Praha - Zatím první a poslední pokus upravit klonování člověka v Česku nějakým zákonem skončil neúspěšně. Poslanci už v prvním čtení odmítli návrh, který klonování lidí zakazoval. Právník David Uhlíř přesto říká, že je podle čeho postupovat.
hn: Podle jakých zákonů se v případě klonování v Česku postupuje?
Česká republika jako člen Rady Evropy podepsala Úmluvu o lidských právech a biomedicíně a její dodatkový protokol o zákazu klonování lidských bytostí. Tento protokol platí od 1. října 2001. Praví se v něm, že každý zákrok, jehož účelem je vytvořit lidskou bytost geneticky shodnou s jinou lidskou bytostí, ať živou nebo mrtvou, je nepřípustný. Takže v České republice je reprodukční klonování zakázáno. Zákaz se však netýká klonování terapeutického.
hn: Počítá protokol s nějakými sankcemi za jeho porušení?
Ne. To je věc každé země, jak si je stanoví. V České republice se tak dosud nestalo a například klonování u nás není trestným činem ani přestupkem. Kdyby se nějaké zdravotnické zařízení u nás pokusilo děti klonovat, zřejmě by však riskovalo ztrátu registrace. Lékař, který by tak postupoval, by riskoval vyloučení z lékařské komory.
hn: Nic víc, ani pokutu?
Ne. Nevím o pokutě, která by ho mohla stihnout. Ovšem v USA byl například navržen zákon, který by klonování postihoval až desetiletým trestem odnětí svobody.
hn: Pro kliniky asistované reprodukce v Česku tedy plyne, že by přece jen neměly přistupovat na klonování dětí, i kdyby je o to rodiče prosili sebevíce?
Nevidím žádný důvod, proč by o to rodiče prosili. Vyzkoušené způsoby asistované reprodukce splní jejich touhu po dětech lépe. Kromě toho se nedomnívám, že by nějaká klinika v České republice měla takový postup zvládnutý. Navíc by přece jen lékaři riskovali trest v případě, pokud by se právě v důsledku reprodukčního klonování narodilo dítě s nějakým závažným zdravotním poškozením. Pak by lékař mohl být postižen pro ublížení na zdraví z nedbalosti.
hn: A co kdyby si někdo z českých rodičů pořídil klonované dítě v cizině?
Současné zákony mluví jasně. Pokud se dítě narodí za trvání manželství, tak bez ohledu na to, jestli má nebo nemá biologického otce, považuje se podle zákona za jeho otce manžel matky.
hn: Lze zpětně rodiče postihnout, že si dítě pořídili tímto nezvyklým způsobem?
Podle mého názoru nikoli. Opakuji: rozhodně to není žádný trestný čin. Reprodukční klonování je sice v České republice zakázáno, ale sankce zatím chybí. Kromě toho podle mého názoru nikdo nemůže proti vůli rodičů dost dobře zjistit, že dítě bylo počato za takto neobvyklých okolností.
hn: Řekl jste, že lékař by mohl být vystaven určitému postihu, pokud by se narodilo dítě s vadou. Co by se stalo v případě, že by se narodilo dítě na první pohled normální, ale defekty by se projevily až později. Lze pak takové dítě „reklamovat“?
Dítě není zboží. Pokud by klonování v budoucnu bylo trestným činem, tak ten by byl spáchán již v okamžiku lékařského zákroku. Trestní zodpovědnost by se tudíž mohla během času promlčet. Postižené dítě by se však mohlo domáhat náhrady škody vůči zdravotnickému zařízení a to kdykoliv. A v tom asi spočívá důvod, proč by u nás žádné zdravotnické zařízení nechtělo děti klonovat. Neexistuje totiž pojišťovna, která by u nás zdravotnické zařízení pojistila proti odpovědnosti za škodu způsobenou klonováním. Pojišťovny tady budou regulátorem rozumného chování.
hn: V medicíně lékaři neustále používají nové postupy, které nemohly být vyzkoušeny. Vždy nastane okamžik, kdy se nezvyklá metoda vyzkouší poprvé. Jak na takový postup pohlíží právo?
Nevyzkoušené metody, jako například devitalizace nádorů, žádnou zvláštní ochranu nemají. Pokud lékař použije postup, který nebude lege artis, nebude lékařskou vědou uznávaný a respektovaný a ublíží tím pacientovi, ponese trestní odpovědnost. Experimenty na lidech jsou zakázané. Ale jistě že si lze představit neobvyklý léčebný postup, ale podmíněný souhlasem pacienta. Jestliže lze použít prověřený postup, není důvod používat ten neprověřený. Důvod se najde pouze tehdy, není-li pro pacienta jiné záchrany.
hn: Je vůbec reprodukční klonování normální?
Na mnoho věcí, které nám před 25 lety přišly nepřirozené, jsme si již zvykli. Nikdo dnes nepovažuje za tajemství, že jeho dítě se narodilo díky asistované reprodukci. Myslím si, že podobně dopadne klonování, pokud se ukáže, že není zdravotně nebezpečné, a pokud bude povolené. Osobně si ale myslím, že pro reprodukční klonování není žádný rozumný důvod. Pouhá skutečnost, že něco není trestné a je to medicínsky proveditelné, dobrý důvod nepředstavuje.
Šárka Speváková, Hospodářské noviny, 30.12.2002