Cirkus kolem regulačních poplatků neustává a do této bestsellerové povídkové sbírky českého zdravotnictví přibývají další absurdní příhody. Nebyli by to Češi, kdyby se i poplatky nezvrhly ve švejkovinu.
S originálním nápadem nedávno přišla Psychiatrická léčebna Bohnice. Zřídila speciální konto, na které mohou lidé posílat příspěvek na poplatky pro léčící se nemocné bezdomovce. Ti sice mají (stejně jako ostatní občané) povinnost platit např. 60 Kč za den hospitalizace, ale je to čirá teorie. Exekutor si na nich také nic nevezme, a protože vzhledem ke svému životnímu stylu málokdy disponují dokladem totožnosti, nepomůže jim ani státní sociální systém. Takže proč nevyhlásit celonárodní sbírku, jako na opuštěné psy? (Ti jsou aspoň svých „psích“ poplatků legálně zproštěni.)
Adoptuj svého bezdomovce
Ostatně, i u bezdomovců zafungoval mechanismus soucitu. Motivací pro zřízení konta byly dopisy lidí, kteří nabízeli peníze na zaplacení regulačního poplatku jednomu z nich - Miroslavu Szamszelymu, jenž nedávno zachránil miminko (dnes již legendárního Vendelína Čtvrtka) z kontejneru, ale nyní se léčí na psychiatrii (zvýšený mediální zájem jistě jeho duševní onemocnění nezlepšil). Češi však díky tomu alespoň zjistili, že když někdo žije na ulici, automaticky nemusí být sociopat.
Szamszely tak udělal celkem dost pro propagaci problematiky bezdomovectví na veřejnosti - podobně jako kdysi časopis Nový prostor, díky kterému si lidé navykli přispět bezdomovcům třiceti či padesáti korunami na lepší živobytí. Dobrý trénink na příspěvky na poplatky, které se pohybují plus minus ve stejné výši. A jako propagační akce upozorňující na specifika psychiatrické léčby lidí bez domova také dost dobré. Pokud by to navíc přitáhlo pozornost veřejnosti k dlouhodobě podfinancované psychiatrii, mohla by vlna zájmu pomoci třeba i opravit zchátralé budovy léčeben.
Dalším krokem už by mohla být snad jedině „adopce na dálku“: Vyber si svého bezdomovce a zaplať mu na rok jídlo, ošacení nebo třeba školní pomůcky, kdyby náhodou chtěl nastoupit do rekvalifikačních kurzů. Škoda jen, že podobný nápad by narazil na nemožnost poskytnout bližší údaje o adoptovaném kvůli lékařskému tajemství.
Papoušek v ohrožení
Druhý případ souvisí rovněž s psychiatrickou péčí. Předseda Sdružení ambulantních psychiatrů Jaroslav Vaněk popisuje následující kazuistiku: Měl v ordinaci pacientku, která se kvůli placení poplatků s pláčem zhroutila. Bála se, že když nezaplatí, seberou jí exekutoři jejího papouška. „Některým pacientům s těžkými psychickými poruchami se tyto věci těžce vysvětlují,“ říká celkem logicky Vaněk. Poplatky mají mimo jiné zamezovat zneužívání péče, ale pokud zároveň povedou k dekompenzaci některých pacientů, jsou jaksi kontraproduktivní. Zdá se tedy, že okruh lidí, pro které bude nutné pořádat národní sbírky (dokud jim ministerstvo nějakou výjimkou poplatky neodpustí), bude nakonec širší než jen bezdomovci s psychiatrickou diagnózou. Na papouška by potenciální dárci mohli rovněž slyšet.
Neposlušný občan Sobotka
A nakonec tu máme kauzu třetí. I když se na první pohled zdá, že s psychiatrickou péči zřejmě nesouvisela, při bližším ohledání to vypadá, že i tady by se nějací odborníci na nemoci duševní uživili. Exministr financí a místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka si totiž udělal výlet k lékaři do brněnské Fakultní nemocnice u svaté Anny, aby následně triumfálně nezaplatil mrzký poplatek, což samozřejmě patřičně roztroubil do médií.
Tak jak - exhibicionismus, nebo histriónství? Těžko teď bude kohokoli přesvědčovat, že primárním cílem akce bylo vyšetření, nikoli návodná demonstrace pro veřejnost. Zákonodárce, který s úsměvem na rtech plive na aktuálně platný zákon, těžko nazvat jinak než anarchistou (ti ale aspoň svůj nesouhlas se zákony a systémem deklarují otevřeně a odjakživa). Zaštitovat se tvrzením, že podepsal petici, která poplatky odmítá, je navíc dětinské, alibistické a symptomaticky ukazuje na nevyzrálost „elit“ Kocourkova našeho vezdejšího. Jsem zvědavý, zda bude (jako případný opětovný ministr financí) také tak shovívavý k občanům, kteří si po nástupu ČSSD do vlády usmyslí a podepíší petici proti sociálně-demokratickému daňovému systému a pak se půjdou chlubit do médií, že daně neplatí, protože s nimi nesouhlasí.
Miluj svého poslance
Skoro to vypadá, že uvnitř ČSSD začala soutěž o nejkreativnější pitomost roku v souvislosti s poplatky. Konkurence ve startovním poli je opravdu nabitá: Rath, Dryml, Sobotka… Co je asi tou lákavou hlavní cenou pro „vítěze“, že tolik titánů české levice maří svou politickou energii v knoflíkových válkách o marginální téma, jakým regulační poplatky ve zdravotnictví dozajista jsou?
Kruhem se dostáváme opět na začátek. Bohuslav Sobotka sice stojí na opačném konci společenského žebříčku než v úvodu zmínění bezdomovci, ale zřejmě by i on potřeboval trochu soucitu, pochopení a nějaké to konto, kam by mu hodní lidé posílali příspěvky na poplatky. (Nebyla by to konec konců myšlenka zcela nová - již před časem vzniklo občanské sdružení Milujeme naše poslance, které si za svůj hlavní cíl vytklo přispívat na městskou hromadnou dopravu chudákům poslancům, aby měli nějakou motivaci konečně si odhlasovat zrušení privilegia jezdit gratis.) Nebo snad Sobotka žádné domácí zvířátko nemá, že se exekutorů nebojí?
P. S.: Příběh exministra nakonec asi dojal více lidí. Krátce po dopsání tohoto komentáře se nápad mění v realitu - neznámý dobrodinec zašel ke svaté Anně a za Sobotku zaplatil. „Mám ho rád a nemohl jsem se dívat, jak se nechal svést od pana Ratha k nepravostem,“ komentoval svůj čin. Na Davida Ratha si však nikdo nepřijde - pochlubil se, že po něm kolega lékař při vyšetření poplatek ani nechtěl, a sám prý také nevybírá…
Martin Čermák, Zdravotnictví a medicína