OTÁZKA: Jste jedním z našich nejúspěšnějších endokrinologů. Uvědomujete si zpětně, jaký kus cesty jste ušel?
ODPOVĚĎ:
Prof. MUDr. Josef Marek, DrSc.
(smích) Takhle tedy určitě nepřemýšlím. Ani nemám na takové úvahy čas. Já vůbec nic neočekával, neměl jsem jasnou představu, kam to chci v endokrinologii dotáhnout. Vydal jsem se tímto směrem a jsem zcela spokojený.
7.11.2012 10:52:16
OTÁZKA: Máte za sebou řadu zajímavých pracovních zkušeností i funkcí. Který životní úsek, co se týče profesní dráhy, byl pro vás nejdůležitější?
ODPOVĚĎ:
Prof. MUDr. Josef Marek, DrSc.
Zcela jistě to bylo období, kdy jsem svou lékařskou dráhu začínal. Poté, co jsem dokončil Lékařskou fakultu UK v Plzni, jsem se dostal do Klatov. Původně jsem chtěl dělat internu, zajel jsem si tam před ukončením studia, domluvil se s nimi… a když jsem pak skutečně nastoupil, nikdo o domluvě nic nevěděl. Nedodrželi ji a poslali mě na chirurgii. Naštěstí si ale jedna kolegyně, která pracovala na interně, zlomila ruku… tedy naštěstí pro mě, ne pro ni. Pan primář zůstal na celém oddělení sám a mě poslali za ním. Nakonec jsem se tam zdržel čtyři roky, mezitím absolvoval vojenskou službu a pak jsem udělal konkurz na interní kliniku do Plzně.
7.11.2012 10:52:16
OTÁZKA: Tam jste ale vydržel jen rok. Proč?
ODPOVĚĎ:
Prof. MUDr. Josef Marek, DrSc.
Protože po roce zemřel šéf kliniky profesor Karel Bobek. Skvělý člověk, kterého jsem si vážil za jeho krásný přístup k pacientům. Stejně tak se choval i k nám, lékařům. Po něm však nastoupil jiný přednosta, který tyto vlastnosti bohužel neměl. Proto jsem se rozhodl odejít. Zkusil jsem v Praze hned dva konkurzy, oba vyšly a já se rozhodl pro III. interní kliniku. Důvod byl velmi jednoduchý. Působil zde profesor Josef Charvát. Lékařský velikán, osobnost, kterou je neustále třeba si připomínat. Právě on byl zakladatelem české endokrinologie, jako první začal léčit cukrovku inzulinem, přišel na endemický výskyt strumy a vypracoval plán jak situaci řešit. Byla to ohromná kapacita, které si dodnes nesmírně vážím. Bylo tedy pochopitelné, že když přijdu na zmíněnou kliniku, i já se vydám právě tímto směrem. Byla to skutečně zlomová a rozhodující etapa mého života.
7.11.2012 10:52:16
OTÁZKA: Čím vás lákala interna jako taková?
ODPOVĚĎ:
Prof. MUDr. Josef Marek, DrSc.
Už během studia jsem pracoval ve vědeckém kroužku na interně. Dělali jsme tam studentský výzkum a hrozně mě to bavilo. Zaměřil jsem se na to tedy již od školy.
7.11.2012 10:52:16
OTÁZKA: A když půjdeme ještě dál, proč jste se vůbec rozhodl pro medicínu? Měl jste v rodině nějaké vzory?
ODPOVĚĎ:
Prof. MUDr. Josef Marek, DrSc.
Ne, to vůbec, nikdo z rodiny lékařem nebyl. O medicíně jsem začal přemýšlet zhruba od čtrnácti let. Cítil jsem, že nemám technický talent. A komunistický režim vyloučil další možnosti humanistického směru, jako jsou práva nebo filozofie. Mnoho jiného už nezbývalo, a proto jsem zvolil medicínu.
7.11.2012 10:52:16
OTÁZKA: Celou dobu jste byl nestraníkem, ovlivnilo to hodně váš život a profesní fungování?
ODPOVĚĎ:
Prof. MUDr. Josef Marek, DrSc.
Myslím, že moje kariéra byla o něco pomalejší. Měl jsem ale štěstí na šéfy. Po akademikovi Charvátovi to byl profesor Vladimír Pacovský. Oba dva byli skvělí lidé, kteří se za své zaměstnance doslova prali. Pan profesor Pacovský byl straník, velmi dobře zapsaný ve stranických kruzích, ale zároveň dobrý a prozíravý člověk. Nedělil lidi podle toho, zda mají stranickou legitimaci, nýbrž dle pracovních a lidských kvalit. Pomáhal mi dostávat se přes stranická kádrování, jichž bylo potřeba k různým titulům. Díky tomu jsem i za komunismu mohl získat kandidaturu, pak doktorát věd a nakonec i docenturu. Jen profesorem jsem byl jmenován až v roce 1990. To vše umožnila zejména jeho podpora.
