TAŠKENT -
Poslední výzkumy zároveň potvrzují, že Aralské jezero se vytrácí tak rychle, že by mohlo během příštích patnácti let zmizet úplně, píše zpravodajský server BBC News.
Kdysi čtvrtá největší zásobárna pitné vody na světě postupně vysychá v důsledku špatné koncepce zavlažovacích zařízení, která mají dodávat vodu bavlníkovým polím.
Není už také dávno pravda, že by šlo o jedno jezero. Koncem 80. let se jeho hladina natolik snížila, že staleté jezero se rozdělilo na dvě části.
V posledních osmi letech klesla hladina jezera o dalších pět metrů a brzy lze očekávat oficiální potvrzení, že větší ze dvou částí se ještě dále rozdělila.
Vzniká apokalyptická představa, co tady zůstane, až zmizí i tyto části: široké pásy pouště zanesené silnou vrstvou soli a toxických látek smíchaných s chemickými usazeninami, jež se vymyly během desetiletí z farem.
Minulostí jsou chladivé větříky, které kdysi dělaly z města Mujnak atraktivní místo. Tento rybářský přístav se mohl chlubit plnými doky a největším rybářským závodem v Sovětském svazu.
Nyní se lze k tomuto vnitrozemskému moři dostat po dlouhé cestě nehostinným terénem. I ta nejčistší voda je tady nebezpečně slaná.
Prach je všudypřítomný a obsahuje toxické látky, které se dostávají do potravinového řetězce. Dopad na zdraví lidí je přímo devastující. Podvýživa je stejně běžná jako chudokrevnost a tuberkulóza.
Zvlášť alarmující je vysoký podíl zvláštního druhu rakoviny, a to rakoviny jícnu, jejíž výskyt je tady nejvyšší na světě. Až osmdesát procent případů rakoviny se týká právě tohoto orgánu.
Léta bylo jako pravděpodobná příčina označováno nadměrné používání pesticidů a herbicidů na obrovských bavlníkových plantážích jižně od Aralského jezera. Nové výzkumy to nyní potvrzují.
Doktor Spencer Wells z Oxfordské univerzity studoval vzorky DNA odebrané místním obyvatelům a odhalil rozsáhlé genetické poškození. Nejvyšší, až pětinásobné, bylo zjištěno u zaměstnanců farem, kteří přicházejí nejvíce do styku s chemikáliemi.
Podle Wellse to může mít dlouhodobé důsledky. Hrozba onemocnění rakovinou se netýká jen dnešních lidí, ale i jejich dětí a vnuků.
Ještě však není dokázáno, zda se genetické změny u dospělých skutečně přenášejí na další generace. To si vyžádá další studie.
V každém případě nejvíce obsazené jsou v místní hlavní nemocnici pokoje s onkologickými pacienty.
ČTK
foto: ilustrace znečištěné vody v Aralském jezeře, kde si mezi odpady hrají děti