„Pokud se budou rušit regulační poplatky, bude Česká lékařská komora požadovat ke stejnému datu zvýšení odvodů za státní pojištěnce a novelu úhradové vyhlášky, aby se peníze dostaly ke zdravotníkům,“ řekl ČTK prezident stavovské organizace Milan Kubek.
Mluvčí Koalice soukromých lékařů a prezident České stomatologické komory Pavel Chrz ČTK řekl, že dopady zrušení poplatků budou kritické hlavně pro praktické lékaře a ambulantní specialisty, zasáhnou ale i zubaře. Běžná praxe má nyní z regulačních poplatků za měsíc zhruba 5000 korun, to je za rok 60.000 korun, ty podle Chrze lékař „na ulici nikde nenajde“, víc by proto měly začít platit zdravotní pojišťovny.
Propad příjmů
Praxím hrozí propad příjmů i bez toho, že by se poplatky rušily. Úhradová vyhláška na příští rok dává na péči o deset miliard korun víc než letos, většinu ale směřuje do nemocnic. Zdravotníci zpochybňují tvrzení ministerstva, že žádný druh péče nedostane příští rok méně. Například u zubařů bude podle ministerstva nárůst o 2,8 procenta, podle Chrze nula.
V lékárnách by se zrušení poplatků mělo provázat s poklesem DPH na léky, nyní je 15 procent, v plánu je zavedení ještě jedné snížené, asi pětiprocentní sazby. Tento plán ale může narazit na odpor EU. Česká lékárnická komora nyní propočítává dopady zrušení poplatků. „Doufám, že se nám s budoucí koalicí podařilo domluvit, že lékárny, i ty nejmenší, potřebují kompenzaci zrušených poplatků,“ řekl ČTK prezident lékárníků Lubomír Chudoba. S politiky se prý dohodl, že do konce března zpracuje komora a projedná s pojišťovnami model nového odměňování lékáren.
Kompenzace na prvním místě
Odměna lékáren zatím vychází z lékové marže, podle návrhu komory by se měl model kombinovat, odměna by se skládala zčásti z marže a zčásti z poplatku od pojišťovny za výdej léku a odborné poradenství. Ve výsledku nesmí stoupnout zatížení pacientů, lékáren ani zdravotních pojišťoven.
Regulační poplatky lze zrušit jen zákonem, zdravotníci odhadují, že se tak stane nejdřív v dubnu, spíše ale až v pololetí 2014. Pokud má být zrušení poplatků provázáno s nárůstem příjmů resortu, musel by Parlament schválit ke stejnému datu navýšení pojistného, které za děti či nezaměstnané platí stát. Pokud by rozhodnutí zůstalo na vládě, musí o navýšení rozhodnout do pololetí s platností od ledna 2015.
Více peněz by zdravotnictví mohlo získat také zavedením zdravotní daně na tabák a alkohol či zrušením stropů pojistného. Legitimní podle zdravotníků je i zvažovat navýšení sazby zdravotního pojištění z 13,5 na 14 procent.
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).