7.11.2012 10:52:16
OTÁZKA: Takový ochránce…
ODPOVĚĎ:
Prof. MUDr. Josef Marek, DrSc.
Ano, přesně tak. Ale nebyl to jen můj ochránce, spíše celé kliniky. Například jedna z docentek jiné kliniky byla velmi činná v KAN (Klubu angažovaných nestraníků) a byla za to vyhozena z práce. Pan profesor se o tom dozvěděl a přijal ji k nám. Svou moc prostě využíval k tomu, aby pomáhal ostatním.
7.11.2012 10:52:16
OTÁZKA: Bylo na klinice více straníků, nebo nestraníků?
ODPOVĚĎ:
Prof. MUDr. Josef Marek, DrSc.
Nemám to samozřejmě přesně spočítané, ale určitě více nestraníků.
7.11.2012 10:52:16
OTÁZKA: Dlouho jste se ve svém výzkumu věnoval hypofýze, proč právě jí?
ODPOVĚĎ:
Prof. MUDr. Josef Marek, DrSc.
Když jsem nastoupil na kliniku, dostal jsem tak jako každý lékař nějaké pole působnosti – určitý endokrinní orgán. Hypofýzu tady tehdy nikdo neměl, takže jsem se jí ujal já.
7.11.2012 10:52:16
OTÁZKA: Na čem konkrétně jste pracovali a jaký pokrok za tu dobu nastal?
ODPOVĚĎ:
Prof. MUDr. Josef Marek, DrSc.
Pokrok je samozřejmě enormní. Za ta léta, co tu pracuji, se změnilo mnoho věcí. Nevědělo se ani o existenci všech hormonů. Základní hormony známy byly, ale nedovedli jsme je změřit. Teprve během několika let se začaly objevovat metody pro jejich stanovování. Tím se samozřejmě podstatně zlepšila diagnostika. Tu velmi ovlivnil rozvoj technologie – zobrazovacích metod, zejména pak CT a magnetické rezonance. To byly opravdu revoluční změny.
7.11.2012 10:52:16
OTÁZKA: Vaší hlavní výzkumnou aktivitou bylo objevování hormonů?
ODPOVĚĎ:
Prof. MUDr. Josef Marek, DrSc.
Nejprve to bylo zavádění nových metod. Jako první k nám přišly radioimunologické postupy a diagnostika s jejich pomocí. Postupně přicházely další metody, které jsme se snažili aplikovat do praxe.
7.11.2012 10:52:16
OTÁZKA: Potíže se štítnou žlázou jsou v endokrinologii velmi rozšířené. Podceňují lidé tento problém?
ODPOVĚĎ:
Prof. MUDr. Josef Marek, DrSc.
Spíše si neuvědomují, že by to mohl být problém štítné žlázy. Velmi častá jsou autoimunitní onemocnění, jež z počátku nemění funkci štítné žlázy a nevyvolávají žádné potíže. Později ale u některých pacientů dojde ke snížení funkce štítné žlázy a to pak může být příčinou mnoha problémů. Časté je zrychlení aterosklerotických dějů, onemocnění také může podporovat psychické změny ve vyšším věku. Urychluje tedy demenci nebo psychiatrické problémy, jako je deprese. U mladších žen může způsobit i neplodnost.
7.11.2012 10:52:16
OTÁZKA: Mnoho lidí na štítnou žlázu „hází“ svou hmotnost. Je činnost štítné žlázy opravdu tolik spojena například s obezitou?
ODPOVĚĎ:
Prof. MUDr. Josef Marek, DrSc.
Pacienti, kteří mají velmi těžkou hypotyreózu, mají tendenci přibírat na váze. Ale nikdy to není těžká obezita, tedy aby takový člověk měl 150 kilogramů nebo více. Pacient přibere dvě tři kila. U zvýšené funkce štítné žlázy někteří pacienti hubnou, ale rozhodně ne vždycky.
7.11.2012 10:52:16
OTÁZKA: Může člověk alespoň částečně toto onemocnění ovlivnit?
ODPOVĚĎ:
Prof. MUDr. Josef Marek, DrSc.
