V sociální péči se kraj v posledních letech zaměřil na modernizaci domovů pro seniory, podařilo se zajistit i stavbu hospice.
Pavilon akutní medicíny KKN za 600 milionů korun začal první pacienty přijímat v říjnu 2012, následovala centralizace lékařské péče za 121 milionů. Nyní v nemocnici pokračuje budování nástavby plicního oddělení za 74 milionů korun. KKN, která je příspěvkovou organizací kraje, v roce 2014 poprvé od roku 2006 hospodařila v černých číslech, v roce 2015 vytvořila zisk několik set tisíc korun. Podle ekonomického ředitele KKN Davida Bracháčka se na výsledku podílely především vnitřní úspory. „Šlo například o zprůhlednění a zefektivnění výběrových řízení, redukci režijní administrativy nebo efektivnější nakládání se zdravotnickým i nezdravotnickým materiálem,“ uvedl Bracháček.
Stovky milionů investoval kraj i do nemocnice v Sokolově, která kraji patří, ale provozuje ji společnost Nemos. Kraj v Sokolově každoročně přispívá zhruba 50 milionů na stavební práce v nemocnici. Modernizovalo se například oddělení ARO, gynekologie nebo oddělení následné péče. Chebskou nemocnici zásadní modernizace teprve čeká, měla by začít letos na podzim a bude stát zhruba 440 milionů korun.
Do nemocnic v posledních letech přibyly za stovky milionů také přístroje. Kraj na jejich pořízení využil možnosti evropských dotací. Z velké části tak byl z dotací uhrazen například lineární urychlovač za 81 milionů korun pro nemocnici v Chebu nebo 82 různých přístrojů pro karlovarskou nemocnici za celkem 170 milionů. Při poslední výzvě na jaře letošního roku se ale zastupitelé místo 202 milionů rozhodli žádat jen o 86 milionů. Tento krok kritizovali opoziční zastupitelé z Alternativy. Podle Miroslava Balatky tak kraj promarnil možnost získat nákladné přístroje za velmi nízké ceny.
Karlovarský kraj letos přispěl i na provoz nemocnice v Mariánských Lázních. Ta je v rukou soukromého majitele, město v ní má podíl 13 procent. Nemocnice od roku 2012 rušila akutní lůžka i provoz pohotovosti. V roce 2015 koupil většinový podíl v nemocnici Jakub Zavoral a pohotovost se za podpory města a Karlovarského a Plzeňského kraje podařilo obnovit.
Stejně jako v dalších krajích chybějí i Karlovarskému kraji lékaři. Nemocnice se je snaží motivovat náborovými příspěvky, kraj finančně podporuje například budoucí praktické lékaře v průběhu atestací nebo internisty, kteří v kraji chybějí nejvíce. Příspěvky ke mzdám lékařů a sester na internách kritizoval opoziční zastupitel Jaroslav Borka (KSČM). „Otevírá se tím Pandořina skříňka. O zvýšení mezd mohou žádat další oddělení a kraj by se nakonec mohl dostat do situace, kdy bude muset platit další miliony zdravotníkům,“ řekl. Podle hejtmanova náměstka Jakuba Pánika ale představitelé nemocnic přislíbili, že další požadavky vznášet nebudou.
V sociálních službách byl Karlovarský kraj dlouhodobě kritizován za chybějící hospic. Výstavba hospice s 24 lůžky začne letos v zařízení Rehos v Nejdku. To dosud poskytovalo 12 hospicových lůžek, jinak slouží jako léčebna dlouhodobě nemocných. V posledních letech se kraj zaměřil také na rekonstrukce domovů pro seniory, proměnou prošel domov Skalka na Chebsku nebo zařízení v Kynžvartu a Hranicích.