Jen letos zemře ve světě více než deset miliónů dětí mladších pěti let. Dvě třetiny z nich přijdou o život zcela zbytečně. K jejich záchraně by podle předních světových expertů stačily levné a ve vyspělých státech normálně dostupné léky.
Zatímco se svět soustředí na nemoc AIDS a další choroby, jejichž léčení přijde na milióny dolarů, děti v rozvojových zemích umírají na nejběžnější nemoci. Nejčastěji na průjmy, zápaly plic nebo malárii.
Pětadvacet lékařů a vědců z univerzit, Světové banky, OSN a humanitárních organizací proto vypracovalo obsáhlý návod, jak umírání dětí předejít. Tři z celkem pěti odborných článků (Studie Bellagio) vyšly před časem v prestižním britském časopise Lancet. Zbylé dva mají brzy následovat.
„Tyhle děti neumírají na exotické nebo obtížně léčitelné nemoci. Je to naprosto zbytečná tragédie,“ řekl listu Washington Post Michael McCarthy, vydavatel severoamerické verze Lancetu.
„Každý den - 365 dní v roce - zemře ve světě desetkrát více dětí, než kolik lidí zahynulo při útoku na Světové obchodní středisko,“ tvrdí jeden z autorů studie, epidemiolog Jean-Pierre Habicht z Cornellovy univerzity v USA.
„Přitom dobře víme, jak těmto úmrtím zabránit,“ upozorňuje americký vědec. „Máme znalosti i nástroje, abychom umírání zastavili. Zatím však neděláme nic.“
Klíčem je investice do vakcín, potravinových doplňků a antibiotik
Habicht spolu s ostatními tvrdí, že by většinu dětí zachránilo dobře investovaných 7,5 miliardy dolarů. Tedy necelá polovina toho, co Severoameričané a Evropané ročně zaplatí za krmení pro své psy, kočky a další domácí zvířata.
Miliardu experti navrhují investovat do nákupu očkovacích vakcín, čtyři miliardy do léčení dětských chorob a 2,5 miliardy dolarů do prevence proti malárii.
Pokud by děti spaly pod moskytiérami, zemřelo by jich ve dvaačtyřiceti nejvíce postižených zemích o sedm procent méně.
Kdyby dostávaly každý týden dostatečné množství zinku, půl miliónu z nich by průjmy a zápaly plic buď vůbec nedostalo, nebo bez větších problémů přežilo.
„Klasická antibiotika by zachránila dalších 600 tisíc na životě ohrožených dětí,“ uvádí se ve studii.
Každý den zemře ve světě desetkrát více dětí, než kolik lidí zahynulo při útoku na Světové obchodní středisko. |
Desetina dětí umírá kvůli nedostatku mateřského mléka
Desetina nejmenších umírá podle vědců proto, že je matky kojí kratší dobu než šest měsíců. Bez obranných látek a energie, kterou čerpají z mateřského mléka, je riziko onemocnění průjmy sedmkrát vyšší než normálně.
„Problém je v tom, že většina matek v rozvojových zemích vůbec netuší, jak dlouho musí své dítě kojit, kolik vody mu dávat pít a jak tuto vodu vyčistit,“ tvrdí Detlef Hiller z německé organizace Dětská první pomoc pro Asii a východní Evropu. „Úmrtnost dětí by se tu dala výrazně snížit informační kampaní,“ uvedl pro týdeník Der Spiegel.
Ke stejnému závěru došli i vědci ze Studijní skupiny pro přežití dětí Bellagio. Kromě toho navrhují zajistit podvyživeným matkám a jejich potomkům dostatečný přísun potravin. Více než polovina dětských úmrtí přímo souvisí s nedostatkem jídla, tvrdí.
DĚTSKÁ ÚMRTNOST VE SVĚTĚ * Nejvíce dětí do pěti let umírá v Indii, Nigérii, Číně, Pákistánu, Kongu a Etiopii. * Rozdíly dětské úmrtnosti ve vyspělých státech a zemích rozvojového světa se zvětšují. * K více než třetině dětských úmrtí (3,9 miliónu z 10,8 miliónu) dojde během prvních dvaceti dnů života. * Příčinou smrti dítěte v nejvíce postižených zemích bývají nejčastěji průjmy (22 procent), zápal plic (21 procent), malárie (9 procent), AIDS (3 procenta) a spalničky (1 procento). Zdroj: Bellagio Study/Lancet |
Zuzana Janská, Hospodářské noviny, 17.07.2003