České soudnictví si považuje psů více než lidí. K tomuto na první pohled nesmyslnému závěru však nutí rozhodnutí olomouckého soudu, který za chybu při ošetření, jež vedlo ke smrti psíka, přiznal majitelce odškodné přes milión korun. Tak vysokou částku žádný český soud za lékařská pochybení na lidech ještě nepřiznal.
Je třeba dodat, že šlo o veterinární kliniku a obětí pochybení byl podle Guinnessovy knihy rekordů nejmenší pes na světě - čivava jménem Ondra. „Připadá mi to velmi úsměvné. Ale divím se tomu. Jako by to vypadalo, že život psa, byť unikátního, je cennější než život člověka. Protože takové částky si nepamatuji, že by někdy za ztrátu života byly vysouzeny,“ komentoval výrok soudu předseda České lékařské komory (ČLK) David Rath. Odškodnění lidských obětí chybných lékařských zákroků přichází nemocnice a zdravotnická pracoviště podstatně levněji. Snad se to změní, protože od Nového roku se vyhláškou ministerstva zdravotnictví výše náhrady značně zvýšila novými výpočetními normami.
800 000 za AIDS
Zatím největší částku poškozenému pacientovi vyplatila Plzeňská fakultní nemocnice, když 800 000 korunami loni odškodnila 28letého muže, který se v roce 1986 při podání krevního derivátu v nemocnici nakazil virem AIDS. Obě strany nejprve vedly soudní spor, ale nakonec se nemocnice s poškozeným pacientem dohodla na zmíněné částce, přičemž pacient původně požadoval částku 4 milióny 50 tisíc korun. Muži, kterému v lednu 1995 v nemocnici v Ostrově nad Ohří omylem operovali zdravé levé rameno místo artrózou postiženého pravého, plzeňský krajský soud později přiznal 90 tisíc korun jako odškodné. Pacient původně v žalobě na ochranu osobnosti požadoval jako odškodné 850 tisíc korun. Plzeňský krajský soud v květnu 2000 rozhodl, že sokolovská nemocnice musí zaplatit stotisícové odškodné 24leté ženě ze Sokolova, kterou lékaři sterilizovali při porodu bez jejího vědomí. „Výši odškodného jsem stanovil podle vlastní úvahy, protože na to neexistují žádné úřední tabulky,“ řekl soudce Alois Svoboda. Právní zástupce rodičky pro svoji klientku požadoval 2,5miliónové odškodné.
Úmrtí rodičky odškodní
Smrtelnou dávku jedovaté dezinfekce místo léku podala omylem loni v srpnu rodičce v kladenské nemocnici 37letá zdravotní sestra. Soud ji 21. prosince odsoudil k osmnáctiměsíčnímu trestu odnětí svobody s dvouletým odkladem. Při rozhodování o výši trestu sehrály roli především bezúhonnost dlouholeté porodní asistentky i skutečnost, že se k omylu ihned přiznala. Bylo tak možné zachránit alespoň život dítěte. Podle ředitele kladenské nemocnice Jaromíra Bureše se jeho zařízení s rodinou zemřelé rodičky na výši odškodného již dohodlo. „Podrobnosti uvést nemohu, jde o částku určenou normou a vypočítanou přesně podle dané stupnice,“ řekl Právu Bureš. Nemocnice je podle jeho vyjádření pro podobné případy pojištěná. Na jaře roku 2000 došlo zase k omylu ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové, kde lékaři odejmuli devětapadesátiletému pacientovi nesprávnou ledvinu. Nemocnice chybu přiznala, několik lékařů bylo potrestáno finančně i funkčně a záležitost je v šetření policie. Protože podle tehdejší vyhlášky, klasifikující míru poškození, měl pacient nárok jen asi na 30 tisíc korun, nemocnice se rozhodla s pacientem sama finančně vyrovnat. Navrhla mu proto, aby podal žalobu. „To se stalo, právník pacienta se obrátil na soud, ale věc dosud není skončena. O výši částky mluvit nechci, v této fázi by to nebylo korektní,“ řekl zdravotní náměstek ředitele hradecké nemocnice Petr Tilšer. Když dojde k poškození zdraví, například zdravotnické zařízení špatně odoperuje nohu a poškozený bude kulhat, může dotyčný žalovat zařízení o bolestné a snížení společenského uplatnění. To se bodově ohodnotí. Podle nové vyhlášky ministerstva zdravotnictví, která vyšla v lednu, je bod za 120 korun a ne za 30 jako dřív. Čtyřikrát se tedy odškodné zvýšilo. „Částka, kterou lze vysoudit, je stále diskriminační v porovnání s vyspělými státy,“ řekl Právu právník ČLK Jan Mach. Podle stejné vyhlášky se poskytuje i náhrada za pracovní úraz nebo nemoc z povolání či jiné poškození zdraví. Například za ztrátu jedné ledviny je odškodné 400 bodů, tedy 48 tisíc korun, za ztrátu horní i dolní končetiny lze vysoudit až 240 tisíc. Pokud se v nemocnici nakazíte třeba žloutenkou, odškodné činí 180 tisíc. Přestože se odškodné od ledna zvýšilo, stále zdaleka nedosahuje částek, jako je tomu v zemích Evropské unie. „Řádově jde o nuly na konci, a to ne v korunách, ale v eurech,“ řekl právník ČLK Jan Mach. Způsobená smrt se bodově neohodnocuje. Pozůstalí mají nárok například na pohřebné a výživné, které by se poskytovalo dětem. Podle Macha pokud by zdravotnické zařízení prokazatelně zavinilo smrt člověka, lze ale vysoudit hodně. „Nemyslím si, že lidé budou chodit s těmito případy častěji k soudu,“ uvedl však pražský právník Jiří Teryngel. Podle něj je otázkou, zda vůbec má být náhrada omezena vyhláškou, protože třeba újma na cti nijak ohraničena není. „Za zlomenou nohu můžete dostat určitý počet bodů, ale nějaké uvážení soudu zde nepřichází v úvahu. K soudu půjdou ty případy, kdy se postiženým bodové ohodnocení nebude zdát dostatečné,“ řekl Teryngel.
Právo, 10.1.2002