Zatím nevíme, proč autoimunitní záněty vznikají. Mohou být postiženy různé žlázy s vnitřní sekrecí. Teorií je řada, ale důvody těchto onemocnění zatím nikdo věrohodně neprokázal. My se nyní zaměřili na prevenci u těhotných žen a snažíme se ji aktivně prosazovat. Pokud má totiž gravidní žena autoimunitní zánět štítné žlázy, o kterém neví, je to velký problém. Plod během těhotenství potřebuje její hormony štítné žlázy, které si sám nedovede vyrobit. Vzniká tedy větší potřeba hormonů v krvi matky, její nemocná štítná žláza na to ale nestačí – nedovede zásobit dva organismy. Dochází k vývoji hypotyreózy, sice mírné, ale plod je na tuto nemoc velmi citlivý. Může být poškozen jeho neuropsychický vývoj, který se projeví po skončení těhotenství. Kromě toho dochází k častější incidenci potratů. Proto nyní prosazujeme, aby všechny budoucí matky byly na počátku těhotenství testovány na poruchy štítné žlázy.
7.11.2012 10:52:16
OTÁZKA: Kdo by měl tyto testy provést?
ODPOVĚĎ:
Prof. MUDr. Josef Marek, DrSc.
Podporujeme, aby to dělali gynekologové. Každá rodička musí ke gynekologovi, tudíž nejjednodušší cestou je, aby se s počátečním vyšetřením udělaly i testy štítné žlázy. Zatímco někteří gynekologové si to osvojili, jiné se nám nepodařilo přesvědčit. Může to udělat i praktický lékař, ale málokterá dívka k němu přijde. Je podstatné, aby se deficit těchto hormonů odkryl do 9 týdnů od početí, potom už se totiž začíná vyvíjet mozek a plod začne potřebovat hormony.
7.11.2012 10:52:16
OTÁZKA: Jednáte tedy s gynekologickou společností?
ODPOVĚĎ:
Prof. MUDr. Josef Marek, DrSc.
Ano, jednali jsme. Pořádáme různé semináře a přednášky pro gynekology i jiné odbornosti. Je to v podstatě velmi jednoduché vyšetření, protože se jen odebere krev a pošle do laboratoře.
7.11.2012 10:52:16
OTÁZKA: Kolik takových případů se odhalí? Máte nějakou statistiku?
ODPOVĚĎ:
Prof. MUDr. Josef Marek, DrSc.
Ano, jistě. Tyto potíže postihují až 5 procent rodiček v republice.
7.11.2012 10:52:16
OTÁZKA: Jaké jiné zásadní problémy dnes endokrinologie řeší?
ODPOVĚĎ:
Prof. MUDr. Josef Marek, DrSc.
Zejména nedostatek lékařů. Čekací doby jsou strašně dlouhé, někdy dosahují i několika měsíců, což může některé nemocné velmi poškodit. Je třeba, aby nás bylo více a tyto lhůty se zkrátily. Jenže pojišťovny tomu příliš nechtějí rozumět. Bojí se zvýšených výdajů a odmítají uzavírat smlouvy s novými endokrinology.
7.11.2012 10:52:16
OTÁZKA: Jak dlouho se čeká třeba u vás ve VFN?
ODPOVĚĎ:
Prof. MUDr. Josef Marek, DrSc.
Tady u nás je to o něco lepší. Čekací lhůta rozhodně není několik měsíců. Akutní případy se vždy snažíme brát rychle. Často pacienti celí zoufalí volají, že nemohou sehnat žádného lékaře, popíší mi své problémy a já je zařadím na co nejbližší možný termín. Vezmu je tedy navíc. Tím naruším čekací harmonogram dalších pacientů. Ale já třeba vím, že ti ostatní počkat mohou, kdežto když neošetřím akutního pacienta, může nastat vážný problém. Celkově jsou s těmito čekacími dobami velké potíže. Pacienti často nerespektují smluvenou hodinu návštěvy. Mám na určitý čas objednaného vždy jednoho pacienta, jenže najednou se mi jich v čekárně objeví pět. Jednoho tedy vezmu a čtyři musí čekat. Do toho musím vzít akutní případ a najednou lidé čekají v ordinaci dlouhou dobu. Nevím jak to jinak vyřešit. Mohl bych si nechat volné místo, kam nikoho neobjednám, a brát v tuto dobu akutní případy. Jenže to si zase nemohu dovolit, protože mám spoustu pacientů. Na jednoho pacienta mám jen dvacet minut, a když se třeba objeví složitý případ, který se na superspecializovaném pracovišti prostě občas vyskytne, čekací doba se opět protáhne.
