Přednosta 2. interní kliniky VFN profesor Aleš Linhart uvedl, že angiolinka umožní vedle snížení radiační zátěže pro pacienty také lepší zobrazení detailních struktur. „Jsme tedy schopni dělat výkony na menších cévách, zejména intrakraniálních (nitrolebních), a přitom nezatěžovat pacienta příliš ani kontrastní látkou, ani ionizujícím zářením,“ řekl ČTK.
Na angiolince budou vyšetřováni hlavně pacienti s aterosklerotickým postižením a cukrovkou. Vysoké rozlišení umožní vyšetření pacientů s cévními mozkovými příhodami a také detailnější zobrazení plicního řečiště u pacientů s plicní hypertenzí.
K výpočetnímu tomografu profesor uvedl, že je schopen zobrazit cévy i věnčité cévy, což dosavadní výpočetní tomografy ve VFN schopny nebyly. Pacienti s nízkým rizikem ischemické choroby srdeční už nebudou vystaveni katetrizačnímu vyšetření. „Výpočetní tomografie je pohodlnější, není nutno pacienta píchat do tepny. Vyšetření je hotovo během pár minut a nevyžaduje hospitalizaci pacienta,“ shrnul.
Ředitelka doplnila, že angiograf byl za zhruba 20 milionů a počítačový tomograf za zhruba 31,5 milionu korun. Zdroje na ně museli najít „uvnitř nemocnice“. „Musím poctivě říct, že skoková úspora, která se nám podařila vloni, už se nedá očekávat ani pro letošek ani pro budoucí léta,“ řekla.
Pro další roky tedy VFN, pokud bude chtít nový přístroj, si na to opět bude muset najít zdroje „uvnitř“. Když se to nepodaří, bude muset zorganizovat poskytování zdravotní péče jiným způsobem. „Nebudeme pacienty posílat jinam. VFN je tak velké zařízení, že část zdravotnické techniky má na několika pracovištích, to znamená, že sdružíme poskytování péče na jedno místo, tím efektivněji techniku využijeme,“ vysvětlila.