DÜSSELDORF - a čekal by ho život s bypassy,“ řekl kardiolog profesor Bodo Ekerhard Strauer, šéf týmu düsseldorfských lékařů.
„Pacienta k nám přivezli 25. března po infarktu. Měl těžce poškozené srdce - čtvrtina srdečních svalů byla zničena,“ řekl dále Strauer. Lékaři se rozhodli použít novou metodu, kterou předtím úspěšně odzkoušeli na myších a na niž se připravovali 18 měsíců.
Čtyři dny po převozu během přibližně dvacetiminutového zákroku muži odebrali při lokálním umrtvení dospělé kmenové buňky z kostní dřeně u pánve.
„Laboratorně zpracované buňky jsme pak katétrem zavedli do srdce. Nemuseli jsme ani otevírat hrudník jako při běžné operaci srdce a zavedení bypassu. Celá operace trvala necelou hodinu a riziko bylo při ní nulové,“ shrnul Strauer.
Upravené buňky pronikly do poškozených částí srdce a začaly je regenerovat. Po deseti týdnech po transplantaci se činnost postupně zacelovaného srdce očividně zlepšila. Düsseldorfští specialisté vstříkli od března celkem šesti pacientům postiženým infarktem do srdce dospělé kmenové buňky.
Dalším pěti pacientům ve věku od 38 do 67 let se po několika málo týdnech vede rovněž dobře, uvedla klinika.
„Je to snad nejpříznivější zpráva posledních let. Pokud se úspěšnost této metody potvrdí i na dalších nemocných, terapie kmenovými buňkami bude moci být nasazena i na pacienty s nejtěžšími infarkty, aniž by museli čekat na transplantace,“ uvedl kardiolog Jochem Tannenberg z univerzitní kliniky v Hamburku. Srdeční příhody jsou ve vyspělých zemích nejčastější příčinou úmrtí.
JAK VĚDA ZATÍM POKROČILA * červen 2000: Švédští vědci vypěstovali z mozku myší i jiné orgány. * listopad 2000: Kanadští experti podpořili nemocná srdce myší kmenovými buňkami z míchy. * únor 2001: Kalifornský podnikatel nechal vnést myším do mozku lidské buňky. * duben 2001: Američtí lékaři aplikovali embryonální kmenové buňky myším, čímž u nich vyvolali produkci inzulínu. * srpen 2001: Lékaři z chicagské nemocnice Northwestern Memorial oznámili, že dva a půl měsíce po absolvování nové procedury se skvěle daří 22leté pacientce se zdánlivě nevyléčitelnou Crohnovou nemocí. Při ní bílé krvinky napadají zažívací trakt nemocného. Podle lékařů obdobná terapie zastavila zhoršování roztroušené sklerózy, nevyléčila ji však. |