OTÁZKA: Co vše obstarává pro nemocnici podpůrná rota „nezdravotníků“?
ODPOVĚĎ:
plk. gšt. prof. MUDr. Jan Österreicher, Ph. D.
Ženijní družstvo, které dokáže postavit nemocnici prakticky kdekoli. Vodní družstvo, protože vodu si musíte připravit kdekoli z místních zdrojů. Zásobovací družstvo, které se stará až o sto sedmdesát lidí. Spojovací družstvo, protože bez spojení není velení. Družstvo dekontaminace raněných, to jsou naši chemici – musíte počítat úplně se vším. Je tu i velitelské družstvo s řidiči. Družstvo oprav techniky a družstvo skladů, protože veškerý materiál se nevejde do jedněch kasáren. Pokud je polní nemocnice v misi, je dále personálně doplněna i o bojovou jednotku, která ji během nasazení chrání.
28.6.2011 11:16:28
OTÁZKA: Své funkce jste se ujal před dvěma lety. Co jste od té doby musel řešit jako hlavní úkol?
ODPOVĚĎ:
plk. gšt. prof. MUDr. Jan Österreicher, Ph. D.
Své funkční období jsem začal tím, že jsem dostal za úkol redukci počtu lidí. Když se podívám do poznámkového bloku, mé první zápisky jsou z jednání, kde jsem si poznačil „minus 70 osob“. Což byla práce, jejíž dozvuky trvají dodnes. Museli jsme zvolit jinou organizační strukturu, najednou se řada lidí ocitla v nových týmech, jinak postavených družstvech, a bylo třeba jim dát čas na secvičení. Mít partu schopných jedinců, solitérů, je k ničemu, když nedovedou spolupracovat coby funkční celek, který hraje jako orchestr. To je práce na mnoho měsíců… Personální opatření se týkala hlavně podpůrných složek, ale prošli jsme přerodem, i co se týče lékařů. Opustila nás jich za tu dobu totiž zhruba polovina. To znamená, že mojí prací a zodpovědností bylo sehnat erudované, schopné a ochotné jedince, sehrát je a secvičit do použitelných týmů.
28.6.2011 11:16:28
OTÁZKA: Takže se z vás de facto stal krizový manažer.
ODPOVĚĎ:
plk. gšt. prof. MUDr. Jan Österreicher, Ph. D.
To je dnes vlastně práce každého vojenského velitele. V době, kdy se neustále snižují rozpočty na obranu, je úkolem zachovat maximum schopností při nižších vstupech a nákladech, které musíte stále zvažovat. Proto máme na dvě nemocniční jednotky jen jedenapůlnásobek stavu v rámci logistiky. Ti, které si držíme v podpůrných jednotkách, jsou pak takoví „Ferdové mravencové“, kteří umí zastat různé práce a úkoly, zkrátka jsou univerzálnější. Vydali jsme se cestou zdvojování schopností – čím více toho dotyčný dokáže, tím méně lidí celkově potřebujeme.
28.6.2011 11:16:28
OTÁZKA: Musel jste řešit obměnu lékařů. Odkud se rekrutují a jaké na ně máte požadavky?
ODPOVĚĎ:
plk. gšt. prof. MUDr. Jan Österreicher, Ph. D.
Snažím se tu prosazovat tři hodnoty: poctivost, pracovitost a slušnost. Po každém jednotlivci chci navíc plnou erudici a plnou nasaditelnost. Lékař by tedy měl být plně atestován a rozhodně nikomu nebudu bránit, když bude chtít atestovat i ve druhém či třetím oboru, ať si klidně udělá více odborností. Pokud jde o plnou nasaditelnost, to znamená schopnost výjezdu na rozkaz kamkoli. K tomu se pojí, že dotyčný voják mluví plynně anglicky,přičemž dnes by se hodila i francouzština. Musí být samozřejmě bezpečnostně prověřený, zdravotně a tělesně zdatný. A věřte mi – ne každý lékař je nasaditelný, ne každý je ochotný pomáhat cizím lidem za ztížených podmínek. Na mně tedy je, abych měl podchycenu co nejširší populaci lékařů, naše hlavní sestra má zase přehled o širokém spektru nelékařských zdravotnických profesí. Z nich se pak snažíme vybírat ty nejschopnější a nejnasaditelnější, kteří zvládnou pracovat v zóně, kde není bezpečno, kde jsou omezené hygienické standardy, kde musíte improvizovat, kde máte sice možnost konzultací, ale často je dosti omezena. Zkrátka na vlastní kůži si vyzkoušíte, co ve vás vlastně je.
28.6.2011 11:16:29
OTÁZKA: Jak je to s řídícími, respektive velícími důstojníky mezi lékaři?
ODPOVĚĎ:
plk. gšt. prof. MUDr. Jan Österreicher, Ph. D.
Velení není o tom, že vezmete důstojníka a řeknete lidem: „Tohle je váš velitel!“ Velitel je jakousi kvočnou, jeho lidé jej musí dobře znát, musí vědět, jak se zachová, když bude nejhůř, a že se o ně postará. Velitel je ten, kdo se stará, musí mít absolutní důvěru svých podřízených, že je nenechá ve štychu. Ti jej zase musí v jeho práci plně podporovat, loajalita zkrátka musí být obousměrná. Proto také nikomu, kdo zatím neprošel křtem „ostré“ mise, nenabízíme žádnou (byť nižší) vedoucí pozici. Ani kdyby byl doma třeba primářem nebo přednostou kliniky… Musí to být člověk, u kterého máme jistotu, že se postará o ostatní. Každý vedoucí, ať na nižším či vyšším stupni, je šiřitelem určitých hodnot. Může se stát, že vám některý jedinec třeba zareaguje řekněme méně vhodně, takže jeho nejbližší nadřízený ho pak musí umět usměrnit.
