Výzkumný tým pod vedením prof. MUDr. Zdeňka Zadáka, CSc., se ve své práci zaměřil na hladinu hořčíku v těle. Studie se zúčastnilo 100 osob ve věku 17–84 let. Respondenti vyplnili mezinárodně uznaný dotazník zaměřený na příznaky nedostatku hořčíku v organismu, polovina účastníků pak podstoupila i laboratorní testy.
Kritická hranice: 45 let
Jak z dotazníkového šetření vyplynulo, téměř 25 % respondentů vykazovalo pravděpodobný deficit tohoto minerálu, 5 % pak velmi pravděpodobný nedostatek. Objektivní potvrzení výsledků následně přinesly zmíněné laboratorní testy. Autoři studie upozorňují, že nedostatkem hořčíku v Česku trpí téměř každý třetí člověk.
Jak z výzkumu dále plyne, hraničním věkem pro výskyt deficitu hořčíku je 45 let. Po dosažení této hranice se nedostatek minerálu nadále prohlubuje. Podle vědců stojí za popsanou situací především nevhodná a nevyvážená strava bohatá na tuky a cukry a naopak chudá na vhodné zdroje hořčíku. Podle šetření Státního zdravotního ústavu z roku 2009 přijímají Češi přibližně o 20 % hořčíku méně, než stanovuje doporučená denní dávka.
Na spodní hranici
Nedostatek hořčíku v těle se projevuje například bolestmi hlavy, celkovou únavou, neschopností soustředit se, bolestmi a křečemi svalů, zácpou či náchylností ke stresu. Mezi nejzávažnější zdravotní důsledky deficitu tohoto minerálu pak patří srdeční arytmie, nedostatečné vylučování inzulinu a svalové křeče. „V současném jídelníčku lidí je přítomnost hořčíku na spodní hranici.
Je zajímavé, že například v jablkách se dnes nachází o 50 procent méně hořčíku než v 80. letech minulého století. Velké množství hořčíku se z potravin ztrácí technologickým zpracováním,“ vysvětluje profesor Zadák. Denní příjem hořčíku by měl dosahovat 400–420 mg u mužů a těhotných nebo kojících žen. Ostatní ženy by pak měly přijímat okolo 300–320 mg hořčíku denně.