PRAHA - řekl mluvčí největší české pojišťovny Jiří Suttner.
Nejrozšířenější kardiovaskulární onemocnění v České republice, ischemická choroba srdeční, se běžně léčí roztažením zúženého místa cévy katetrem a zavedením stenty - ocelové trubičky, která udržuje průchodnost postižené oblasti.
U téměř třetiny pacientů ale tento zákrok nestačí a cévy se opět zúží. Tomu lze předejít zavedením potahovaných stentů. Obsahují i speciální léky a membránu, která umožňuje jejich postupné a řízené uvolňovaní, řekl dnes Groch novinářům.
Metodické pokyny největší české zdravotní pojišťovny umožňují tento postup aplikovat jen u tří procent výkonů, tedy znatelně méně, než by bylo potřeba, soudí Groch.
„Nové technologie znamenají velké výdaje zejména pro VZP, která má ty nejdražší pacienty,“ uvedl Suttner. Podle něho pojišťovna ročně za oba druhy stentů vydá přes miliardu korun.
„Nechceme hradit neřízeně, nekontrolovaně a neekonomicky. Svoji roli také hrají úhradové vyhlášky ministerstva zdravotnictví.“ O užívání potahovaných stentů je ale podle něj VZP připravena nadále jednat.
Potahované stenty jsou zhruba dvakrát dražší než klasické, ale v důsledku jejich používaní není výhodné jen pro nemocné.
„Pacienti nepřicházejí opakovaně do nemocnice, vracejí se do práce a nekončí v invalidním důchodu,“ řekl Groch. Kardiologové podle něj navíc dokážou relativně přesně indikovat případy, kdy je účelné potahované stenty aplikovat.
„Opětovné zúžení cév hrozí především u diabetiků nebo u pacientů, kteří mají postižené cévy malého průměru nebo v dlouhém úseku. Tyto stenty je vhodné používat i v případech, kdy hrozí fatální důsledky, jako například ucpání poslední tepny, která k srdci přivádí krev,“ uvedl Groch. Neúspěšnost této dva roky staré léčby se podle něj pohybuje kolem čtyř procent.
Četnost používaní potahovaných stentů ve srovnaní s obyčejnými se v Evropě pohybuje kolem 15 procent. V Portugalsku, Švýcarsku nebo v USA je tento poměr až pětkrát vyšší.
ČTK