28.6.2011 11:16:29
OTÁZKA: Musí být lékař, o kterého má nemocniční základna zájem, aktivní voják, nebo se poohlížíte i v záloze?
ODPOVĚĎ:
plk. gšt. prof. MUDr. Jan Österreicher, Ph. D.
Přednostně hledám ve vojenském prostředí – také proto, že šetřím prostředky armády. Když už někdo studuje fakultu vojenského zdravotnictví, je pro mne vzdělán potřebným směrem. Nicméně se mi stává, že u některých odborností v dané chvíli nemám dostupného specialistu. Například dnes ráno jsem řešil, že nám jednoho z našich dvou psychiatrů „přetáhli“ do Vojenské nemocnice Brno. A tak jsem po celé armádě hledal schopného lékaře, který by mohl být potenciálně dobrým vojenským psychiatrem. Nakonec jsem našel jednu studentku 6. ročníku, která teď končí a v dohledné době bude plně nasaditelná. Poskytneme jí prostor k rychlému dovzdělání, jinými slovy bude se moci připravovat na atestaci z psychiatrie.
28.6.2011 11:16:29
OTÁZKA: Které obory jsou nejvíce nedostatkové?
ODPOVĚĎ:
plk. gšt. prof. MUDr. Jan Österreicher, Ph. D.
Máme dlouhodobě potíže se třemi specializacemi, které jsou nedostatkové i v civilu. Tou zakletou trojicí je mikrobiologie, psychiatrie a radiodiagnostika. Naštěstí jde technika velmi rychle kupředu, a tak je tu například alternativa zvaná telemedicína. Jsme schopni přenést obraz z jakéhokoli místa na světě on-line do České republiky a v případě diagnostických obtíží tak můžeme na dálku konzultovat případ se specialistou v ÚVN. Konzilia na dálku byla zavedena na přelomu století a například při poslední misi v Kábulu již tento systém fungoval zcela standardně. Obrazy z rentgenu nebo CT byly přenášeny a konzultovány s radiodiagnostiky Ústřední vojenské nemocnice ve Střešovicích na denní bázi. CT máme ve výbavě od roku 2007, využili jsme jej v Afghánistánu a funguje velmi spolehlivě.
28.6.2011 11:16:29
OTÁZKA: Patří technika jako CT ke standardnímu vybavení dnešních polních nemocnic?
ODPOVĚĎ:
plk. gšt. prof. MUDr. Jan Österreicher, Ph. D.
Léčebně-odsunový systém zahrnuje čtyři typy nemocnic, respektive nemocničních prvků. Takzvaná ROLE 1 je praporní obvaziště, kde se provádí pouze život zachraňující úkony a kde jsou jen lékaři všeobecné erudice. ROLE 2 je především chirurgický špitál, kde se provádí primární chirurgie, většinou v sestavě brigády. Posledním hitem je ROLE 2 light manoeuvre, takzvaná rychle přesouvatelná chirurgická nemocnice, kde můžete vytvořit variabilní spektrum zdravotnických týmů v různých podobách. Naopak k rozšířené podobě ROLE 2 enhanced patří právě i pokročilejší technika jako CT. ROLE 3 je pak divizní specializovaná nemocnice, kde máte jednak plné spektrum chirurgických oborů (včetně například čelistní chirurgie nebo neurochirurgie) a jednak i menší obory jako ORL, pediatrii či gynekologii. A konečně ROLE 4 je nemocnice sboru, to je nejvyšší stupeň, a tam už je plné spektrum – stejné, jaké najdete třeba v Ústřední vojenské nemocnici nebo ve fakultních nemocnicích. Zde se můžete poprvé setkáte například i s patologií.
28.6.2011 11:16:29
OTÁZKA: Který z těchto nemocničních stupňů je schopna postavit a vyslat na misi Česká republika?
ODPOVĚĎ:
plk. gšt. prof. MUDr. Jan Österreicher, Ph. D.
Podle vojenské strategie z roku 2008 má česká armáda maximální ambici postavit bez rotace nemocnici ROLE 3. Síly a prostředky jsou většinou z naší základny. Takovou nemocnici pak můžeme v případě potřeby doplnit jednotlivými specialisty z ÚVN. Teď jsme získali nastálo například očního mikrochirurga, takže těch odborníků, kteří nám chybí, je opravdu minimum.
28.6.2011 11:16:29
OTÁZKA: Co pro lékaře obnáší stát se příslušníkem nemocniční základny?
ODPOVĚĎ:
plk. gšt. prof. MUDr. Jan Österreicher, Ph. D.
My jej platíme a máme za něj odpovědnost. Tito lékaři si ovšem musí udržovat a rozvíjet erudici na pracovištích a v disciplínách, jež jsou co nejbližší spektru válečných diagnóz – pro nás je důležitá především traumatologie, chirurgie a ARO. Naši lékaři a sestry proto stážují zhruba na 25 místech po celé republice. Čtyřikrát do roka si je vždy na týden svoláme a zde na základně procházejí výcvikem v oblastech, jež jsou důležité z hlediska jejich potenciálního nasazení: jak se chovat v minovém poli, po výbuchu, v případě chemického poplachu, v konvoji…
28.6.2011 11:16:29
OTÁZKA: Rozložíte si během takového výcviku „cvičnou“ polní nemocnici a trénujete přímo v ní?
ODPOVĚĎ:
plk. gšt. prof. MUDr. Jan Österreicher, Ph. D.
