Většina fondů rizikového kapitálu o biotechnologiích v ČR říká: žádné zajímavé projekty tu nejsou. Nápadů mají vědci plno, jenomže nevědí, co s nimi. Příležitosti se chytá Západ, české know-how slibuje zajímavé příjmy.
Noční můrou každého rodiče je, že se dítě nenarodí zdravé. Řadu nemocí lze před narozením rozeznat, některé nikoliv, a cystická fibróza patří mezi ty druhé. Nemoc je vyvolána genem, který působí poruchu v dopravě elektrolytů a vody přes membránu buňky a způsobuje chronické onemocnění dýchacích cest. Ročně se s touto chorobou narodí v České republice přibližně 50 dětí (tj. jeden z 2500 až 3000 novorozenců). Před padesáti lety přežilo jen malé procento dětí dva roky života, dnešní pacienti se dožívají 25 až 30 let, a ti, kteří se narodí s postižením, dnes mají šanci na čtyřicet let života.
Stačí kapka krve
Testování nenarozených dětí na cystickou fibrózu se kvůli vysokým finančním nákladům na analýzu a odebrání vzorků plodové vody v České republice většinou neprovádí, výjimkou je případ, kdy se rodičům už jedno dítě s touto chorobou narodilo. Pokud lékař zjistí nemoc i u druhého plodu, matka většinou těhotenství přeruší.
RNDr. Emanuel Žďárský, působící nyní na 3. lékařské fakultě UK, našel způsob, jak rodiče noční můry zbavit. Objevil totiž metodu, která nemoc objeví ihned po rozpoznání těhotenství. Metoda je dokonce použitelná i pro páry, které těhotenství teprve plánují. Stačí pouhá kapka krve rozetřená na papírovém nosiči.
„Jakmile by gynekolog zjistil, že je pacientka těhotná, odebral by jí vzorek krve, který by byl odeslán běžnou poštou (není v tomto stavu infekční) k centrálnímu zpracování,“ říká Žďárský.
Metodu, jak screaningový test provést spolehlivě přímo z krevní skvrny, objevil Žďárský díky náhodě již před osmi lety. Potom oslovil VZP, ale jednání nevedla k žádnému výsledku.
I když Žďárský ví, že by na svém objevu mohl vydělat velké peníze, podnikatelem se za každou cenu stát nechce. Svůj nápad by rád investorovi nabídl, ale pokud o něj nebude zájem, jak sám říká, klidně si jej vezme do hrobu.
K tomuto smutnému konci převratného objevu ale zřejmě nedojde. Jeho nápadu si nedávno všimla rakouská státní Innovationsagentur. Ta mu nabídla jak zpracování patentové přihlášky, tak realizaci jeho nápadu a propojení na rakouské podnikatelské kruhy. Pokud podnikatelská iniciativa nevzejde co nejdřív z českých luhů a hájů, stane se tak rakouská Innovationsagentur spolumajitelem Žďárského duševního vlastnictví.
Bude tak profitovat z objevu, který možná pomůže farmaceutickým firmám k diagnostice dalších genetických chorob a následně i vývoji nových léků.
Žďárský už má svůj postup propracovaný do nejmenšího detailu. Dva laboranti mohou denně otestovat vzorky krve i od několika stovek těhotných žen. Každý rok se u nás narodí 90 000 dětí, to znamená, že Žďárského metoda by zvládla otestovat celý ročník nenarozených dětí. Jeden test, který by s přesností 90 procent vyhledal rizikové páry, by stál 50 Kč. Jenže i u rizikového páru bývá ohroženo jen každé čtvrté dítě. Proto je nutný ještě druhý konfirmační test (přibližně za 4000 Kč), který stanoví, zda by bylo dítě opravdu nemocné. K této druhé metodě je potřeba speciální přístroj, který stojí 2,5 až 3 miliony Kč.
A tady je kámen úrazu. Uvedený přístroj potřebný k druhému konfirmačnímu testu v České republice dosud není a bez něho nemá Žďárského metoda smysl. Na druhé straně, v západní Evropě přístroj mají, ale nemají k dispozici nástroj pro snadnou identifikaci rizikových těhotenství. Proto je testován jen pár, který si zaplatí.
Když jsme se Emanuela Žďárského zeptali, zda se neobává, že mu rakouská Innovationsagentur jeho nápad před patentováním ukradne, odpověděl: „Je pravda, že se ve světě podnikání příliš neorientuji. Proto nabízím nejprve rodinné stříbro. Mám ale ještě rodinné zlato. Jde o podobný postup, který umožňuje účinnou detekci Downova syndromu - mongolismu. Dokáže to brzy po rozpoznání těhotenství a také z mateřské krve. Ale zatímco nemocného s cystickou fibrózou většina lidí nikdy neviděla, pacienta s Downovým syndromem zná patrně každý ze svého okolí. Jeho výskyt je u nás třikrát vyšší, je neléčitelný a prevence je proto opodstatněná z více hledisek,“ říká Žďárský.
Možná ale rodinné zlato díky částečné znalosti Žďárského tajemství objeví rakouská Innovationsagentur sama. Vědce i peníze na to má.
Začarovaný kruh
Dr. Petr Bartůněk z Ústavu molekulární genetiky hledá nové molekuly, které budou schopné v buňce ovládat důležitou regulační bílkovinu. Jde tedy o kandidáty na budoucí léky. Říká, že zná technologii, která by je nacházela mnohem rychleji oproti dostupným metodám. To je možné díky tomu, že analyzuje velký počet vzorků najednou.
