Kmenové buňky mohou napravit poškození mozku

22. 1. 2003 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
Nezralé buňky z kostní dřeně jsou schopny putovat do mozku a přeměnit se v plně funkční buňky mozkové. Poznatky amerických vědců by mohly pomoci například v léčbě Alzheimerovy choroby....


Nezralé buňky z kostní dřeně jsou schopny putovat do mozku a přeměnit se v plně funkční buňky mozkové. O výzkumu vědců z amerického národního institutu pro neurologické nemoci informoval zpravodajský server BBC.

Poznatky amerických vědců by mohly časem pomoci například v léčbě Alzheimerovy nebo Parkinsonovy choroby.

Výzkumníci sledovali vzorky mozkových tkání zemřelých žen, kterým byla během jejich života transpantována kostní dřeň od mužského dárce.

Vědci se snažili najít v mozkové tkáni buňky obsahující chromozomy typu Y. Protože se tyto chromozomy vyskytují pouze v buňkách mužů, dospěli výzkumníci k dázoru, že musely pocházet od dárce.

Zjistilo se, že všechny zkoumané pacientky měly velké množství mozkových buněk, které obsahovaly chormozomy typu Y. Tyto buňky se navíc vyskytovaly ve shlucích.

Z tohoto faktu vědci vyvodili, že buňky původního dárce se nadále množily i poté, co se přeměnily v buňky mozkové.


Pokud by vědci našli způsob, jak nasměrovat kmenové buňky do míst poškozených neuronů, znamenalo by to velkou šanci pro léčbu úrazů mozku či neurodegenerativních nemocí.

Fakt, že buňky z kostní dřeně dárců mohou krevním oběhem putovat po celém těle a diferencovat se v různé typy buněk, byl zjištěn při dřívějších pokusech na zvířatech.

Vědci chtějí nyní najít způsob, jak nasměrovat tyto kmenové buňky do míst poškozených neuronů. Tato metoda by umožnila poškozené mozkové buňky obnovit.

„Některé jiné vědce jsme obtížně přesvědčovali o tom, že tato by tato metoda mohla být opravdu účinná. Pokud však této myšlence uvěříme, bude to první krok k tomu, aby kmenové buňky dospělých lidí mohly časem sloužit jako náhrada nervových částic poškozených neurodegenerativní nemocemi, mrtvičným záchvatem nebo úrazem,“ uvedla pro BBC doktorka Eva Mezeyová, vedoucí výzkumného týmu.

Související odkazy:

(ivb), www.Zdravi.Euro.cz, 21.1. 2003

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?