Ano, to je pro nás důležité zejména v nové struktuře, kdy už musíme modelovat jednotlivé úkoly. Například teď v červnu si odcvičíme uskupení ROLE 2. Budeme cvičit scénáře lidí zasažených zbraněmi hromadného ničení, zejména zevní a vnitřní kontaminaci radionuklidy. Tady nám velmi pomohou také naši kolegové z chemické brigády v Liberci, v rámci dekontaminace. A když už je technika vidět a lidé jsou secvičení, vždy to celé zakončuje den otevřených dveří. Naposledy jsme tu měli podobnou ukázku v dubnu 2009, kdy jsme cvičili polní nemocnici předurčenou pro evropské síly, pro takzvanou European Battlegroup. Abychom se aspoň trochu postarali o vlastní public relations a seznámení občanů s naší prací, protože na českém území většinou nejsme vidět. Málokterý daňový poplatník se totiž pojede podívat do Afghánistánu, jak účelně se využívají jeho prostředky. Vyjma reportáží v médiích o nás tudíž veřejnost nemá prakticky žádné informace.
28.6.2011 11:16:29
OTÁZKA: Existují situace, kdy byste byli nasazeni do akce v České republice?
ODPOVĚĎ:
plk. gšt. prof. MUDr. Jan Österreicher, Ph. D.
Nasazení vlastní polní nemocnice na našem území je vzhledem k hustotě nemocniční sítě velmi nepravděpodobné. Dá se uvažovat o posílení existujících kapacit v případě nutnosti, například pokud by na nějakém území došlo k hromadným ztrátám či rozsáhlému neštěstí, jež by spádové nemocnice nezvládaly. Například minulý rok během povodní v severních Čechách osmnáct lidí od nás posílilo jednotky, které odstraňovaly následky.
28.6.2011 11:16:29
OTÁZKA: Účastní se vaši lékaři a zdravotníci misí i v době, kdy není naplánován výjezd celé polní nemocnice?
ODPOVĚĎ:
plk. gšt. prof. MUDr. Jan Österreicher, Ph. D.
Česká armáda má monitorovací, styčný a výcvikový tým v afghánské provincii Vardak a do něj přispíváme jedním lékařem a jedním záchranářem do každého uskupení. Tito vojáci mají za cíl vycvičit během každé rotace jeden afghánský kandak, který je ekvivalentem praporu. Je to náročná práce, navíc musíte překonávat kulturní rozdíly. Takže k tomu, co tam naši vojáci odvádí, mám hlubokou úctu. A jejich práce opět není vidět. Vedle toho funguje ještě český chirurgický tým jako součást francouzské nemocnice ROLE 3. Jde o tři lékaře, šest sester a jednoho operačního důstojníka, který se stará o přísun a odsun pacientů, tedy něco jako dispečink. Naši lidé tam pracují pod francouzským velením, zatím je s nimi velká spokojenost a slyším samá pozitiva. Zrovna včera mi operační důstojník říkal, že měli na čtyři lůžka JIP šest pacientů, takže naši lékaři a sestry opět museli improvizovat a ukázat, co v nich je. Pokud nejde o náhlé akce, postupujeme plánovitým způsobem. Tady mám naplánované mise až do roku 2013. Každý lékař tedy ví, ve kterém období bude trávit určitý čas v terénu, například právě v provincii Vardak. Mezitím si samozřejmě zvyšuje erudici doma a normálně pracuje v rámci některého zdravotnického zařízení.
28.6.2011 11:16:29
OTÁZKA: Pokud dostanete rozkaz, jak rychle jste schopni vyrazit s celou polní nemocnicí do akce?
ODPOVĚĎ:
plk. gšt. prof. MUDr. Jan Österreicher, Ph. D.
Jsme schopni výjezdu 30. den po rozkazu. Teoreticky by to šlo i rychleji, ale brzdí nás věci, jako je nákup spotřebního zdravotního materiálu. Ten má rychlou exspiraci, a protože musíme šetřit, nakupuje se až těsně před výjezdem (a netřeba zdůrazňovat, že pro polní špitál je třeba opravdu hodně materiálu). Jinak bychom byli schopni být na ranveji do třetího dne. Pro ilustraci – už jen nemocnice ROLE 2 v plné verzi znamená 110 kontejnerů s vybavením, až 150 lidí a k tomu samozřejmě příslušná technika.
28.6.2011 11:16:29
OTÁZKA: Jak dlouho pak trvá, než uvedete nemocnici do chodu na místě určení?
ODPOVĚĎ:
plk. gšt. prof. MUDr. Jan Österreicher, Ph. D.
Norma na rozestavení polní nemocnice ROLE 2 je 14 dní. To se může zdát jako dlouhý čas, ale není. Největším úskalím je nutnost zpevněného terénu. Na to jsme narazili například v Iráku v roce 2003. Z hlediska operačního nasazení bylo nejvhodnější místo za bývalou vojenskou, dnes dětskou nemocnicí v Basře, ale zase tam byl velmi špatný terén z hlediska ženijního. Proto jsme s pomocí našich ženistů i místní firmy museli zpevnit povrch tak, aby nemocnice mohla vydržet stát delší dobu. V Kábulu v roce 2007 ženisté také museli zpevnit povrch, než jsme mohli stavět, a povedlo se jim to ve velmi rychlém čase. Jakmile máte zpevněný povrch, už to jde rychle, vše se dá postavit a zapojit do dvou tří dnů.
28.6.2011 11:16:29
OTÁZKA: Mezi nemocnicemi postavenými v rámci různých misí jsou patrně velké rozdíly. V čem všem spočívají?
ODPOVĚĎ:
plk. gšt. prof. MUDr. Jan Österreicher, Ph. D.
