Deset let po narození nejslavnější ovce světa se ale zdá, že biomedicína nabídne těm, kteří nemohou mít vlastní potomky, lákavější možnosti. Naznačují to výsledky vědců z univerzity v kanadském Guelphu, kteří vypěstovali z kůže prasečího plodu buňky nápadně podobné prasečímu vajíčku.
„Vajíčka“ mají daleko k dokonalosti a zatím se vzpírají oplození. Přesto je tu reálná šance, že biologové jednou odeberou neplodným ženám několik buněk kůže a vytvoří z nich buňky pohlavní.
Zřejmě nemusíme ani moc popouštět uzdu fantazii, abychom si dokázali představit, že by se obdobným způsobem daly vypěstovat i spermie. Vývoj spermie by ani nemusel doběhnout do „finále“.
Už dnes dokážou embryologové oplodnit vajíčko mužskými pohlavními buňkami, které mají k štíhlému čilému „torpédu“ normální spermie ještě hodně daleko.
Veřejnost mnohdy ani netuší, že se po oplození takovými buňkami už narodily děti. Vývoj přitom může jít ještě mnohem dál. Některé experimenty naznačují, že vajíčka, tedy ženské pohlavní buňky, lze vypěstovat i z buněk muže. A obráceně?
Pěstování spermií z buněk ženy bude zřejmě mnohem složitější, protože výchozí buňky postrádají důležité složky mužské dědičné informace. Ale základní výzkum už i tady naznačuje cestičky, kterými by se mohla buňka s ženskou dědičnou informací dopracovat osudu mužské spermie.
Ženské homosexuální páry by měly oproti mužským homosexuálům výhodu v tom, že by dítě mohly samy donosit a porodit. Muži by si museli najmout „náhradní“ matku. To se sice v mnoha zemích nesmí, ale existují i státy, kde je to legální, nebo to aspoň žádná právní norma nezakazuje.
Homosexuálům a neplodným heterosexuálům tak svítá naděje, že se jednou domohou vlastních dětí. To je mnohem lákavější vyhlídka než klonování. Potomek vzniklý oplozením uměle vytvořených pohlavních buněk by nebyl genetickou kopií jednoho z partnerů, ale spojil by v sobě dědičnou informaci dvou lidí, kteří se mají rádi.
Pokud se lékaři skutečně naučí oplodňovat uměle vypěstovaná vajíčka uměle vytvořenými spermiemi, důvody k zákazu se budou hledat o poznání hůř, než je tomu v případě klonování. Deset let po narození Dolly se zdá, že se klonování člověka stane zbytečným.
Jaroslav Petr, biolog, Respekt