V úvodu svého sdělení se Mgr. Antoníčková zabývala nároky, jaké jsou na současnou sestru kladeny. Připomněla, že vývoj medicíny si žádá mnohem kvalifikovanější zdravotnický personál než v minulosti. Změnilo se také myšlení pacientů a narostla jejich zdravotní gramotnost. Na práci sestry jsou kladeny stále vyšší nároky. Přednášející se věnovala i nedostatku sester. „Současný nedostatek sester ve zdravotnických zařízeních nesouvisí se systémem jejich vzdělávání ve školách. Skutečné příčiny je třeba hledat v celkovém podfinancování zdravotnictví, nízkém finančním ohodnocení sester, těžké a zodpovědné práci a stresujícím pracovním prostředí,“ řekla autorka prezentace.
Novela zákona o „nelékařích“
Co se týče kvalifikace všeobecné sestry, Ilona Antoníčková vysvětlila, že plnohodnotná kvalifikace se nyní získává tříletým bakalářským studiem na vysoké škole nebo tříletým studiem na vyšší odborné škole zdravotnické. „Cílem novely zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, je zkrátit přípravu všeobecných sester. Novela nepřinese pacientům žádná pozitiva, naopak hrozí, že dojde ke snížení kvality a bezpečí poskytované zdravotní péče,“ uvedla autorka sdělení k návrhu novely zákona. Podle jejích slov se připravovaná úprava zákona nezabývá kompetencemi sester a dalších odborných zdravotnických pracovníků. V nemocnicích chybějí méně kvalifikovaní pracovníci, kteří mají odlišné kompetence a vykonávají méně náročné ošetřovatelské úkony. Přednášející také shrnula postoj České asociace sester k novele: „Česká asociace sester má k návrhu změny zákona o ‚nelékařích‘ připomínku. Snížení nároků na vzdělávání nepřivede do nemocnic absolventy. Chybí motivace mladých sester nastoupit hned po škole do tak náročné práce.“ Autorka přednášky se dále věnovala problematice absolventů středních zdravotnických škol. Jak řekla, současní absolventi těchto škol studují čtyři roky. Po maturitě získávají titul zdravotnický asistent. Plnou kvalifikaci nemají, mohou pracovat jen pod odborným dohledem. Připravovaná novela je tak podle ní návratem do minulosti. Základem zdravotnické kvalifikace sester bude totiž opět studium na střední zdravotnické škole. Absolvent této školy bude mít titul praktická sestra. Jeden rok pomaturitního studia na VOŠ zdravotnické pak bude znamenat plnou kvalifikaci k výkonu povolání a titul všeobecná sestra. Na chystanou novelu zákona se pak Mgr. Antoníčková podívala i z hlediska kvality poskytované péče a bezpečí pacientů. Podle jejího názoru kvalitní a bezpečnou ošetřovatelskou péči může poskytnout jen osobnostně zralá, odborně erudovaná a empatická sestra. „Novela zákona poškodí ve svých důsledcích kvalitu poskytované péče i uznávání odborné kvalifikace těchto nových sester v zahraničí.“
Jaká jsou východiska?
Závěrem se Ilona Antoníčková snažila hledat východiska ze stávající situace. Jedním z nich je vytvořit sestrám k výkonu povolání takové podmínky, které jim umožní uplatnit nové kompetence. Dále pak zohlednit náročnost výkonu při odměňování sester a ostatních nelékařských zdravotnických povolání. „Nastavit systém smysluplného celoživotního vzdělávání. Činnosti sester promítnout do úhradové vyhlášky a nastavit minimální personální zabezpečení tak, aby byla poskytována kvalitní a bezpečná péče a nedocházelo k přetěžování sester,“ vyjmenovala přednášející na závěr svého vystoupení.
Mgr. Ilona Antoníčková