Když se plánuje na papíře nemocniční uskupení, musíte přesně vědět, jaké úkoly má plnit. Na to si pak na míru ušijete možnosti konkrétní polní nemocnice, pak už jen nasazujete příslušnou techniku, prostředky a personál. Každý úkol má tedy malinko jinak postavenou nemocnici. Rozdíl je i v takových věcech jako například kuchyně. Když máte humanitární misi jako v Basře, kde nejste na vojenské základně, musíte si s sebou vzít co nejvíc vlastních sil. Humanitární mise jsou z hlediska nasazení ty nejdražší, pokud jde o počet lidí a jejich kvalifikaci. Naopak v Kábulu jsme existovali na spojenecké základně, tudíž jsme třeba vlastní kuchyň nepotřebovali, stačilo nasmlouvat jídelnu. Tím ušetříte za kuchaře, za suroviny…
28.6.2011 11:16:29
OTÁZKA: A pokud jde o zdravotnickou stránku věci, jsou i zde velké rozdíly v poskytovaných službách?
ODPOVĚĎ:
plk. gšt. prof. MUDr. Jan Österreicher, Ph. D.
Záleží na typu operace. Vše je velmi proměnlivé a musíte vědět, jaké můžete očekávat spektrum pacientů, a mít od začátku co nejpřesnější informace. Přesto vždy zpětně zjistíme, že realita je trochu jiná, než se očekávalo v rámci plánování. Ale portfolio léků při prvním výjezdu rozložíme do tak širokého spektra, že se většinou trefíme asi z 80 % do toho, co je potřeba, což je vynikající úspěšnost. Zásoby polní nemocnice se pak doplňují každých 30 dnů, takže můžete průběžně hlásit do Prahy, čeho potřebujete víc, co vám schází, co se udělá jinak, a není problém to upravit.
28.6.2011 11:16:29
OTÁZKA: Kdo jsou vaši pacienti? Sloužíte na misích spíš spojeneckým vojákům, nebo se stejnou měrou věnujete i civilním pacientům?
ODPOVĚĎ:
plk. gšt. prof. MUDr. Jan Österreicher, Ph. D.
Poměr je zhruba půl na půl. Staráme se nejen o koaliční vojáky, ale i o místní pacienty, kteří patří k takzvaným collateral damages. Ne vždy se totiž při různých přestřelkách podaří, aby byly postižené jen nepřátelské síly. Může se stát, že dojde ke zranění civilní populace, a tak je morální povinností koaličních sil se o tyto raněné postarat.
28.6.2011 11:16:29
OTÁZKA: S jakým spektrem diagnóz se během misí setkáváte?
ODPOVĚĎ:
plk. gšt. prof. MUDr. Jan Österreicher, Ph. D.
Je velmi podobné tomu, co vidíte u nás v traumacentrech. Nezřídka se ovšem setkáte s až raritními a kuriózními diagnózami, například jsme viděli rentgenové snímky člověka, který měl kulku mezi mozkovými hemisférami, nad tureckým sedlem, a rozhodně to nebyl náš jediný pacient, který takto přežil i s kulkou v hlavě… K exotičtější části práce patří i různá pro nás neobvyklá parazitární onemocnění. Co jsem tak zaslechl od našich chirurgů, říkali, že například operovali parazitární cysty v játrech, jaké se v Česku hned tak nevídají. A když zasahujete v méně civilizovaných oblastech, kde dlouhodobě nebyla poskytovaná adekvátní péče, narážíte samozřejmě i na řadu zanedbaných vrozených vad, jež jsou v České republice léčené obvykle již v kojeneckém věku. Setkali jsme se tedy s našimi prostředky neoperabilními vrozenými poruchami, léčitelnými jen v nejspecializovanějších centrech.
28.6.2011 11:16:29
OTÁZKA: Byla nějaká šance pomoci i těmto těžkým pacientům?
ODPOVĚĎ:
plk. gšt. prof. MUDr. Jan Österreicher, Ph. D.
Ano, například prostřednictvím projektu nazvaného Medevac, který vznikl za spolupráce podplukovníka Miloše Bohoňka z ÚVN s kolegy z FN Motol. V našich polních nemocnicích se pak vytipovávali pacienti, většinou děti, s vrozenými srdečními vadami, kteří byli velmi dobře operabilní. Jedná se o extrémně těžkou práci z hlediska morálního či lidského, kdy na vybírajících lékařích závisí, kdo dostane šanci žít. Do výběru se dostal jen jeden z mnoha pacientů, kteří splňovali přísná kritéria. Své naděje k tomuto programu upíralo mnoho dětí a jejich rodičů, ale jen malá část mohla být uspokojena, což je velmi smutné, přesto má smysl každý zachráněný život. Tento projekt jsme odstartovali v Iráku a pokračoval i v dalších zemích, řadu pacientů jsme přivezli z Kosova, Pákistánu či Afghánistánu. Jde o specifický program ohraničený na zónu, kde pomáhá česká armáda. Samozřejmě stojí určité peníze, takže není vždy jednoduché prosadit jeho schválení.
28.6.2011 11:16:29
OTÁZKA: Narazil jste na psychickou náročnost práce vojenských zdravotníků, obecně je zřejmě během misí velmi vysoké riziko burn out. Lze mu efektivně předcházet?
ODPOVĚĎ:
plk. gšt. prof. MUDr. Jan Österreicher, Ph. D.
