No dobře, titulek je jaksi vypůjčený. Stejný totiž použil i magazín Vogue, když psal o lékárně John Bell & Croyden na londýnské Wigmore Street před necelým rokem. V laboratorním zázemí lékáren se zdaleka nevyrábí tolik jako dřív a v jejich ekonomice hraje stále větší význam doplňkový sortiment. Léčiva mají sice pořád hlavní roli, ale zdaleka ne tak dominantní. K označení „kabinet kuriozit“ měl článek skutečný důvod: v této lékárně může člověk (pokud na to má) koupit třeba i invalidní vozík celý osázený křišťály od Swarovského (celkem je jich 80 tisíc). Tedy kromě sedaček (na křišťálech by se dost špatně sedělo), tady musí stačit osvědčená kůže.
Lékárnická tradice a nová éra
Původní lékárnu otvíral apatykář John Bell v roce 1798 na Oxford Street. Ale skutečný lékárník působí na Wigmore Street „teprve“ něco přes sto let. Johnův syn Jacob se stal zakladatelem Královské farmaceutické společnosti a velmi silně upevnil vztahy s Buckinghamským palácem. Jako oficiální dodavatel královského dvora (od roku 1909) se lékárna Bell & Croyden smí dodnes pyšnit doporučujícím erbem Spojeného království. Loňského královského jubilea, devadesátin Alžběty II., tu dokázali skvěle marketingově využít. Bell & Croyden byli ostatně už u Alžbětiny korunovace, když dodali na dvůr dávku ceremoniálního oleje, který provází na trůn každého nového britského panovníka. Tajný recept pro hlavy pomazané si u Bell & Croyden bedlivě střeží. Už teď tu mají připravenu dávku pro případnou novou korunovaci. Každou návštěvu člena královské rodiny (nebo jeho objednávku) rovněž pečlivě zdokumentují. Přes všechny „very british“ rekvizity je ale dnes lékárna v německých rukou – vlastní ji německá firma Celesio, která se po jejím převzetí rozhodla ohromit svět totální proměnou interiéru a skvělou renovací fasády.
Na Wigmore Street 50-54, v samém centru Londýna, vzniklo něco, co britská média označují za „palácový obchod“ - lékárna, která má okouzlit klienty atmosférou luxusu. Skutečná léčiva jsou tady velmi potlačena, v regálech převažují parafarmaka, kosmetika i zdravotnické pomůcky a potřeby, leckdy velmi sofistikované. Mimochodem, mohou mít něco společného Brexit a invalidita? Marketingoví experti na Wigmore Street usoudili, že ano. Jejich společným jmenovatelem je totiž „nezávislost“. Na tomto pojmu postavili celkem působivou kampaň, která propaguje maximální soběstačnost hendikepovaných, nebo spíš schopnost lékárny takovým lidem pomoci prostřednictvím vozíků a mnoha kompenzačních pomůcek.
Ale zpátky k převažujícímu sortimentu. Ten, který se u nás označuje jako doplňkový, tady hraje absolutně nedoplňkovou, v podstatě hlavní roli. Lékárna Bell & Croyden byla například prvním místem, kde se v Británii dala sehnat francouzská značka Bioderma. Slavnými francouzskými lékárnami a jejich akcentem na vybranou dermokosmetiku se experti Celesia na Wigmore Street nechali očividně velmi inspirovat.
Lékárna jako svět značek
Na tzv. brandy si tu očividně velmi potrpí a také si na nich patřičně zakládají. Mají tu i ty vysloveně kultovní, jako třeba tradiční britské značky Oskia a Emma Hardie. Ze zahraničí aspoň jeden příklad za všechny – španělský krém Soberbia od firmy Unapologetic Luxury. Ano, neomluvitelný luxus, to je to, co se člověku u Bell & Croyden neodbytně honí hlavou. Při pohledu na dózu z afrického dřeva bubinga zdobenou čtyřiadvacetikarátovým zlatem vás prostě nic jiného napadnout nemůže. Stejně jako otázka, zda jste skutečně v lékárně.
Investice v řádu mnoha milionů liber tu nemířila jen do luxusu, ale i do to toho, čemu tu říkají FirstCare Walk-in Clinic. V rámci této „kliniky první pomoci“ nabízejí různé zdravotní konzultace a triviální zdravotní zákroky včetně cestovního očkování na poslední chvíli. Britové se ovšem v tomto směru chovají podstatně jinak než Češi. S mírnými zdravotními potížemi tu zamíří do lékáren přes 70 procent lidí, nechtějí ztrácet čas (a peníze) čekáním u lékaře. Ovšem u Bell & Croyden za návštěvu „kliniky“ zaplatí 40 liber, nejde o lacinou záležitost.
Ano, přes všechnu okázalou nádheru je budova na Wigmore Street 50-54 pořád lékárnou, kde je možné vyzvednout i léky na předpis. Ale člověk to tak nějak téměř neočekává.
O autorovi| Michal Petrov, autor je vedoucím komunikace lékáren Dr. Max