Stal se jednou z nejvýraznějších postav lékařské stávky. Ta je už sice minulostí, ale jméno ředitele Uherskohradišťské nemocnice Antonína Karáska je od té doby synonymem konfliktu.
Jako jediný v celé zemi se nehodlal smířit s tím, že má přijmout zpět lékaře, kteří dali výpovědi. U části veřejnosti si tím získal sympatie, druhá část jej považuje za manažerského tyrana. Jak on sám vidí stávku dnes, obšírně popisuje i na webových stránkách nemocnice.
„Co se to vlastně přihodilo?Až po 14 dnech po ukončení akce Děkujeme, odcházíme mně to došlo. Celou dobu jsem věděl a cítil, že je to špatně. Ale neviděl jsem pro stromy les. Na povrchu byly jen mimikry, proti kterým jsme, snad celá republika (vyjma odcházejících a s nimi sympatizujících lékařů, hrstky politiků a profesionálních odborářů a posléze pana ministra), bojovali. Jádro problému je ekonomické. Byl to boj skupiny poskytovatelů služeb (státních nebo polostátních nemocničních lékařů), kteří jsou ekonomicky neúspěšní na trhu,“ píše na webu mimo jiné.
O stávce, svých postojích a současném i budoucím dění v Uherskohradišťské nemocnici Karásek mluví v exkluzivním rozhovoru, který poskytl Slováckému deníku.
Pocítil jste nějak osobně projevování sympatií či antipatií?
Ano, sympatie jsem pocítil ve stovkách mailů, sms, desítkách psaných dopisů. Jen asi čtyři odezvy byly negativní - všechny od lékařů. Co se týče memoranda a dohody vlády a odborů, nechce se slyšet to, že to není zákonná ani podzákonná norma. Nicméně obsah memoranda plním a splním.
Před několika dny se objevil politický tlak krajských zastupitelů, který vás obviňuje z toho, že nedodržujete dohodu mezi lékaři a vládou. Jak to tedy je?
Je třeba říci, že tlak je od některých krajských zastupitelů, ale nemohu se zbavit pocitu, že je nikoliv ad rem, nýbrž ad hominem (k věci, nýbrž ke člověku - pozn. redakce).
Kdybyste měl šanci vrátit čas a rozhodnout se znovu, co s doktory, kteří podali výpovědi a pak je stáhli, zachoval byste se jinak? Nemáte pocit, že jste manažersky pochybil?
K výpovědím se nelze zachovat jinak než jako k výpovědím. Velice bych ale prosil, aby nebyly výpovědi podávány za účelem setrvání v organizaci. To je protimluv. Všechny to dezorientuje, protože pak, jako správný manažer, hledáte náhradu. A až ji najdete, jste obviňován, že to nebylo třeba a že ten člověk je nevítaný a přebytečný a tak dále. A pak hledejte v tomhle Kocourkově manažerské pochybení.
O atmosféře v nemocnici koluje mnoho řečí. Prý je tam hodně „dusno“. Jak současnou situaci hodnotíte vy, jako ředitel a člověk, kterému část lidí fandí a části se stal trnem v oku…
Myslím si, že jsem poměrně nesmlouvavý ředitel a prosazuji taková řešení, která vedou k černým číslům a kvalitní léčbě. Možná, že se dusí ti, kteří zacítili příležitost, že by se ta nesmlouvavost mohla značně omezit nebo při vhodné kombinaci populismu, polopravd a intrik by mohla zmizet vůbec.
Hodně se toho už namluvilo o doktorech, ale co sestřičky? Dotkne se jich nějak nedávná stávka? Musí se strachovat a svá místa a platy?
Dobrá otázka. Sestřičkám šlo o práci a já jsem si to plně uvědomoval. Udělám vše, aby ta práce byla.
Mnoho toho bylo napsáno o příchodu slovenských doktorů, kteří měli v Uherském Hradišti nahradit lékaře ve výpovědi. Byly to jen řeči, nebo skutečný plán, který byste realizoval?
Nemám rád to označení pro kolegu, který nenabyl vzdělání v naší nemocnici, jakýmkoli národnostním přílepkem. Buď má lékař kvalifikaci pracovat v České republice, nebo ji nemá. Naše nemocnice trvale doplňuje stavy tak, aby odpovídaly vyhlášce o minimálním personálním vybavení zdravotnického zařízení.
Můžete pacientům poslat jasný vzkaz, který je zajímá ze všeho nejvíce: budou mít v hradišťské nemocnici zajištěnu péči? Můžete jim to jako ředitel zaručit?
Vzkaz pro pacienty je pořád stejný. Všem smluvním závazkům dostojíme. Naše nemocnice bude o všechny potřebné pečovat tak, jak to potřebují. Protože v naší nemocnici naštěstí zůstal dostatek lékařů a personálu, pro které není Hippokratova přísaha planým tlacháním.
V hradišťské nemocnici se v posledních měsících a letech hodně budovalo. Co ji čeká v budoucnu? Plány máte jistě velké
Plány do budoucna? No když jsme dnes dokončili boření našeho rodného domu,to jest bývalé porodnice, tak už budeme muset ten nový centrální objekt postavit.