Na to se specializuje náš psychiatr ze 7. polní nemocnice docent Jan Vevera, který v tomto směru podniká i vědecko-výzkumnou činnost. A rozhodně máme bohaté empirické vstupy a praktické zkušenosti. Každá mise je jiná, jinak náročná. Můžete mít za úkol jednoduché patrolování v relativně bezpečné zóně a nejste pod takovým tlakem. Nebo můžete být o padesát kilometrů dál prakticky ve válečné zóně a můžete se obden setkávat s bojovou situací. Pak se u vás rychle dostaví battle stress či posttraumatický syndrom. Pokud nemáte dobře stmelenou jednotku, vyhoří rychle. Pokud se nestaráte o jejich rodinné vazby, vyhoří tím rychleji. V misi není jen voják, ale celá rodina, která tím trpí. V průběhu mise totiž děti, partneři a partnerky doma „zastupují“ dotyčného vojáka či vojačku, což mění architekturu fungování celé rodiny. Navrátit se do původního vztahu je velmi obtížné, partner či rodina se naučí samostatnosti a často pak logicky vznikají problémy. Ty očekáváme nejen v prostřední a poslední části mise, ale také právě po návratu. Psychologická služba armády se proto snaží kontaktovat rodiny a řešit jejich problémy. Pokud jde o vojáky v terénu, i vojenští lékaři a zdravotníci jsou „jen“ lidé. Je pak především na velitelích, aby byli schopni lidského přístupu v různých situacích. Každý velitel je vybírán z mnoha aspektů a lidská chemie je jedním z těch důležitějších kritérií. Jinak proti stresu dobře fungují kulturní akce, pomáhá útěk od reality, čtení, počítačové hry… Já si třeba beru do notebooku stovky knížek v elektronické podobě.
28.6.2011 11:16:29
OTÁZKA: Mají vojáci na misi povinně „nařízenou“ jakousi formu supervize, například pravidelné sezení s psychologem či kaplanem?
ODPOVĚĎ:
plk. gšt. prof. MUDr. Jan Österreicher, Ph. D.
Psychologie vojáka není na povel, duše také ne, pouze tělo je na povel. Psycholog nebo kaplan je samozřejmě v kontaktu s lidmi, chodí mezi nimi, stará se o utužení morálky, o soudržnost týmu, pomáhá vlastně veliteli udržet klima jednotky na co nejvyšší úrovni. Často zafunguje jen tak si popovídat, dvacetiminutový rozhovor může zcela nahradit třeba jednu dávku sedativ. Člověka zklidní, když může své problémy sdílet, a tu možnost naši vojáci mají.
28.6.2011 11:16:29
OTÁZKA: Existují na Fakultě vojenského zdravotnictví Univerzity obrany nějaké speciální kurzy, jež připravují vojenské lékaře a další zdravotníky na specifika práce v zahraničních misích?
ODPOVĚĎ:
plk. gšt. prof. MUDr. Jan Österreicher, Ph. D.
Ano, jde například o trénink rychlé pomoci a třídění pacientů (takzvanou triáž). Ve válečné zóně je to velmi nutná dovednost, zatímco v civilu se s potřebou triáže můžete setkat jen velmi raritně, u větších událostí, jako byla například nehoda autobusu u Nažidel, letecká či vlaková neštěstí. Zkrátka když je více zraněných, než kolik činí momentální kapacita spádových nemocnic. Pak musíte pacienty začít třídit na ty, kteří mají šanci na přežití, za předpokladu poskytnutí rychlé péče, a na ty, u nichž je zranění neslučitelné se životem. Dále pak musíte vytřídit ještě ty, u nichž péče může být odložena. Jde celkem o čtyři kategorie, prioritní jsou ti, u nichž při neléčbě hrozí ztráta života, druhá kategorie je odložitelná péče, kdy lze poskytnout péči až po dvou hodinách, třetí kategorií jsou pacienti chodící a čtvrtou bohužel ti, kteří již nemají šanci na přežití. Po roztřídění je třeba pacienty odsouvat přesně v tomto pořadí, čímž zajistíte, že vám přežije maximum.
28.6.2011 11:16:29
OTÁZKA: Vedle polních nemocnic čeští vojenští lékaři fungují i v rámci takzvaného aeromobilního týmu. O co se jedná?
ODPOVĚĎ:
plk. gšt. prof. MUDr. Jan Österreicher, Ph. D.
Představte si malý chirurgický tým, který je přesouvaný a transportovaný letecky. Aeromobilní tým byl schválen v prosinci 2004. Jde o ujednání mezi ČR a OSN, že v případě, kdy nebudeme mít síly vyčleněné pro NATO nebo EU, můžeme po schválení vládou a parlamentem vyslat do terénu v zahraničí dvě uskupení, mobilní a aeromobilní tým o deseti, respektive šestnácti lidech. Ti pak mohou působit na místě po určitou dobu, v zásadě jak jim stačí zásoby. Uvažovalo se o tom například loni v lednu při katastrofě na Haiti. Nejsme uzavřeni v ulitě, takže pokud se doslechneme o tom, že naši lékaři a sestry jsou potřeba, jsme schopni plánovat jakýkoli typ nemocničního uskupení, například i v rámci větší humanitární akce.
28.6.2011 11:16:29
OTÁZKA: Co považujete obecně za největší benefit pro vojáka, pokud se účastní zahraniční mise?
ODPOVĚĎ:
plk. gšt. prof. MUDr. Jan Österreicher, Ph. D.
