Kam půjdou peníze na psychiatrii?

29. 8. 2013 8:27
přidejte názor
Autor: Redakce
Pacienti se obávají, že miliardy korun, které může dostat ČR v příštích šesti letech na reformu psychiatrické péče, se použijí na přebudování velkých léčeben a na terénní služby se nic nedostane. Jan Jaroš z občanského sdružení Kolumbus novinářům řekl, že psychiatričtí pacienti potřebují péči ve svém přirozeném prostředí a potřebují podporu, aby život mimo velké léčebny zvládli.


„Naše obavy jsou, aby nedošlo k tomu, že pro nás budou postaveny takzvané zlaté klícky, zrekonstruují se léčebny. Je sice hezké, že budeme žít trošku humánněji, ale my potřebujeme péči přímo doma, aby za námi terénní sestry a sociální pracovníci přišli domů,“ řekl.

Připomněl, že psychiatričtí pacienti nejsou v nemoci mnohdy vůbec schopni překročit práh bytu. I jemu prý dlouho trvalo, než dokázal říct okolí bez obav ze stigmatizace, že je duševně nemocný. Reforma by se proto podle Jaroše měla zaměřit i na změnu postoje veřejnosti.

Podle Světové zdravotnická organizace se má těžiště péče přesunout z psychiatrických léčeben do komunitní a akutní péče. V ČR jsou nedostatečně rozvinuty - peníze tedy podle plánu ministerstva zdravotnictví půjdou hlavně na podporu nových typů komunitní péče, zvláště podporovaného bydlení a denních stacionářů, a také na podporu akutní péče.

Ministerstvo chce ze zhruba šesti miliard, jež může čerpat v letech 2014 až 2020, dát čtyři miliardy na modernizaci léčeben a nemocnic s psychiatrickou péčí a na budování komunitních center. Až tři miliardy by šly na vzdělávání zdravotníků a kampaň, která psychiatrii destigmatizuje.

Pacienti podle náměstka ministra spravedlnosti Františka Korbela potřebují pomoc, aby mohli žít ve svém prostředí, potřebují opatrovníka, podpůrce, aby to zvládli. Nový občanský zákoník například definuje nově práva osob zadržených nedobrovolně ve zdravotnickém zařízení a zavádí řadu novinek v péči o osoby s duševním postižením.

Konkrétně jde o podpůrná opatření, která dnes prakticky neexistují. Nyní je jen možnost zbavení či omezení způsobilosti k právním úkonům.

Nový občanský zákoník přináší čtyři možnosti - nejmírnější je předběžné prohlášení, kdy člověk může v době plné způsobilosti prohlásit, koho si přeje do budoucna za opatrovníka. Druhou novinkou je nápomoc, kdy člověk potřebuje jen doprovod podpůrce, třeba na úřady. Třetí je zastoupení členem domácnosti, což musí také schválit soud. Až poslední je omezení svéprávnosti, což musí rozhodnout soud. Nový občanský zákoník ruší možnost úplného zbavení způsobilosti k právním úkonům.

Poslední novinkou je povinný přezkum, nebude už možné, aby soud zbavil člověka svéprávnosti navždy, ale nanejvýš na tři roky, pak se musí provést přezkum. Doprovodné zákony k občanskému zákoníku budou na plénu Senátu 12. září. Pokud je schválí, může zákoník od ledna 2014 fungovat.

Loni vyhledalo v ČR psychiatra 600.000 lidí, za deset let se počet vyšetření zvýšil o 60 procent.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?