Britský schvalovací úřad souhlasil s tím, aby Wilmut a jeho kolegové vzali buňky lidí trpících poruchou neuronů, které řídí pohyby svalů. Z jader těchto buněk pak ve zkumavce naklonují lidská embrya.
Embryonální buňky - geneticky identické s buňkami nemocných lidí - poté využijí k detailnímu výzkumu toho, jak se choroba v motorických neuronech vyvíjí, kdy a proč se tyto nervové buňky zvrhnou a přestanou správně plnit svou funkci.
Vědci věří, že se takto dostanou na stopu možné léčbě. „Budeme mít k dispozici zcela nový způsob zkoumání nemoci, jaký není jinými postupy dosažitelný,“ řekl Wilmut.
Mezi poruchy motorických neuronů patří například ošklivá choroba amyotrofická laterální skleróza, jejímž nejznámějším pacientem je ochrnutý geniální fyzik Stephen Hawking.
Při ní zanikají buňky v míše, takže ochabují kosterní svaly, nemocný postupně přestane být schopen hýbat se, avšak nemá narušené intelektuální funkce. Žádný lék, který by mu pomohl, neexistuje.
Wilmut to dokáže
Wilmutův tým je už druhým v Británii, který získal svolení ke klonování lidských zárodků. Prvním bylo loni v srpnu výzkumné středisko v Newcastlu.
Tamní vědci chtějí z klonovaných embryí získat buňky, jimiž zkusí opravit špatně pracující slinivku břišní lidí s cukrovkou.
Ian Wilmut, světově proslulý „otec“ ovce Dolly, však vzbudil větší pozornost. Jako by si novináři mysleli, že když se do něčeho dá právě on, je větší šance, že to dokáže.
Pozoruhodnější je však něco jiného. Vědci z Newcastlu mají poměrně přímočarý cíl: naklonují zárodky a jejich buňky použijí pro léčení lidí.
Předchozí pokusy se zvířaty naznačily, že by to mělo být možné. S nadsázkou by se to dalo přirovnat k transplantacím orgánů, jejichž přínos pro nemocné je zcela zřejmý.
Oproti tomu Wilmut se pouští do experimentů, jejichž výsledky jsou z pohledu dnešních znalostí velmi nejisté.
Regulátoři z britského Úřadu pro lidské oplozování a embryologii (jak zní oficiální název) mu přesto dali svolení.
Je to významný posun ve vnímání hranice určující etickou přípustnost takového bádání.
Nechci klonované dítě
Wilmut mnohokrát zdůraznil, že cílem jeho práce rozhodně není, aby se narodil klonovaný člověk.
Při svých experimentech chce používat nejvýše dva týdny staré lidské zárodky ve zkumavce.
Stoupenci klonování v tom nevidí žádný etický problém. Vždyť pracují jen s buňkami.
Nikdo přece nenamítá, když lékaři - například - v laboratoři kultivují buňky a tkáně odebrané z lidské pokožky, aby jimi pokryli tělo popáleného pacienta.
Tak proč by mělo vadit, když v laboratoři vezmou buňku (může ostatně být rovněž z lidské pokožky), spojí ji s neoplozeným vajíčkem a budou ji z výzkumných a léčebných důvodů kultivovat?
Naopak pro odpůrce klonování je zcela nepřijatelná myšlenka, že takto vznikne lidské embryo, které považují za nového člověka.
Římskokatolická církev označuje klonování za neslučitelné se svým morálním učením. Jeden z dokumentů na webové stránce Vatikánu hodnotí klonování jako urážku Stvořitelova díla.
Mezi vlivné odpůrce této biologické techniky patří americký prezident George Bush. „Musíme zajistit, aby vědecký pokrok vždy sloužil lidské důstojnosti, ne aby využíval některé životy ve prospěch jiných,“ řekl Bush v letošní zprávě o stavu unie.
A dodal: „Společně s Kongresem budu pracovat na tom, aby lidské zárodky nebyly vytvářeny k experimentům.“
Svět je nejednotný
Spojené státy se už několik let pokoušejí prosadit v Organizaci spojených států zákaz jakéhokoli klonování lidí, avšak neuspěly kvůli nesouhlasu jiných zemí.
V současné době zákon zakazuje klonování lidských zárodků například ve Švýcarsku a Itálii. Zato Belgie, Singapur a Japonsko je povolují pro lékařské účely - následovaly tak příklad Británie, která výzkum klonování lidských zárodků legalizovala jako první země světa už v roce 2001.
V samotných USA není v této chvíli klonování lidských zárodků zakázáno, avšak nesmí se financovat ze státních peněz, takže přichází v úvahu pouze u soukromě placených projektů.
Česká republika, podobně jako většina států světa, zatím o tématu nerozhodla.
„Žádný náš zákon to zatím přímo nezakazuje,“ konstatuje ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd Eva Syková.
Dodává však, že členské státy Evropské unie, i Česko, ratifikovaly Úmluvu o lidských právech a biomedicíně, jejíž dodatkový protokol zakazuje klonování lidských bytostí.
Umožňuje však klonování lidských buněk. Čeští vědci podle profesorky Sykové o klonování lidských zárodků neuvažují.
V Česku se připravuje zákon, který má určit pravidla výzkumu na lidských embryonálních buňkách.
Prakticky se to týká buněk získaných z nepotřebných lidských zárodků v klinikách pro umělé oplození. Klonování lidských embryí by však nedovolil.
Hospodářské noviny, Josef Tuček