Komentář Zdraví.Euro.cz
Zubní lékařství je obor specifický v tom, že je sice nedílnou součástí medicíny, ale zabývá se i záležitostmi, které přímo se zdravím nesouvisí.
Dá se přirovnat k jakési trojnožce, která – aby dobře sloužila svému účelu – musí být v rovnováze.
První noha je medicína, druhá umělecké řemeslo a třetí noha je obchod. Pokud některá z těchto noh chybí nebo přečnívá, obor se dostává do problémů a dobrých výsledků není možné dosáhnout.
Na tomto místě bych rád připomenul, že v zubních ordinacích se legálně a oficiálně platilo už za minulého režimu a ten měl k nějakému tržnímu systému hodně daleko.
Pamětníci si jistě vzpomínají, že například za pryskyřičnou korunku se platilo 44,- Kčs. To znamená, že například ošetření šesti předních zubů vyšlo na 264,- Kčs, což bylo při tehdejších příjmech poměrně dost peněz.
Dnes existuje spousta zubních výkonů, které pojišťovna neplatí a které si pacient – který o sebe dbá – platí sám. Jsou praxe, kde lékař smlouvu s pojišťovnou nemá a jsou i praxe, kde se provádí převážná část výkonů na pojišťovnu. Zbytek je někde uprostřed. Funguje to tak již patnáct let.
Dá se říci, že kvalita, kterou čeští zubní lékaři svým pacientům v současné době poskytují, je zcela srovnatelná s kvalitou v těch zemích, které občas označujeme jako vyspělé.
Rozdíl mezi Východem a Západem již zmizel, mohu to potvrdit částečně i z osobní zkušenosti. Jediným rozdílem je – a nyní prosím o pozornost – že cena práce českých zubních lékařů je na zhruba dvaceti až pětadvacetiprocentní úrovni cen starších zemí EU nebo USA.
Přímé platby pacientů nám umožnily investovat. Do špičkové techniky, ale hlavně do profesního vzdělání, ať už doma nebo v zahraničí, což je někdy mnohem víc než nejlepší přístroje a materiály. Lékař jakéhokoliv oboru se musí po celý život nepřetržitě vzdělávat, jinak se stane pouhým rutinérem a kolečkem v systému.
Chci tím naznačit, že zde ve fiktivním sporu zdravotnictví s medicínou jednoznačně vítězí medicína. Pro lékaře je možnost disponovat vydělanými penězi a investovat je tam, kam sám uzná za vhodné jednou z klíčových podmínek úspěšné a efektivní léčby. A tematika zdravotnictví nemusí potom být vždy pouze děs, katastrofa, nebo tunel.
Jediným vážným problémem v našem oboru je narůstající nedostatek zubních lékařů v důsledku nepříznivého demografického vývoje. Netřeba však zdůrazňovat, že na to nikdo z nás nemá vliv. To je přesně oblast, kterou má řešit systém, tedy zdravotnictví.
MUDr. Zdeněk Poledna, www.Zdravi.Euro.cz
