SUMMARY Kangaroo Care is one of the methods of basal stimulation. It can be used in nursing care of newborn in hospital as well as in home care. This method is very simple, natural and is very much accepted by parents.
Kangaroo Care je metodou kontaktu skin-to-skin aneb kůže na kůži, umožňující vznik pevného pouta mezi rodiči a dětmi, a to již od samotného narození. Klokaní péči můžeme přitom definovat jako dostupnou a biologicky přirozenou metodu péče sestávající se ze tří komponentů – z kontaktu kůže (skin-to-skin); výhradní kojení; podpora dvojice matka–dítě.
Kangaroo Care „objevili“ jihoameričtí neonatologové jako metodu nošení dítěte na matčině nebo otcově hrudníku podobně, jako jsou klokani zvyklí nosit svá mláďata. Opodstatněnost klokaní péče vyplývá z výhod, kterou to má pro matku i dítě.
Výhody pro matku i dítě
U dítěte jde u klokaní péče především o tyto výhody: rychlejší stabilizace; citová podpora dvojice matka–dítě; menší výskyt periodického dýchání a apnoických pauz; dítě je méně plačtivé; tělesná teplota stabilnější; tělesný kontakt pomáhá matce a dítěti uvést do souladu rytmus spánku a současného bdění, to znamená synchronizaci spánku. Dalším faktorem klokaní péče je kojení. Produkce mateřského mléka je stimulována tělesným kontaktem, takže dítě získává všechny výhody kojení včetně vhodného mléka; děti mohou být v klokaní péči kojené častěji; mohou přibrat na hmotnosti i 30 gramů denně.
Výhody pro matky: Pokud je při klokaní péči dítě na prsou, nepotřebuje matka žádný monitor; sama cítí, jak dítě dýchá, upokojí jej citlivým dotykem; nastává termální synchronie s dítětem – je-li dítě chladnější, teplota matky se zvýší, je-li přehřáté, teplota matky se sníží; získává pocit, že dokončila porod svého dítěte úspěšně a dává mu nejlepší možnou péči; je dříve mobilní; dříve může opustit porodnici a vrátit se do běžného života; získává pocit, že ji dítě lépe pozná, stejně jako ona dítě; co se týče jeho projevů, potřeb, signálů, které vysílá, získává větší sebevědomí, projevuje radost z přitulení dítěte; komunikuje s dítětem a navzájem si vidí do tváře.
Příprava matky a dítěte na klokánkování
O zahájení klokánkování vždy rozhoduje ošetřující lékař a sestra po zvážení všech faktorů pro a proti. Klokaní péče by měla trvat jen za dne. Později se mění podle přání matky na rooming-in. V místnosti, kde se bude klokaní péče poskytovat, má být teplo a příjemné prostředí. Důležité je překontrolovat oblečení matky, případně otce. Vhodná je blůzka s knoflíky vpředu, nikoli se zipem, který chladí. Taktéž se nedoporučuje podprsenka. Oblečení by mělo být z vhodného materiálu, jako je např. bavlna nebo flanel. Vhodné je pohodlné polohovací křeslo, příjemná hudba. Ideální je svislá poloha dítěte i její modifikace na polohovatelné posteli. Zpočátku je potřebné upřednostňovat polohu tvářičkou k levému prsu matky, aby dítě vnímalo tlukot matčina srdce. Dítě je obrácené tvářičkou k hrudi matky (nebo otce) a může ležet na jednom prsu, nebo mezi nimi. Matka se může volně pohybovat, nejen sedět v křesle. Dítě si fixuje šátkem. Tělesný kontakt matka–dítě se zpočátku doporučuje po dobu 5 minut, pak se doba postupně prodlužuje.
V domácím prostředí mohou matka i otec využívat tzv. baby vak – látkový nosič, který je vhodný pro děti od narození. Vyrábí se ze 100% bavlny, v jedné velikosti. Dítě se do vaku může vkládat v různých polohách, okraje jsou vyztužené syntetickým rounem a kroužky z nerezové oceli. Je velmi praktický, má vícero poloh a dá se měnit a přizpůsobit každé postavě.
Závěr
Tento způsob péče, který uplatňujeme podle zájmu matek u nás ve FN s poliklinikou sv. Jakuba n. o. v Bardějově, se dosud setkával pouze s pozitivními ohlasy. O uvedených výhodách metody Kangaroo Care nás přesvědčují zkušenosti, stejně jako výsledky výzkumu, který jsme realizovali na gynekologicko-porodnickém oddělení naší nemocnice, kde se využívá od roku 2002 na novorozeneckém oddělení rooming-in.
V roce 2003 udělilo nemocnici UNESCO titul Baby Friendly Hospital – Nemocnice přátelská dětem a o rok později zde byla zavedena Kangaroo Care. Jmenovaný výzkum byl realizován v únoru 2008 a jeho cílem bylo zjistit informovanost matek o dané metodě i to, zda ji budou využívat také doma. Z výsledků mimo jiného vyplynulo, že 74 % respondentek má na oddělení informace o klokánkování (graf 1); 79 % zná výhody této metody od sestry (graf 2); 89 % souhlasilo s klokaní péčí o své dítě (graf 3); 63 % uvedlo, že klokaní péči budou využívat i doma (graf 4); 90 % maminek plánuje koupi baby vaku (graf 5). Matky mají na oddělení k dispozici leták s problematikou klokánkování, který jim také pomáhá při rozhodování o možnostech poskytování této péče.
Z praktických zkušeností vyplývá, že klokaní péče má opodstatnění a výše uvedené výhody. Po náležitém podání informací sestrou o ni matky projevují zájem.
LITERATURA
Adamec, J.: Nosenie dieťaťa. [online.]1-72006 [cit. 2007-09-10]. Dostupné na www.sanami.cz/search./ index.htm] Anderson, G. C.: Kangaroo Care for Prematurite Infants. Amer. J. of Nursing, 1986. Boledovičová, M.: Prostriedky rozvoja a podpory efektívneho dojčenia. Martin, Osveta 2008. Czizmarova, M.: Bazálna stimulácia novorodenca. Neonatologické zvesti, 2006. Naše skúsenosti s Kangaroo care. [online.]3-72007 [cit. 2008-07-01]. Dostupné na www.fnsppresov.sk/print.php?sid=6§ion=pacientom Friedlová, K.: Bazálni stimulace v základní ošetřovatelské péči. Praha, Grada Publishing 2006. Janos, M.: Kangaroo Care. Neonatologické zvesti, 2003. Krištofová, E., Boledovičová, M., Polhorská, M., Czaková, Z.: Bazálna stimulácia v ošetrovateľskej praxi. In: Ošetrovateľstvo 21. storočia v procese zmien. Nitra, UKF FSVaZ Katedra ošetrovateľstva 2005.
PhDr. Dagmar Magurová, Ph. D.1, Bc. Jana Bodíková2 Fakulta zdravotníctva, PU v Prešove1, NsP sv. Jakuba n. o., Bardejov2 (dmag@unipo.sk)