Lidé si myslí, že největším benefitem jsou peníze. To je hloupost, peníze se rozkutálí. Největším benefitem jsou zkušenosti. Čím slzavějším údolím si jednotka projde, tím je soudržnější. Najednou získáte kolegy a partnery na celý život. Lidé, kteří tam jezdí s menší porcí zkušeností, si dokáží, že zvládnou to, co musí, a to, co chtějí umět. Dá jim to obrovskou vnitřní sílu. Z dlouhodobého hlediska dojde k zodolnění organismu. A co je důležité – srovnají se vám životní hodnoty. Na žabomyší války v naší kotlině pak koukáte s úplně jiným odstupem a nadhledem, protože vás zajímá jen to důležité. Vážíte si třeba východu a západu slunce. Sám pro sebe pak ještě vidím smysl velení této jednotce v tom, že se mohu starat o vojáky, o kterých vím, že jsou velice kvalitní po lidské i odborné stránce.
28.6.2011 11:16:29
OTÁZKA: Nyní k vaší vlastní odborné činnosti. Jste členem výboru Společnosti pro radiobiologii a krizové plánování ČLS JEP. Co je jejím hlavním posláním a kterými tématy se především zabývá?
ODPOVĚĎ:
plk. gšt. prof. MUDr. Jan Österreicher, Ph. D.
Společnost existuje od roku 1992, jejím současným předsedou je profesor Leoš Navrátil. Radiobiologie je medicínskou disciplínou, která se zaobírá specifickými účinky ionizujícího a neionizujícího záření, tedy celého spektra částic. Zcela konkrétně to znamená, že se zabýváme diagnostikou a léčbou nemocí z ozáření i postradiačních poškození a odhadem či krizovým řešením takzvaných stochastických (nahodilých) účinků záření. Ty jsou jen pravděpodobnostní, můžete tedy pouze na velké populaci odhadnout, kolik lidí bude poškozeno nádorovým bujením či genetickými vadami v dalších generacích. Další složkou je časná dekontaminace, umění správné dekontaminace a také léčba vnitřní kontaminace radionuklidy. To jsou opravdu klíčové dovednosti, a tak jsem si předsevzal, že to u nás budeme trochu víc cvičit. Dříve to bylo i u chemického vojska jakousi černou skříňkou, která se moc „neotvírala“, nicméně tento typ diagnóz je jako dělaný na spolupráci mezi chemickým a zdravotnickým vojskem. Proto ji rozvíjíme a myslím, že úspěšně.
28.6.2011 11:16:29
OTÁZKA: Pokud skutečně k nějaké radiační nehodě na našem území dojde, kdo se o takové pacienty postará?
ODPOVĚĎ:
plk. gšt. prof. MUDr. Jan Österreicher, Ph. D.
Jednak 2. interní klinika – oddělení klinické hematologie zde ve Fakultní nemocnici Hradec Králové pod vedením pana profesora Ladislava Jebavého, kam spadají pacienti ozáření dávkou vyšší než 1 gray. Zde by se o ně postarali profesionální vojáci, kteří jsou příslušníky katedry válečného vnitřního lékařství. Léčba zevně ozářených osob do úrovně l Gy a osob vnitřně kontaminovaných radioaktivními látkami pak probíhá na speciálním pracovišti Kliniky nemocí z povolání 1. LF UK v Praze pod vedením paní profesorky Daniely Pelclové. S tím, že vnější dekontaminace se provádí samozřejmě buď hned na místě zjištění, nebo po příjezdu na kliniku. Tato centra jsou samozřejmě schopna poskytnout své know-how a metodiku dalším pracovištím, kdyby to bylo zapotřebí v rámci větší události.
28.6.2011 11:16:29
OTÁZKA: Proč má vaše společnost v názvu i krizové plánování? Krizově plánovat lze přeci nejen v radiobiologii.
ODPOVĚĎ:
plk. gšt. prof. MUDr. Jan Österreicher, Ph. D.
Naprosto správně. V radiobiologii, když už pracujeme s určitými scénáři, se však většinou počítá i s větším množstvím postižených. Proto je pro nás velmi důležitá například zmíněná problematika třídění pacientů a obecně pravidla práce s velkým počtem osob. Čili jde o krizové plány nejen pro události, kde se jedná o zasažení zářením, ale o mechanismy zvládání větších nehod a velkého množství pacientů aplikovatelné i v jiných oborech. Ani samotná radiobiologie navíc není úzce vymezený obor – máte tam kus biofyziky, biochemie, radiační patologie, patofyziologie, farmakologie, interny, v případě kožních defektů se přidává plastická chirurgie, dermatologie, zkrátka je zde multidisciplinární přesah, jak je v moderní medicíně běžné u každého oboru.
28.6.2011 11:16:29
OTÁZKA: Máte v rámci radiobiologie nějaké „své“ téma?
ODPOVĚĎ:
plk. gšt. prof. MUDr. Jan Österreicher, Ph. D.
Když jsem začínal, mou oblíbenou problematikou bylo postradiační poškození plic. Postupem doby jsem přesedlal na téma časné diagnostiky akutní nemoci z ozáření. Ona se totiž rozvíjí s určitou latencí a právě zde máte k dispozici určité období, kdy můžete zmírnit projevy nebo i odvrátit brzkou smrt, pokud poskytnete skutečně kauzální a účinnou léčbu. Například u dřeňových útlumů můžete při časné a správné diagnostice ihned podat růstové faktory a poškození dřeně pak není tak výrazné.
28.6.2011 11:16:29
OTÁZKA: Jedná se o nové poznatky, nebo už byly známy například v době černobylské katastrofy?
ODPOVĚĎ:
plk. gšt. prof. MUDr. Jan Österreicher, Ph. D.
