Klimatizace může vyvolat angínu

8. 8. 2003 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
Klimatizace by neměla být nastavena na teplotu o více než 5 až 7 stupňů nižší než je venku. Větší rozdíly náš organismus velmi špatně snáší. "Doporučuji také, abychom před odchodem z klimatizované místnosti...


Počet nemocných ve vedrech stoupá až o pětinu

Zapnutá klimatizace v kancelářích, v automobilech či autobusech může v těchto vedrech způsobit, že náš organismus onemocní angínou. Právu to řekl ve středu Václav Šmatlák, předseda Sdružení praktických lékařů.

„V těchto dnech máme až o 20 procent víc nemocných angínou než jindy. Většinou jde o turisty, kteří se vracejí ze zahraničí klimatizovanými autobusy nebo automobily, ale také i těch, kteří sedí v klimatizovaných místnostech,“ řekl Šmatlák. Uvedl, že klimatizace by neměla být nastavena na teplotu o více než 5 až 7 stupňů nižší než je venku. Větší rozdíly náš organismus velmi špatně snáší. „Doporučuji také, abychom před odchodem z klimatizované místnosti nebo auta klimatizaci vypli a organismus si tak mohl zvyknout na okolní teplotu, do níž vstupujeme,“ uvedl Šmatlák. Prudké změny tepla oslabí odolnost organismu a ten snáze podlehne infekci, například streptokokové a člověk onemocní angínou. „Koho bolí v krku, měl by navštívit lékaře. Angína se léčí antibiotiky a člověk musí být v klidu,“ uvedl Šmatlák. Specialista na nemoci ušní, nosní a krční a ředitel Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Martin Holcát doplňuje, že horko působí nepříznivě na sliznice dýchacích cest a na hlasivky, a tak ve vedrech lidé, kteří málo pijí, mohou ztratit hlas nebo i zkolabovat. Vhodné je podle něj pít minerálky nebo nealkoholické pivo a soli doplňovat slanými pokrmy. „Klimatizace může být i příčinou nejrůznějších rým, které člověka dokáží pořádně potrápit,“ řekl Holcát.

Organismus už si zvyká

Pražský internista Jakub Malý soudí, že současná vedra zdravému organismu neškodí. „Postupně si na ně zvykáme a mnohým už nedělají problémy. Ty mohou nastat až se bude střídat teplo s chladem a přijdou bouřky. Před bouřkou bývá citlivějším lidem špatně, bolí je hlava, dostávají migrénu a jsou i případy, kdy zvlášť citliví lidé zvracejí,“ uvedl Malý. Doporučuje denně dostatečně pít a chránit si hlavu před úžehem. Tělo by se mělo v tropických dnech ochlazovat. „Vhodné jsou vlažné nebo studené sprchy. Vodou smyjeme pot a ochladíme se,“ říká Malý.

Hygienická situace je dobrá

„I když je horké léto, počet alimentárních nákaz, to je nákaz způsobených zdravotně závadnými pokrmy, je nižší než v minulých zhruba pěti letech,“ informoval Právo hlavní hygienik republiky Michael Vít. Dodal, že hygienici zatím nenalézají zásadní nedostatky, ať už v restauračním stravování nebo stánkovém prodeji. Dobrá situace je i v provozování dětských letních rekreací. „Co nás zneklidňuje je kvalita přírodní vody na koupalištích a na koupacích místech. Toxické sinice monitorujeme a každý pátek před víkendem na www.mzcr.cz aktualizujeme seznam míst, kde je koupání zakázáno nebo omezováno,“ řekl hygienik. Letošní léto je zatím teplotně výrazně nadprůměrné. Květen byl v ČR jako celek teplotně nadprůměrný o 2,8 stupně, červen o 4,1 a červenec o 1,6 stupně v porovnání s průměrem za období let 1961-1990. Současné teploty jsou nad dlouhodobým průměrem o 6 až 7 stupňů. Právu to řekl Vladimír Seifert z Českého hydrometeorologického ústavu v Praze.

Roste počet tropických dní

„Roste i počet tropických dní. Je jich mnohem víc než dřív a ukazuje se, že i v srpnu jejich počet bude větší než dlouhodobý průměr. Nejvíce tropických dnů (nad 30 st.) bylo v Praze v roce 1994, a to 25,“ řekl Seifert. Letošní rok toto číslo prý ale nepřekoná. Ústav se vyjádřil i k tomu, zda roste teplota na zemi jako celku. Uvedl, že přízemní teplota země se v posledních asi 150 letech trvale zvyšuje. Zvýšení je sice malé, pouhých 0,6 stupně C, ale z hlediska klimatu je to velmi rychlá změna, která se vyskytovala naposledy asi před více než 10 tisíci lety. Přispívá k tomu i člověk vypouštěním skleníkových plynů do ovzduší. Podle Seiferta první polovina roku byla převážně suchá a teplá. Sucho nevyrovnal ani srážkově bohatý květen, protože červen přinesl další vlnu sucha, kdy vodní kapacita půd poklesla o 20 procent. V červenci tato nepříznivá situace pokračovala a v srpnu je tomu zatím stejně. „Sucho bude zřejmě problémem i v další části léta,“ informoval meteorolog.

Václav Pergl, Právo, 7.8.2003

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?