Optimistický výhled v řešení problému s neplodností mají spíše muži, řekl ČTK primář centra asistované reprodukce Pronatal docent Tonko Mardešić.
„Neexistuje sice účinný lék upravující poruchu tvorby spermií, avšak již existují postupy v asistované reprodukci, které umožňují úspěšnou léčbu i s minimálním počtem spermií,“ vysvětlil.
Poruchou plodnosti trpí muži zhruba stejně často jako ženy, data z poslední doby naznačují, že mužská neplodnost začíná převažovat. Problémy s otěhotněním řeší pětina párů a stále jich přibývá.
Největší výzvou současné reprodukční medicíny tak podle Mardešiće je skutečnost, že věk matek, které přicházejí s poruchou plodnosti na specializovaná pracoviště, je rok od roku vyšší. Stojí za tím současný životní styl, odsouvání rodičovství kvůli kariéře či dlouhá doba studia.
„Věk ženy je zásadní prognostický faktor pro přirozené početí i pro úspěšnou léčbu poruchy plodnosti. Ta se začíná rychle snižovat mezi 35 a 40 lety věku. A otěhotnění po čtyřicítce už je často velmi problematické a s vysokým rizikem potratu,“ varoval Mardešić. Medicína podle něj sice může pomoci, pokud ale žena příliš odsune pokus o početí, nemusejí zabrat ani ty nejmodernější metody léčby.
K vývoji oboru lékař doplnil, že asistovaná reprodukce se zásadně mění. Problémem dlouho bylo, že metoda obvykle vedla k vícečetnému těhotenství. Do dělohy se zavádělo více embryí, protože jen malé procento se jich začalo zdárně vyvíjet. Pokud se ale „ujalo“ embryí víc, stouplo riziko pro ženu i nenarozené děti. Hrozil předčasný porod se zdravotními handicapy pro potomky.
„V posledních letech se ale efektivita léčby výrazně zlepšila, a to zejména díky novým možnostem, jak z embryí získaných umělým oplodněním určit embryo nejkvalitnější. Díky tomu se stále častěji přenáší jediné embryo a léčba vede k úspěšnému narození zdravého dítěte,“ shrnul lékař.