Julínek se vrací. Pro zdravotnictví není jiná volba

30. 6. 2010 8:48
přidejte názor
Autor: Redakce
Reforma zdravotnictví přece jen proběhne, shodli se experti budoucí koalice. Dokonce se vracejí ke konkrétním návrhům exministra Tomáše Julínka (ODS), které pohřbila sněmovna na jaře 2009. Podle vyjednavačů Borise Šťastného (ODS) a Martina Jana Stránského (Věci veřejné) budou tentokrát přijatelné pro většinu společnosti i sněmovny.


„Jsem lékař a z mého pohledu jde o zásadní změnu, kterou zdravotnický systém po dvaceti letech potřeboval,“ hodnotí výsledky expertů Stránský. „Je pozitivní, že jsme nemuseli ustupovat z volebního programu,“ pochvaluje si i Šťastný.

Spokojen je také Julínek: „Ukázalo se, že v jádru nejde postupovat jinak, než jsme to zkoušeli my. Ale i dnes se dá těžko říct, jak reforma dopadne. Ďábel se skrývá v detailu a o detailech bude rozhodovat nový ministr,“ dodává reformátor, který se práce v komisi také účastnil. O ministrovi se rozhodne do konce týdne.

Na co má každý nárok

Klíčovým slovem reformy je „nárok“.

Koaliční materiál shrnuje budoucí změny ve čtyřiceti bodech a v prvních čtyřech je „nárok“ třikrát.

Označuje rozsah péče, které budou zdravotníci povinni poskytnout všem pacientům, kteří platí zdravotní pojištění. „Jde o to, jasně definovat, co, kdy a kde veřejné zdravotnictví zajišťuje,“ vysvětluje klíčový záměr reformy Stránský. „Ke každému nároku na péči musí být varianta plně hrazená ze zdravotního pojištění,“ upřesňuje Šťastný.

Zaručenou péči má popisovat nový zákon o zdravotních službách, má to však učinit důkladněji než obdobná Julínkova norma shozená loni sněmovnou.

Také dnes má zákon obsahovat jen obecné zásady. „Dá se použít formulace, že pacient má nárok na jakoukoli proceduru, která může dosáhnout zamýšleného léčebného cíle,“ doporučuje Julínek. Bude mít však přílohu, která už bude nároky pacientů přesně definovat. Podle Stránského se tam mohou dostat značně podrobné předpisy, jak postupovat při jednotlivých diagnózách. Jako vzor doporučuje americký stát Oregon.

Občanští demokraté upozorňují, že přesně popsat všechny zdravotnické výkony zabere několik let. Šťastný proto doporučuje začít tím, že se do přílohy zapíše všechno, co překračuje standardní péči hrazenou z pojištění.

Připojištění na lepší protézu

Právě popisem standardní péče, které povinně platí veřejné pojišťovny, se otevře prostor k nadstandardům, na které se půjde připojistit u komerčních pojišťoven. Reformátoři nechtějí tržní nabídku omezovat. „To není starost státu,“ míní Stránský, podle kterého mohou připojištění nabízet veřejné pojišťovny i libovolné další pojišťovací ústavy.

Podle Julínka bude záležet na tom, jak kvalitní bude nabídka v oblasti veřejného pojištění. „Komerční pojišťovny nemusí dostat vůbec šanci podobně jako v Holandsku,“ ukazuje jednu z možných cest.

Naopak Šťastný dává komerčním pojišťovnám větší šanci. „Bylo by rozumné, kdyby zdravotní připojištění patřilo k daňově odečitatelným nákladům,“ navrhuje.

Koalice se shodla, že se mezi nadstandardní služby dostane jen malá část zdravotní péče. Doplatky mají být zprvu jenom za zdravotnické prostředky, tedy za lepší protézy, čočky nebo plomby.

Neprosadil se plán TOP 09, která chtěla zavést spoluúčast pacientů při některých operacích či vyšetřeních.

Přísnější kontrola pojišťoven

Dohoda koaličního týmu vychází z druhé, mírnější verze Julínkovy reformy. Ta předpokládala vedle popisu zdravotních standardů také speciální zákon o záchranné službě.

V první Julínkově verzi, která neprošla Topolánkovou vládou už v roce 2008, byly také návrhy na privatizaci pojišťoven a fakultních nemocnic. Tentokrát se pojišťovny privatizovat nemají, pouze se po Julínkově vzoru zřídí úřad, který bude na pojišťovny dohlížet, jestli plní oprávněné nároky pacientů.

Fakultní nemocnice se budou podle zvláštního zákona transformovat ze současných příspěvkových společností na univerzitní nemocnice. Nezmění se přitom na akciové společnosti, ale stát už nebude napříště automaticky hradit jejich dluhy.

Koaliční experti přišli i s úplnými novinkami. Nejdůležitějším je zrušení tzv. zdravotnických bodů, které ve zdravotnickém účetnictví nahrazovaly reálné peníze. Díky naprosté svévoli při posunování kurzů bodu ke koruně mohly pojišťovny bez kontroly zvýhodňovat některé nemocnice.

Pojišťovny budou také povinny zveřejňovat, jak rozdělují své peníze jednotlivým zdravotníkům.

Reformátoři hodlají pomoci mladým lékařům tím, že zruší tabulkové platy.

Šetří se vůbec?

Koalice nezamýšlí ani v krizovém období omezovat nabídku služeb. Jedinou překážkou při čerpání péče zůstanou jako dosud poplatky, které ODS hodlá udržet v současné třicetikorunové výši. TOP 09 je chce zvýšit skoro na dvojnásobek a Věci veřejné doporučují zrušit poplatky za recept.

Všechny strany však odmítají tzv. gate-keeping, tedy posílení role praktického lékaře. S jeho doporučením by pacient například nemusel u speciálních lékařů hradit poplatky, naopak bez doporučení by mohly být poplatky několikanásobně vyšší.

„Gate-keeping výrazně ovlivňuje chování pacientů a může být nejúčinnějším nástrojem, jak mohou pojišťovny hlídat své výdaje. Pokud se gate-keeping nezavede, budeme se potácet ve stejných finančních problémech jako dnes příštích deset let,“ varuje nezávislý expert Miroslav Zámečník.

Koaliční tým se ale shodl na tom, že ke kontrole výdajů postačí případné úpravy nároků na péči placenou z veřejného pojištění.

Koaliční tým dokonce neomezil ani zvláštnost českého systému, podle kterého nabízejí ambulantní služby soukromé ordinace i nemocnice. V ostatních evropských zemích se zdvojená nabídka z úsporných důvodů nepřipouští - buď jsou ambulance soukromé, anebo v nemocnicích.

„S tím v této chvíli nemůžeme nic udělat. Z ambulancí mají nemocnice značnou část svých příjmů,“ vysvětluje Šťastný.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?