Nedostatečná sexuální výchova v rodinách a neznalost odpovědí na základní otázky, které jsou se sexualitou spojeny, mohou být pro děti rizikové.
V loňském roce kontaktovali děti a mladí lidé Linku bezpečí nejčastěji právě s otázkami a problémy týkajícími se sexuality a sexuálního zrání. Podle statistik z let 2004 – 2014 bylo na toto téma průměrně vedeno 23 % ze všech přijatých hovorů.
V období letních prázdnin, kdy se pravidelně počet hovorů s tímto tématem zvyšuje, je zaznamenán nárůst o 27 %. Otázkám a problémům souvisejícím se sexuálním zráním je tak v letních měsících věnován každý 4. telefonát.
„Hovorům na toto téma necháváme na Lince mnohem větší prostor než dříve, více se jim věnujeme. Uvědomujeme si totiž, že jsme často jediní, komu mohou děti otevřeně, bez obav a s důvěrou položit otázky související se sexualitou,“ uvádí Peter Porubský, vedoucí Linky bezpečí. „Kontinuální, kvalitní a včasná sexuální výchova je prevencí rizikového chování u mladých. Může také snížit riziko, že se dítě stane obětí sexuálního zneužívání,“ zdůrazňuje za Linku bezpečí Porubský.
Ze statistik hovorů vyplývá, že s otázkami a problémy ohledně sexuality volají více dívky (64 %) a že se děti nejvíce svěřují svým vrstevníkům (46 %), rodičům pak v pouhých 7 %. Vrstevníci jsou také nejčastějším zdrojem informací. „Jako rodiče bychom si měli uvědomit, že pokud s dítětem včas o sexualitě nebudeme mluvit my, udělají to jeho vrstevníci či média za nás, často však zkresleně či vulgarizovaně,“ říká k tématu Kateřina Schmidová, vedoucí Rodičovské linky.
Téma sexuality je zastoupeno i na Rodičovské lince, tam se obrací například rodiče, kteří jsou zaskočeni předčasným sexuálním chováním svých dětí, brzkým zahájením partnerského života či sexuálními podtexty komunikace svých dětí přes e-mail či sociální sítě.
„Mluvte se svými dětmi o sexu včas, pravdivě a přiměřeně jejich věku. Pomůžete jim tak lépe se vyrovnat s nesnázemi a nejistotou, která provází dospívání a následně počátky sexuálního života. Zároveň máte možnost alespoň trochu ovlivnit jejich názory a chování v oblasti vztahů a sexuality. Do budoucna jim tak pomůžete vytvořit si přirozený vztah k partnerství a sexualitě a zároveň předejít řadě rizik,“ uzavírá Lenka Šilerová, autorka knihy Sexuální výchova, členka představenstva Linky bezpečí a lektorka kurzů pro rodiče ve Společnosti pro plánování rodiny a sexuální výchovu.
Proč s dětmi a mladými mluvit o sexualitě?
• Prevence sexuálního zneužívání dětí a dospívajících – sexuální výchova probíhající od raného dětství může zmenšit riziko, že se dítě stane obětí sexuálního zneužití.
• Přirozený vztah k sexualitě – přílišná pruderie a tabuizace škodí.
• Zodpovědné sexuální chování – nezkušenost, stud, komunikační neobratnost, to vše přispívá k rizikovému chování. Mladí lidé by měli být schopni o sexualitě otevřeně mluvit, formovat svá přání a požadavky.
• Sexualita a intimita – o sexualitě je vhodné mluvit s dítětem otevřeně a postupně již od útlého dětství, mělo by ji vnímat jako intimní věc, která je součástí života a láskyplných partnerských vztahů.
• Správnost informací – uveďte informace na pravou míru. Pokud s dítětem o sexualitě nebudete mluvit, udělají to jeho vrstevníci či média za vás, často zkresleně, bez kontextů a neúplně.
• Prohloubení vztahu s dětmi – pokud s dětmi hovoříme a adekvátně věku odpovídáme na otázky týkající se sexuality, posilujeme tím vzájemnou důvěru a otvíráme cestu k rozhovoru o dalších důvěrných a závažných tématech do budoucna.
• Omezení vlivu vrstevníků - stát se sexuálně aktivní je zodpovědné rozhodnutí, dospívající by se neměl podřizovat mínění jiných, především vrstevníků, kteří si často o svých sexuálních zkušenostech, ve snaze zlepšit si postavení ve skupině, vymýšlí.
Jak s dětmi a mladými mluvit o sexualitě?
• Pravdivě a otevřeně - s dítětem mluvte o sexualitě především pravdivě a úměrně věku. Nemusíte se obávat, že tím urychlíte začátek jeho sexuálního života.
• Konverzujte se svými dětmi v přátelském duchu, nemluvte za ně. Zjistěte, co si myslí o sexualitě a vztazích, co o tématu už ví. Nevyvozujte z hovoru žádné sankce.
• Kontinuálně - není vhodné si s dítětem jednorázově pohovořit s tím, že si „promluvíte o něčem důležitém“.
• Neprobírejte detaily svého ani jejich sexuálního života.
• Nezapomínejte na prevenci - mluvte s dítětem o možných sexuálních chorobách, o antikoncepci a rizicích souvisejících se zahájením sexuálního života.
• Upozorněte dítě, že nikdo nemá právo dotýkat se jeho těla, pokud si to samo nepřeje.
• Názvy pohlavních orgánů u školních dětí pojmenujte pravými jmény, jako, např. penis a vagina.
• Přečtěte si knížky „Děti a jejich sexualita“ nebo „Sexuální výchova (Jak a proč mluvit s dětmi o sexualitě)“, které vám poslouží jako určitý „manuál“ k vašim hovorům s dětmi na toto téma. Další informace naleznete na planovanirodiny.cz.