody. Dle Hospodářských novin neposkytla vysvětlení ani Anna Veverková z tiskového oddělení VZP, která jen uvedla, že to bylo na základě nějaké analýzy, ale ona o ní nic neví. Navíc ji prý teprve zpřesňují expertní týmy VZP. Hospodářské noviny dokonce naznačily, že místo miliardových úspor celá redukce lůžek v nemocnicích přinese úsporu jen statisíců korun.
To podle deníku ukazuje na to, že nemocnice, které jsou nejdražší, dostanou od pojišťoven smlouvu bez jakýchkoliv omezení, naopak ty levné mají smůlu. Deník Insider získal utajovaný seznam, který jasně dokládá, že nemocnice dostávají od zdravotních pojišťoven za stejné výkony zcela rozdílné částky.
Netransparentní systém
A proč se to děje, je ve zdravotnickém rezortu veřejným tajemstvím: Zdejší systém je vybudován na klientelistických vazbách, kde o výši příjmu od pojišťovny rozhodují lobbisté a dobré kontakty.
Platby pojišťoven nemocnicím probíhají na základě výše základní sazby. Pojišťovny tedy platí bez ohledu na odvedenou práci.
Hlavním problémem zdravotnictví je: Minimální možnost státní kontroly výkonu pojišťoven, neprůhledný systém úhrad, korupce a klientelismus, nepromyšlené změny DPH, které povedou k prodražení zdravotní péče.
VZTAH MEZI MINISTERSTVEM, POJIŠŤOVNAMI A POJIŠTĚNCI
1. Ministerstvo zdravotnictví udělalo první krok, když 31. 10. 2011 podepsalo Memorandum zdravotních pojišťoven o restrukturalizaci a redukci lůžkového fondu – nemocničních lůžek, jež bylo doplněno 20. 6. 2012.
2. Závazek by mohl být považován za jakousi formu kartelové dohody, proto Asociace českých a moravských nemocnic podala kvůli tomuto jednání stížnost na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).
3. Úřad na ochranu hospodářské soutěže však ve svém stanovisku konstatuje, že zdravotní pojišťovny při poskytování plnění v systému veřejného zdravotního pojištění nejsou soutěžiteli ve smyslu zákona o ochraně hospodářské soutěže.
4. I ÚOHS ve stanovisku zároveň připomíná, že zmíněné Memorandum nebylo podepsáno pouze zástupci zdravotních pojišťoven, ale i zástupcem ministerstva.
5. Ve správní a dozorčí radě VZP sedí zástupci jmenovaní Vládou ČR a zástupci zvolení Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR. Ti by měli bdít nad kroky VZP a chránit i zájmy pojištěnců.
6. Současný stav je takový, že kdo ovládá správní radu VZP, ten de facto ovládá české zdravotnictví. Ministerstvo zdravotnictví má tedy omezené pravomoci.
7. Zástupci ministerstva zdravotnictví podepsali memorandum o spolupráci s Platformou zdravotních pojištěnců ČR.
8. Ministerstvo zdravotnictví hodlá např. zavést přímé volby zástupců veřejnosti do orgánu pojišťoven.