Před třiceti lety se to nevědělo. Ale černobylská havárie byla cenným zdrojem zkušeností. Ona totiž každá lidská chyba slouží k tomu, abychom příště reagovali lépe. Samozřejmě v radiobiologii si stejně jako v toxikologii či mikrobiologii nemůžete nasimulovat hromadu ozářených, intoxikovaných či infikovaných pacientů, ale musíte neustále kriticky reflektovat dosavadní postupy, porovnávat je s dostupnou nejmodernější technologií a léčbou a poté reagovat a měnit je tak, aby byly co nejúčinnější a zároveň nejekonomičtější.
28.6.2011 11:16:29
OTÁZKA: Jak jste vnímal aktuální informace okolo havárie jaderné elektrárny v japonské Fukušimě?
ODPOVĚĎ:
plk. gšt. prof. MUDr. Jan Österreicher, Ph. D.
Sledoval jsem samozřejmě kdejakou novinovou zprávu. Na seriózní zhodnocení je samozřejmě brzy, protože v odborném tisku se to objeví až ve druhém pololetí nebo napřesrok. Osobně jsem stále toho názoru, že jaderná energie je tou nejlevnější a nejčistší, jakou v současnosti máme k dispozici. Kdybychom se jí vzdali, akorát nás to znevýhodní v soupeření o zdroje s jinými civilizacemi. Každá taková nehoda ovšem zároveň vede k tomu, že se bude klást větší důraz na bezpečnost každého významnějšího zdroje záření. Vše se vyvíjí empirickou cestou, takže ve Fukušimě už vědí, že stavět reaktory v oblastech, kde hrozí tsunami, není tou nejlepší cestou.
28.6.2011 11:16:29
OTÁZKA: Zvládla podle vás japonská vláda a odpovědní činitelé komunikaci během řešení této katastrofy?
ODPOVĚĎ:
plk. gšt. prof. MUDr. Jan Österreicher, Ph. D.
To je zajímavý problém – zde se opět dotýkáme vlastního krizového řízení. U postižení velké části populace je krizový management vždy závislý na politicích. Pokud zodpovědný funkcionář není kovaný v krizových situacích, může se stát, že zprvu problém bagatelizuje – pak může svými rozhodnutími, rozkazy či radami poškodit část populace. Na druhé straně, pokud se to přežene, například co do rozsahu evakuované zóny, najednou se nám každý evakuovaný člověk ocitne ve stresové situaci. Jisté procento nám utrpí například infarkt myokardu, bude určitá nehodovost na silnicích… Takže vždy tu bude nějaké procento ztrát. A s těmito procenty musíte pracovat, zvažovat, kolik lidí bude ohroženo evakuací (ale také neevakuací) nebo tím, že se jim nedostane péče. Pokud k tomu přistoupíte politicky či populisticky, můžete napáchat více škod než užitku a více lidí poškodit než ochránit. Základní filozofií každého řešení krizové situace je zachránit maximum za cenu co nejšetrnějších a nejrozumnějších postupů. Je třeba používat selský rozum, věci nebagatelizovat, ale ani nešířit poplašné zprávy, což je ostatně trestné.
28.6.2011 11:16:29
OTÁZKA: Ještě bych se krátce zastavil u vašich odborných začátků. Jak vzpomínáte na své působení ve Fingerlandově ústavu patologie, který je považován za špičkové pracoviště svého druhu?
ODPOVĚĎ:
plk. gšt. prof. MUDr. Jan Österreicher, Ph. D.
Ve Fingerlandově ústavu jsem působil už jako student a byla to pro mne obrovská výzva a duševní osvěžení. Patologie je z mého pohledu jedním z nejkrásnějších oborů medicíny, máte tam plné spektrum diagnóz, navíc je to nejtěžší disciplína, která klade nároky na rozhodovací procesy. Laická veřejnost si málokdy uvědomuje, že patolog slouží především živým – na něm je rozhodnutí, o jakou diagnózu se jedná, je zde tedy obrovská odpovědnost. I proto si vybírají jen ty nejlepší studenty, je čest u nich pracovat a rozhodně to není jen tak pro někoho. Já se ještě v průběhu svých posledních tří studentských let zaměřil na bronchogenní karcinom plic. Musím přiznat, že jsem jako kuřák doufal, že větší porozumění mi pomůže odvrátit moji závislost, bohužel se tak nestalo. Kuriózní je, že pan profesor Antonín Fingerland byl velký bojovník proti kouření, přitom sám přestal kouřit v „mladém věku“ 70 let. A dožil se skoro stovky.
28.6.2011 11:16:29
OTÁZKA: Máte při řízení nemocniční základny čas na vlastní vědecký výzkum?
ODPOVĚĎ:
plk. gšt. prof. MUDr. Jan Österreicher, Ph. D.
Bohužel nemám. Naprostý kontakt s laboratoří jsem ale neztratil, působí tam lidé, kteří mi byli velmi blízcí řadu let a jsou mi blízcí i nadále. Jejich výzkum a práci proto sleduji stále, a pokud mé síly stačí, aspoň s něčím se snažím pomoci, i kdyby jen formou diskuse či interpretace výsledků. Ale dnes už nemám sílu být při velení základně zároveň každodenně přítomen v laboratoři a provádět pokusy. Pozoruji je zpovzdálí a sleduji všechny výzkumné aktivity i doktorandské práce na katedře radiobiologie. Snažím se udržet krok s dobou, číst odbornou literaturu a také trochu učit, což ostatně dělám v době své řádné dovolené… Díky tomu, že se mi ovšem povedlo rozvinout akreditaci na katedře tak, že tam de facto jako učitel potřeba nejsem a pracuje tam řada kvalitních lidí, kteří sami jsou nositeli akreditace, jsem už z pohledu výuky radiobiologie v Hradci prakticky zbytečný.