Zná i některé bílkoviny, které mohou zastavit nebo spustit množení krevních buněk. V případě leukemie tak zastaví množení napadených buněk a v případě chudokrevnosti naopak krvinky stimuluje. Nyní potřebuje najít chemickou sloučeninu, která bude tvorbu této bílkoviny regulovat. Není sám, do oboru, kterému se začalo říkat proteomika, se vrhlo mnoho biotechnologických firem. Na jejich výsledky čekají farmaceutické firmy, které za takové potenciální léky zaplatí slušný peníz.
„Po teoretické a technologické stránce je věc jasná,“ říká Bartůněk a dodává: „zbývá podnik rozjet.“ K tomu potřebuje jeden až dva miliony dolarů, které by mu umožnily vybudovat laboratoře s příslušným zázemím, které budou za prvé testovat kandidáty na léky na zakázku farmaceutických firem a za druhé hledat chemickou sloučeninu působící na bílkoviny, které objevil.
Aby získal peníze, musí investorům předložit detailní podnikatelský plán, ze kterého bude jasné, co a kdy chce dělat, kolik peněz bude v každé etapě potřebovat a kdy se vložené peníze začnou vracet. „Grant je proti business plánu jen hrubý finanční odhad,“ říká.
To, co by ve spolupráci se zkušeným manažerem bylo záležitostí na pár týdnů, bude Bartůňkovi trvat půl roku. Práce na podnikatelském plánu ho tak okrádá o drahocenný čas, který by mohl být věnován výzkumu, což by posílilo jeho konkurenceschopnost.
Bartůněk tvrdí, že venture kapitál ze západní Evropy či Spojených států by do jeho firmy vstoupil, pokud by firma měla schopného a zkušeného manažera, který by byl pro investora zárukou, že se poskytnuté peníze nerozhází. Který manažer ale vstoupí do firmy, která ještě neexistuje? Rizika jsou velká, obor biotechnologií je složitý a Bartůněk zatím nemůže nabídnout ani jistý plat. A to je Bartůňkův začarovaný kruh.: bez manažera nebude investice, bez peněz nebude manažer.
V České republice nejsou k mání ani manažeři, ani fungující technologické parky, Akademie věd se zatím podnikání bála a investorů je poskrovnu. Je proto možné, že Bartůňkův sen o první české biotechnologické firmě založené na výzkumu a vývoji zůstane jen snem (v biotechnologiích se u nás již podniká, ale firmy většinou produkují jen biotechnologický servis dostupný všude na světě). I když se ale Bartůňkovi jeho projekt nepodaří uskutečnit, technologie nezapadne.
„Jiná alternativa je nabídnout své know-how některé z velkých zahraničních farmaceutických firem, ty na nové bílkoviny a na ně útočící sloučeniny už čekají,“ říká Bartůněk.
Odhalí neviditelný plevel
V České republice existují i firmy, které se již z prenatálního stadia dostaly do plenek. Firma PSI vyrábí přístroj, který umí zviditelňovat fyziologické procesy probíhající v rostlinách. Důležité je, že zaznamenává potíže způsobené nákazou dříve, než se objeví jakékoliv okem pozorovatelné příznaky. Fluorometr firmy PSI rostliny bleskově ozáří po několik miliontin sekundy a pak zaznamená jejich rychle se měnící fluorescenční obraz. Toho se dá využít například k nalezení geneticky modifikovaných jedinců, i kdyby se skrývali mezi stovkami tisíc rostlin. Odhalit lze i plísněmi napadené listy a ovoce, přestože ještě nejeví známky nákazy.
První přístroj přišel na svět na půdě jednoho z majitelů a tam se rodí i všechny výrobky dodnes. Díky grantům z Evropské unie přežila firma první období. Zájem o zařízení firmy PSI stále roste. V roce 1998 prodala dva kusy, o rok později už 15 a loni dokonce 30 přístrojů. Zákazníky jsou především vědecké instituty z USA, Německa a Japonska. Není divu, že půda začíná být pro rostoucí firmu těsná.
Trh tu v každém případě je. Zobrazovací fluorometrie rostlin prochází nejranější fází svého vývoje a firma je prý vlastně monopolem, protože podle tvrzení tvůrců nikdo na světě přístroje na stejné technické úrovni nevyrábí. Běžně vyráběná technologie totiž jen měří fyziologické procesy bodovými světlovodiči (proto se jí říká nezobrazovací).
„Na trhu nezobrazovacích přístrojů se dnes slušně uživí pět menších firem,“ říká spoluautor fluorescenční technologie Ladislav Nedbal a dodává: „Naše technologie je přesnější a informačně bohatší - místo čísla poskytne obraz,“ říká Nedbal. V rakouské soutěží Best of Biotech se umístilo využití této fluorescenční metody v zemědělské praxi mezi deseti nejlepšími projekty ve střední Evropě.
Nyní se firma poohlíží po investorovi, jehož vstup by umožnil rychlejší rozšíření výroby a udržení dominantního postavení na trhu. Banky v České republice na takový projekt úvěr neposkytnou a tuzemští rizikoví investoři se v biotechnologiích zatím nezorientovali.
„Jednali jsme s australským fondem rizikového kapitálu, ale ukázalo se, že náš obrat je příliš malý a vzdálenost příliš velká,“ říká Nedbal. Firma sice hledá kapitál dál, ale varianta prodat firmu kapitálově silnému partnerovi (rozuměj konkurentovi) se jeví čím dál pravděpodobnější.
„Chtěli bychom se dále věnovat především aplikovanému výzkumu a vývoji, to znamená fungovat v rámci společného podniku jako vývojový úsek. Obchodní stránku bychom přenechali partnerům.“
Většinu zisku prosperující firmy založené na české technologii by tak tuzemsko nevidělo.
Renáta Dalrymple, Michal Nosek, Petr Blažek, Ekonom, 7.6.2001