Poděbrady - Ředitelé zdravotnických zařízení proto budou muset přijmout opatření, která mohou vést ke snižování platů a kvality poskytované péče, řekl Julínek účastníkům jednání Asociace českých a moravských nemocnic.
„Co se týče lůžkových zdravotnických zařízení, znamená to zastavení růstu platů, znamená to další zadlužování nemocnic, protože není kde vzít peníze na realizaci zákoníku práce. Co se týče zdravotnické záchranné služby, tam je to vážnější, protože i kdybychom tam mohli dát peníze, jako že nejsou, tak lékaři, kteří jsou potřeba podle zákoníku práce, prostě nejsou k dispozici,“ řekl Julínek. Bude jich podle něj chybět až 80, což znamená snižování výjezdových míst, prodlužování dojezdové doby i více posádek bez lékaře.
Ředitel nemocnice ve Frýdku-Místku Petr Kacíř na dnešním semináři řekl, že v Moravskoslezském kraji je potřeba k naplnění podmínek nového zákoníku práce zajistit 320 lékařů na odděleních ARO, zatímco jich je ve skutečnosti k dispozici jen 205. „Skutečně nevíme, jak teď máme tento matematický model řešit,“ řekl. Ředitel litoměřické nemocnice Miroslav Jiránek prohlásil, že zavedení směnného provozu povede jednoznačně ke snížení příjmů lékařů a způsobí také to, že o pacienta tak bude pokaždé pečovat jiný lékař. Zároveň ale navrhl jako jednu z možností řešení, podle kterého by se ústavní pohotovostní služba definovala jako jiná činnost. Tím by se mohly otevřít možnosti rozšířit hodiny lékařů mimo základní fond pracovní doby.
Z diskuse ředitelů nemocnic se zástupci ministerstev zdravotnictví a práce a sociálních věcí vyplynul také požadavek na nutnou změnu zdravotnické legislativy, ale i například návrh nařízením vlády stanovit odchylnou úpravu pracovní doby ve zdravotnictví či zvýšit náklady na zajištění nepřetržité péče ve zdravotních zařízeních a požadovat zvýšení úhrad ze státního rozpočtu. Náměstek ministra práce a sociálních věcí Petr Šimerka navrhl uspořádat v příštím týdnu se zástupci nemocnic, ale i obou ministerstev a odborářských svazů schůzku, která by měla vzniklou situaci pomoci řešit.
Podle zákoníku, který má platit od ledna, se bude pohotovost zahrnovat do pracovní doby. Nyní se do ní počítá jen tehdy, pokud v ní zaměstnanec pracoval. Zdravotnictví tak budou chybět zhruba dvě miliardy korun.
Pokud nový zákoník skutečně začne platit od začátku roku 2007, podle Julínka se jeho dramatické dopady projeví až v druhém pololetí. „Lékaři budou mít vyčerpány přesčasové hodiny, tak se budou muset ředitelé uchylovat k obcházení zákoníku práce, pokud to bude vůbec možné, tedy jít mimo zákon. Bude to znamenat organizační změny, popřípadě snižování peněz na platech a samozřejmě bude to otázka, zda vůbec na trhu seženou příslušné lékařské profese,“ řekl Julínek. Očekává, že ředitelé budou muset hledat lékaře i v zahraničí, ale kromě Slovenska mnoho jiných možností nemají.
I v takto vyostřené situaci by podle něho měla být zajištěna v lůžkové péči alespoň minimální péče, stanovená ministerstvem. Horší dopady budou podle něho v záchranné službě, kde se doba dojezdů sanitek může zvýšit z 15 na 20 minut.
Vláda Mirka Topolánka (ODS) navrhovala roční odklad zákoníku. Podle ní obsahuje desítky chyb, které by bylo možné v roční lhůtě odstranit. Odložení požadovali i představitelé podnikatelů a zaměstnavatelů. Odbory jsou proti.
ČTK