7.11.2012 10:52:16
OTÁZKA: V čem je vaše pracoviště odlišné oproti jiným?
ODPOVĚĎ:
Prof. MUDr. Josef Marek, DrSc.
sme centrum s nejmodernějšími diagnostickými přístroji. Zároveň se u nás mohou předepisovat takové léky, které nemůže předepsat běžný endokrinolog v terénu. Pacienti s těžkými a komplikovanými poruchami se tedy nejčastěji dostanou k nám. Další problém je, že když pacientovi pomůžete v jeho endokrinní nemoci, získáte si jeho důvěru a on se na vás začne obracet i s jinými potížemi. Začne ukazovat, že ho bolí koleno, záda. Je velmi těžké ho jednoduše odbýt. Tudíž se začnu vyptávat a snažím se najít řešení. Nakonec jsem nejen endokrinolog, ale také internista.
7.11.2012 10:52:16
OTÁZKA: Je nedostatek endokrinologů jen mimopražskou záležitostí, nebo má potíže i Praha?
ODPOVĚĎ:
Prof. MUDr. Josef Marek, DrSc.
Stahují se sem pacienti z okolí, i Praha by tedy potřebovala posily. Ale mimo hlavní město je to ještě o něco horší. V některých krajích je jeden endokrinolog na okres. Proto je potřeba doporučení praktického lékaře, aby pacienty selektoval.
7.11.2012 10:52:16
OTÁZKA: Na jaké úrovni je dle vás česká endokrinologie v porovnání se světem?
ODPOVĚĎ:
Prof. MUDr. Josef Marek, DrSc.
Na velmi dobré, myslím, že se nemáme za co stydět.
7.11.2012 10:52:16
OTÁZKA: Chybí nám něco?
ODPOVĚĎ:
Prof. MUDr. Josef Marek, DrSc.
Všechno, co bychom potřebovali, je otázka peněz. Například některé velmi nákladné léky, u nichž jsou stanoveny kvóty.
7.11.2012 10:52:16
OTÁZKA: Hodně jste cestoval do zahraničí na kongresy. Udržel jste si kontakty s některými zeměmi?
ODPOVĚĎ:
Prof. MUDr. Josef Marek, DrSc.
Ano, jistě. Do zahraničí jsem jezdil hodně a stále jezdím. Teď na podzim mám hned několik kongresů, kam jedu přednášet. V září proběhl neuroendokrinologický kongres ve Vídni, mířím do Polska, kde mám své přátele a jezdím tam přednášet pravidelně. V Poznani mi chtějí udělit čestné členství v Polské endokrinologické společnosti.
7.11.2012 10:52:16
OTÁZKA: Za minulého režimu vás pouštěli do zahraničí bez problémů?
ODPOVĚĎ:
Prof. MUDr. Josef Marek, DrSc.
Vůbec ne, to byl ohromný problém. Nebylo zcela vyloučené se dostat do ciziny na kongres, vyžadovalo to však, abych podal žádost tak tři čtvrtě roku předem. Takovou dobu trvalo schvalování. Vedlo se po dvou liniích. Jednak to byla linie školská a pak stranická. Školská začala na klinice, pak jste potřebovala získat podpis fakulty, rektorátu a ministerstva školství. Stranická linie začínala ve stranické buňce na klinice, pak žádost musela schválit i fakultní buňka, univerzitní výbor a končilo to na městském výboru strany. Nemuselo se jen na ústřední výbor. A úplně bych zapomněl, že jsem potřeboval ještě stanovisko domovní důvěrnice. Schvalovací proces šel ovšem celkově velmi pomalu a zabral vždy mnoho času.
7.11.2012 10:52:16
OTÁZKA: A peníze na kongres jste dostal?
ODPOVĚĎ:
Prof. MUDr. Josef Marek, DrSc.
To byl další problém. Aby vám žádost schválili, musela jste splnit několik podmínek. Za prvé se vyžadovalo, abych měl aktivní účast, tedy abych na kongresu přednášel. A za druhé aby náklady uhradil pořadatel. To ovšem bylo nesmírně obtížné. O tom, kdo bude na kongresu přednášet, se rozhodovalo třeba půl roku před samotným kongresem, nikoli tři čtvrtě roku, kdy jsem žádost podával. A pořadatelé náklady na účast neplatí, to by je vyšlo pěkně draho. Naštěstí jsem měl v zahraničí přátele, kteří mi vždy napsali fiktivní pozvání a příslib, že to budu mít hrazené.
