Při pohovoru přitom nerozhodovaly její zkušenosti.
„Po interview mi zavolal vedoucí oddělení a řekl mi: Vezmu vás, ale jenom proto, že jste Němka. To mě dost překvapilo,“ popisuje osmadvacetiletá kardioložka. Po nástupu do práce jí hned bylo jasné proč. Složení lékařského týmu připomíná multikulturní puzzle.
Předpokladem je němčina
„Máme tu lékaře ze Sýrie, Indonésie, Nigérie, Mosambiku nebo Moldávie a také jednoho Čecha. Nejvíc jich ale logicky pochází z blízkého Polska,“ říká mluvčí nemocnice Andreas Gericke s tím, že cizí pas už má každý osmý doktor.
Lékaři se o práci hlásí sami, klinika prý žádné nábory v zahraničí nepořádá. Základním předpokladem jsou dostatečné znalosti němčiny. „Zatím jsme ze strany pacientů nezaznamenali žádné stížnosti kvůli tomu, že by je léčili cizinci,“ tvrdí Gericke, zároveň ovšem dodává: „Snažíme se volná místa obsazovat německými lékaři.“
Těch je ale čím dál tím větší nedostatek, přestože jejich absolutní počet paradoxně stále stoupá. Ani nárůst zdaleka nestačí pokrýt stále větší poptávku, která souvisí se stárnutím populace a zkvalitňováním zdravotní péče.
Podle aktuální studie Institutu německých nemocnic (DKI) se už teď kliniky v celé zemi marně snaží obsadit téměř šest tisíc míst.
Sháňka je hlavně po psychiatrech, chirurzích a internistech. „Pokud to takhle půjde dál, bude v roce 2019 německému zdravotnictví chybět 37 000 lékařů,“ varuje expertiza.
Stále více doktorů se navíc stěhuje za prací do zahraničí, hlavně do USA, Rakouska, Švýcarska, Británie nebo Švédska. Jen v minulém roce jich bylo už 2500. Velká část z nich jsou přitom zkušení odborníci.
„Špatné pracovní podmínky, pocit nedostatečného finančního ohodnocení a neslučitelnost práce s rodinným životem jsou hlavními důvody pro to, že lékaři stále častěji opouštějí povolání nebo odcházejí do zahraničí,“ vyjmenovává hlavní příčiny exodu doktorů Samir Rabbata ze Spolkové lékařské komory (BÄK). Ta se soustavně snaží tlačit na vládu, aby vytvořila lepší pracovní podmínky a zvýšila platy.
Podle Svazu pro veřejné zdravotní pojištění by sice průměrná roční hrubá mzda lékařů s vlastní praxí měla v roce 2010 stoupnout na 164 000 eur. Lékaři v zaměstnaneckém poměru jsou na tom ale výrazně hůře. I proto vláda v červnu plošně zvýšila platy doktorům ve veřejných nemocnicích o dvě procenta a slíbila jim zvednout ohodnocení za přesčasy.
Poláci a Češi
Ani to ale personální krizi ve zdravotnictví zastavit nedokáže. Německo je stále více odkázáno na pracovní sílu z ciziny. Příslib lepšího výdělku a možnost profesního růstu láká stále více cizinců ze všech koutů Evropy i světa: v roce 2009 jich podle BÄK v Německu bylo už 23 500, tedy osm procent z celkového počtu doktorů v zemi. Mezi nimi je také 392 lékařů z Česka. Je jich méně než Poláků nebo i Slováků, ovšem jejich počet se oproti roku 2004 téměř zdvojnásobil.
Dvě třetiny z nich pracují v příhraničních spolkových zemích Bavorsku a Sasku. „Každý třetí zahraniční lékař v Sasku pochází z Česka nebo Polska. Kdyby tu tihle odborníci nebyli, byl by nedostatek doktorů ještě akutnější. Na klinikách máme 300 neobsazených míst a k tomu chybí 150 praktiků,“ říká mluvčí tamní lékařské komory Knut Köhler, který předpokládá, že počet doktorů z Česka se bude nadále zvyšovat.
Celý článek si můžete přečíst na serveru iHNED.cz nebo ZDE.