Legalizaci konopí neprosazují jen drogové kartely, ale i lobbistické skupiny usilující o jeho průmyslové využití
Brusel/Praha - Měkké drogy, marihuana a hašiš, se již neodmyslitelně staly součástí života Evropy. Dokazuje to mimo jiné zpráva Evropské unie o drogách, podle níž každý pátý obyvatel kontinentu, kolem 45 miliónů osob, alespoň jednou za život vyzkoušel některou z nich. Výrazně přitom roste počet zvláště mladých uživatelů narkotik, Česká republika si v tomto udržuje jedno z předních míst. S narůstajícím počtem příznivců měkkých drog však stoupá i tlak na vlády evropských zemí, aby povolily jejich legalizaci, pokud tedy budou určeny k lékařským účelům či pro vlastní potřebu.
Nehledě na širokou diskusi, například v Německu, o překvapení se v oblasti „lékařského“ využití marihuany včera přičinila Kanada. Ta se jako první stát na světě odhodlala svým občanům povolit kouřit marihuanu, pokud trpí nevyléčitelnými nebo chronickými chorobami jako je artritida, nádorové onemocnění, AIDS či roztroušená skleróza. Mohou si ji také bez obav z postihu sami pěstovat nebo tím pověřit jinou osobu či státní úřady.
Legalizace marihuany ke zdravotnickým účelům není v Evropě přijímána zcela jednoznačně. Podobná situace panuje v České republice. „Myslím, že zdravotnická zařízení v ČR mají s použitím canabisu pro lékařské účely v některých uváděných indikacích (např. zvracení při protinádorové chemoterapii, bolesti při chronických zánětech kloubů - artritidách) jen malé zkušenosti. Jsem ale přesvědčen, že není nezbytné tuto látku používat v žádné z těchto indikací,“ uvedl včera pro náš list prof. Vladimír Tesař z Univerzity Karlovy. „Stávající postupy analgetické jsou poměrně účinné, pouze nejsou vždy dostatečně využívané. Na druhé straně nevidím žádný důvod, pro by se měla lékařská věda jakémukoliv druhu látek uzavírat, třeba v souvislosti s účinností THC, když se užívají opiáty. Bylo by to absurdní. Opiáty jsou navíc mnohem nebezpečnější“, řekl dále prof. Tesař.
Tento zkušený praktik a současně proděkan UK považuje používání marihuany pro lékařské účely spíše za módní vlnu, na níž mohou profitovat jednotlivci. „Tyto snahy jsou zapříčiněny spíše obecných tlakem lidí, kteří se kolem těchto látek pohybují a kteří v tom vidí určitou realizaci postoje k nim. Myslím si, že v České republice masové použití této látky nelze očekávat, “ dodal.
Pro evropskou lobby usilující o legalizaci marihuany se však Kanada stala důležitým příkladem. Napomáhají tomu koneckonců i vědecké týmy, které v posledních měsících učinily několik závažných objevů. Před několika týdny kalifornští výzkumníci zjistili, že náš organismus produkuje anandamid, tedy podobnou látku, jako je tetrahydrocannabinol (THC) obsažený v marihuaně. Podstatné ale je, že právě ona podobně jako i THC působí na lidské sexuální hormony, ovlivňuje krevní buňky a produkci a pohyblivost spermií. Marihuana vyvolává chuť k jídlu, což je důležité při léčení anorexie a kachexie a udržení váhy. Napomáhá i při astmatu a epilepsii.
Příznivci měkkých drog tvrdí, že za odmítáním marihuany se skrývají nejen obavy ze šíření drog, ale také mocná farmaceutická lobby. Legalizace by totiž mohla vytlačit z trhu až 20 procent syntetických preparátů. Za propagací marihuany se přitom neskrývají pouze mocné drogové kartely, ale i rodící se podnikatelská lobby, pro níž je marihuana obrovskou příležitostí. Již nyní se z této plodiny vyrábějí kosmetické přípravky, oblečení, pivo a papír. Uvažuje se i o využití konopí jako stavebního materiálu. Budoucnost marihuany ale záleží na pozitivním přístupu spotřebitelů a postupné dekriminalizaci jejích uživatelů. Zatím se tak stalo v Nizozemsku, Švýcarsku a letos v Belgii.
Milan Mostýn, Hospodářské noviny, 31.7.2001