7.11.2012 10:52:16
OTÁZKA: Kde jste tedy finance na kongresy sháněl?
ODPOVĚĎ:
Prof. MUDr. Josef Marek, DrSc.
Sám. Žil jsem vždy ze zásob, které jsem si přivezl z domova, a naštěstí jsem mohl většinou přespat u kamarádů, jež jsem v zahraničí měl. Nebylo to tedy tak nákladné. Cestu bylo možné zaplatit celou v Československu na nádraží. Pokud to tedy bylo po Evropě. Jel jsem vlakem třeba i do Londýna, což dnes již asi není úplně obvyklé.
7.11.2012 10:52:16
OTÁZKA: Byl jste někdy na delší stáži?
ODPOVĚĎ:
Prof. MUDr. Josef Marek, DrSc.
Ano, ve Francii. V 68. roce, kdy zde začalo mírné uvolňování, jsem získal příslib placené stáže, pomohl mi zdejší kulturní atašé, který byl pacientem naší kliniky. Jenže pak přišel vstup spřátelených vojsk a můj výjezd se dost prodloužil. Nakonec jsem odjel až v roce 1972, na osm měsíců. V prověrkách jsem nebyl úplně úspěšný, příliš mi tady politicky nedůvěřovali. Před normalizací jsem už byl asistentem a fakulta mi prodlužovala funkci vždy po dvou měsících. Každé dva měsíce jsem tedy musel podávat žádost o prodloužení pracovního poměru.
7.11.2012 10:52:16
OTÁZKA: Co vám pobyt v zahraničí dal? Ovládáte dodnes francouzštinu?
ODPOVĚĎ:
Prof. MUDr. Josef Marek, DrSc.
Domluvím se, ale hrozně zapomínám. Zrovna včera jsem musel psát zprávu pro jednoho pacienta ve francouzštině. Je to člen naší diplomatické mise, předali ho k nám na oddělení a odjíždí na rok pryč. Museli jsme mu na tu dobu zajistit léky a je třeba jej kontrolovat. Musel jsem tedy napsat tamním lékařům jasné instrukce. Tak si člověk nejlépe uvědomuje, co všechno už zapomněl. Na kongresech se mluví jen anglicky. Navíc něco jiného je zeptat se člověka, jak se má, a něco jiného psát odborný text.
7.11.2012 10:52:16
OTÁZKA: Endokrinologie je spojena i se zdravým životním stylem. Jak si udržujete kondici vy sám? Dbáte na to, co jíte?
ODPOVĚĎ:
Prof. MUDr. Josef Marek, DrSc.
Dříve jsem rád běhával u nás na sídlišti a o dovolené jsem běhal v přírodě, jezdil na kole, plaval a dělal turistiku. Potom to přestalo, když se objevily potíže s poúrazovými artrózami obou kolen, a nakonec mi museli udělat totální endoprotézy. Pak se přidaly další choroby, které mi znemožňují větší fyzickou aktivitu. A jestli se stravuji zdravě? Asi to nebude to nejlepší, příliš se odbývám. A když mám chuť, dám si něco dobrého.
7.11.2012 10:52:16
OTÁZKA: V roce 2002 jste zasedl v etické komisi České asociace farmaceutických firem. Z jakých důvodů jste nabídku přijal?
ODPOVĚĎ:
Prof. MUDr. Josef Marek, DrSc.
Přišli za mnou a požádali mě, jestli bych se nestal členem, tak jsem na to kývl. To je asi taková moje povaha – když mě někdo požádá o smysluplnou věc, snažím se vyjít vstříc.
7.11.2012 10:52:16
OTÁZKA: Napsal jste řadu publikací, celý život jste aktivně pracoval. Zbyl vám čas i na jiné koníčky než ty lékařské?
ODPOVĚĎ:
Prof. MUDr. Josef Marek, DrSc.
Asi moc ne. Bavila by mě spousta věcí, ale neměl jsem na ně čas. Rád bych si něco přečetl, těch odborných článků je ovšem tolik…
7.11.2012 10:52:16
OTÁZKA: V práci jste od rána do večera, i když předpokládám, že máte zkrácený úvazek.
ODPOVĚĎ:
Prof. MUDr. Josef Marek, DrSc.
Jistě, ale mám pocit, že čím mám menší úvazek, tím více mám práce. To je takový koeficient. Zavedly se u nás teď elektronické karty, které sledují, jak je tu člověk dlouho. Jsem zvědav, kdy mě začnou pronásledovat s tím, že jsem tu na takhle malý úvazek, a přitom pořád.
7.11.2012 10:52:16