28.6.2011 11:16:29
OTÁZKA: Vy jste si ale mezitím našel další pole působnosti…
ODPOVĚĎ:
plk. gšt. prof. MUDr. Jan Österreicher, Ph. D.
Ano, mojí druhou disciplínou je strategie a bezpečnostní politika. Měl jsem to štěstí, že jsem absolvoval studium grand strategy v NATO Defense College v Římě. Učí se zde takzvané strategické myšlení, kdy hodnotíte dlouhodobé trendy, v perspektivě dvaceti třiceti let, a z hlediska území rozlišujete minimálně regiony, jako je Subsaharská Afrika, Maghreb, Blízký východ či Střední Amerika. Neohraničujete se tedy na malou českou kotlinu, ale na celou střední Evropu či jenom Evropu a podobně. Je to zkušenost hodně odlišná od běžného útvarového života. Představte si, že vezmete důstojníka, který je velmi dobrý na běžné taktické úrovni, v jednání s lidmi se cítí jako ryba ve vodě, a najednou ho nutíte učit se dlouhodobé trendy, plánování a posuzování bezpečnostní politiky… a ono to chvíli bolí. Po takových šesti osmi nedělích do toho však vplujete a tyto vědomosti i dovednosti začnete absorbovat. Je to zkrátka úplně jiný druh myšlení. Strategie totiž často jde proti taktice. Svého času jsem zastával názor, že všechna nelogická rozhodnutí jsou rozhodnutí strategická. Ale z opravdu dlouhodobého hlediska to vždy smysl má.
28.6.2011 11:16:29
OTÁZKA: Co přinesla tato zkušenost vám osobně?
ODPOVĚĎ:
plk. gšt. prof. MUDr. Jan Österreicher, Ph. D.
Obohatilo mi to myšlení a otevřelo jakýsi další kanál, kdy si musíte ve svém rozhodování být vědom těch dlouhodobých trendů. Trend můžete urychlit nebo opozdit o dva tři roky, ale nemůžete se mu vyhnout. Musíte na něj v každém případě reagovat, a je tedy dobré být připraven. Zužitkovávat pozitivní stránky, uhýbat negativním, dělat kompromisy na správných místech. To už není věda, ale umění. Rozhodl jsem se tuto problematiku i sám vyučovat, protože některá strategická témata se u nás nepřednáší. Když už jsem tedy dostal příležitost na katedře politologie v Ústí nad Labem, řekl jsem si, že stojí za to seznámit s těmito tématy naše budoucí šiřitele hodnot, potenciální politiky, učitele a další příslušníky budoucích elit. S tím, čeho by si měli být vědomi a že je tu celé spektrum rozhodovacích procesů, jež mají dlouhodobé důsledky.
28.6.2011 11:16:29
OTÁZKA: Který z oněch dlouhodobých trendů nyní vnímáte jako nejzávažnější otázku k řešení?
ODPOVĚĎ:
plk. gšt. prof. MUDr. Jan Österreicher, Ph. D.
Soupeření o zdroje v celosvětovém měřítku. Na jedné straně je severoatlantický bezpečnostní prostor, kde samotné evropské státy dovážejí zhruba 50 procent surovin. Podle výhledu EU se tato surovinová závislost v příštích zvýší 25 letech na 70–75 procent. Surovin je vždy omezený počet, bylo tomu tak v minulosti a vždy bude, takže soupeření o ně je základním zdrojem konfliktů. Někdy je tento trend výraznější, jindy ustoupí, záleží na aktuálních technologiích. Před objevem průmyslového zužitkování ropy se soupeřilo o uhelné doly, pak o ropná pole, dnes nás zajímají uranová ložiska. Jsem ale velký optimista a věřím, že jednoho dne bude sestrojen fúzní reaktor, který nám umožní zbavit se té aktuální závislosti. Nevím, zda tou pravou cestou budou tokamaky, či lasery, jež razí Američané, ale těším se na výsledek.
28.6.2011 11:16:29
OTÁZKA: A jak vidíte dlouhodobou perspektivu našeho vojenského zdravotnictví v dobách všeobecných škrtů?
ODPOVĚĎ:
plk. gšt. prof. MUDr. Jan Österreicher, Ph. D.
Zatím je naše oblast díkybohu stále brána jako jedna z priorit. Vezměte si to selským rozumem – erudovaná zdravotní služba přispívá k vyšší morálce vojska. I kdybyste měl armádu o jednom vojákovi, potřebuje za sebou mít celý komplex specialistů. Pokud za zády nebude mít zdravotníka, který se o něj dovede postarat, když bude nejhůř, ten voják vám nebude bojovat. On je zákazníkem pro všechny ostatní služby, jež jsou tvarovány přiléhavě velikosti a podobě armády. Tak, aby opět došlo k co nejvyšší efektivitě s co nejnižšími náklady.
28.6.2011 11:16:29
OTÁZKA: Vnímáte nějakou jednotící linii mezi všemi oblastmi vašeho odborného zájmu?
ODPOVĚĎ:
plk. gšt. prof. MUDr. Jan Österreicher, Ph. D.
Na první misi jsem coby radiobiolog kývl proto, že jsem si říkal, že nemohu přednášet teorii, když nevím, jaká je situace v praxi. A teorie s praxí musí být v sepětí. Později, když si projdete více misemi, se najednou setkáte s další řádkou problémů, jež vám vrtají hlavou, a chcete jim přijít na kloub, což vás vede k obecnějším otázkám, tedy zase od praxe k teorii. Ona je to skutečně taková linie – jak člověk stárne, postupuje od jednotlivostí k obecnému. Na praxi musíte reagovat tak, že pozměníte nebo modifikujete teorii, když už ta původní nevyhovuje.
28.6.2011 11:16:29