„Není jisté, jestli je důvodem nárůstu případů boreliózy zvýšení počtu infikovaných klíšťat, nebo spíš lepší informovanost lidí o možných problémech. Mám dojem, že se lidé víc hlídají a při podezření jdou častěji k lékaři,“ řekla Štěpánková.
Nejvíc nemocných encefalitidou bylo loni ve východní části kraje. Na Třebíčsku se objevilo 15 případů, na Žďársku 14 a na Jihlavsku 13. Naproti tomu na Havlíčkobrodsku bylo šest nemocných a na Pelhřimovsku pouze dva. Také boreliózy bylo loni nejvíc na Třebíčsku, a to 151 případů.
Největší počet obou onemocnění zjistili hygienici v srpnu. Kvůli netradičnímu průběhu zimy a vysokým teplotám však byla klíšťata aktivní i v prosinci, kdy encefalitidou onemocnělo osm lidí a boreliózou 38 lidí. Na následky nemocí způsobených klíšťaty loni stejně jako v roce 2012 na Vysočině nikdo nezemřel.
V přepočtu na 100.000 obyvatel je Vysočina v četnosti výskytu klíšťové encefalitidy dlouhodobě na druhém místě v zemi za Jihočeským krajem. V absolutních číslech podle statistik loni v Jihočeském kraji onemocnělo encefalitidou 126 lidí. Boreliózou tam onemocnělo 317 lidí, což je nejvíc za posledních deset let.
Nemoci způsobené klíšťaty často zanechávají trvalé následky. „Na jaře onemocněl encefalitidou mladý muž z Třebíčska. Skončil v rehabilitačním ústavu, špatně mluví a má problémy s pohybem,“ uvedla Štěpánková. Žádné onemocnění letos stejně jako loni neskončilo na Vysočině úmrtím pacienta, v roce 2011 byly v kraji dva případy úmrtí.
V zimě je podle hygieniků nejvhodnější doba pro očkování proti klíšťové encefalitidě. Lidé se mohou nechat očkovat u svých praktických lékařů nebo v očkovacích centrech. Proti borelióze očkování neexistuje, lidé se mohou chránit hlavně používáním repelentů a vhodného oblečení.
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).