Vypadá to snadně: všechny tři strany mají v programech hodně společných bodů, při bližším zkoumání už to tak jednoduché není. Především ČSSD versus hnutí ANO. Jejich daňový program je jako černá a bílá. První chtějí zdanit „milionářskou daní“ banky či mobilní operátory, druzí takovou daň striktně odmítají.
Zaměstnanci a fyzické osoby by se mohli dočkat progresivního zdanění. Kolik bude mít pásem, není zřejmé. Lidovci chtějí tři, ČSSD dvě a ANO asi jen jednu sazbu. A nejasný je postoj stran k povinným registračním pokladnám. ČSSD a KDUČSL souhlasí, ANO to v programu nemá.
V každém případě pokud má vláda vzniknout, někdo musí ustoupit. Zda to bude hnutí ANO, napoví už dnešní setkání takzvané Rady ekonomických poradců, která bude pomáhat poslancům ANO ve formulování jejich stanovisek. „Stěžejní je, aby se neopakovaly makroekonomické omyly posledních deseti let. Tedy aby se šetřilo, když je nám líp, a naopak jsme se nebáli utrácet za investice, když je nám hůř,“ shrnuje své první stanovisko pro hnutí ANO člen rady Aleš Michl, hlavní ekonom Raiffeisenbank. Jako první věc chce na jedné stránce A4 navrhnout úspory v rozpočtu 2014, aniž by to mělo vliv na investice, platy či důchody. Na nezvyšování daní ovšem Aleš Michl trvá. „I Švédsko, vzor levice, letos snížilo firemní daně na srovnatelnou úroveň s námi. I kdybych měl levici zaplatit letenky do Švédska, snad tohle uz konečně pochopí,“ říká s nadsázkou Aleš Michl.
Kromě něj budou Andreji Babišovi radit třeba člen někdejšího NERVu Petr Zahradník či známý advokát Robert Pelikán. „Ten orgán bude poradní, není to o tom, vytvářet přesnou strategii,“ říká Robert Pelikán. Sám třeba považuje za zásadní, aby ČR co nejrychleji přijala kvalitní zákon o úřednících. Bez něj nám EU zastaví penězovody.
Mohou vládnout spolu? Co spojuje a rozděluje možnou trojkoalici?
V čem se neshodnou:
Daň z příjmů a minimální mzda
Lidovci mají ve svém programu uvedeno, že „nebudou zvyšovat celkovou daňovou zátěž a daně pro firmy a živnostníky“, a v podobném duchu hovoří i program hnutí ANO, kde se mluví o tom, že „další zvyšování daní je nepřípustné“. ČSSD se zvyšováním daní v budoucnu počítá. Problém nastane hlavně v dani z příjmů pro podniky. ČSSD by nynější 19procentní daň chtěla zvýšit o jedno až dvě procenta a navíc zavést další sazbu 25 až 30 procent pro banky či telekomunikační firmy.
S tím Andrej Babiš nesouhlasí. Hnutí ANO bude také patrně proti tomu, aby se minimální mzda zvedla z 8500 až na 12 tisíc korun. Jak by to mohlo dopadnout: Strany se ujednotí na lidovecké „mezi verzi“. Firemní daně se nezvýší, zůstane 19procentní. Obnoví se ale progresivní zdanění pro fyzické osoby s několika (nejspíše třemi) daňovými pásmy.
Otázka je, zda ANO svolí k povinnému zavedení registračních pokladen pro obchodníky - patrně nikoliv. Pokud dojde na minimální mzdu, zvýší se jen nepatrně a spíše až na konci volebního období. Církevní restituce Podle předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky by sociální demokraté mohli najít shodu s hnutím ANO v postoji k církevním restitucím, které sociální demokraté kritizují a požadují výrazné snížení plateb státu v rámci restitucí.
Hnutí ANO prý bude schválený zákon o restitucích respektovat, ale nepovažuje ho za ideální. Požaduje například dohodu s církvemi, aby finance, které utržily za nevrácený majetek, využily ve prospěch potřebných. Lidovci schválené restituce považují za uzavřenou věc. „Ano, na tom může vyjednávání o této koalici skončit. V mezním případě nás pak na jaře čekají nové volby,“ prohlásil šéf lidovců Pavel Bělobrádek na téma restitucí.
Jak by to mohlo dopadnout: ČSSD a ANO nebudou blokovat vydávání majetku. S církvemi mohou zahájit jednání o úpravě finančních kompenzací za nevydaný majetek (dvě miliardy ročně). Kompromisem může být třeba to, že se nakonec kompenzace pro církve nebudou každý rok zvyšovat o inflaci. Rovněž může dojít ke kompromisní dohodě církví a vlády, že většina peněz z kompenzací bude využita na charitativní účely, provoz hospiců a podobně.
Zdravotnictví
Problém není v regulačních poplatcích. Třeba ANO chce zrušit poplatek za recept a všechny poplatky pro seniory, ČSSD chce jen poplatek 60 Kč za den v nemocnici (maximálně na měsíc). Velký střet nastane, pokud bude ANO reformovat (omezovat) úhrady za péči a případně omezovat počet nemocnic. Ekonomičtí poradci ANO totiž vidí problém v nad dimenzování počtu špitálů v ČR, v tom narazí nejspíše jak u lidovců, tak u ČSSD.
Není jasné, zda se ANO postaví za znovuzavedení nějaké formy nad standardů ve zdravotnictví. Jak by to mohlo dopadnout: Strany se mohou dohodnout, že do „černé díry“ zvané zdravotnictví nebudou nalévat více peněz, například nezvýší platby za státní pojištěnce. Zavede se přísnější dozor nad zdravotními pojišťovnami, některé by se mohly sloučit. Stejně tak se přísněji začnou hlídat úhrady za léky a nákup zdravotnické techniky.
Majetková přiznání
Možný velký bod sváru. ČSSD prosazuje, že majetek, jemuž nebudou odpovídat zdaněné příjmy, bude dodatečně zdaněn sazbou 100 procent. Zbylé dvě strany jsou v majetkových přiznáních daleko mírnější. Lidovci je chtějí zavést pro občany, kteří v jednom kalendářním roce nabudou movitého nebo nemovitého majetku, cenných papírů a podílů v korporacích v součtu nad deset milionů korun. Hnutí ANO chce majetková přiznání důsledně prosazovat u politiků, jejich nejbližších příbuzných a také u lidí, kteří jsou obviněni ze závažné majetkové a hospodářské kriminality. Plošná majetková přiznání pro občany ANO hájit nebude.
Jak by to mohlo dopadnout: Strany musejí vymyslet kompromis, který by patrně obsahoval jak návrhy ANO, tak lidovců. Plošná přiznání pro všechny občany ale šanci na úspěch nemají.
V čem se shodnou:
Boj proti korupci
V oblasti boje proti korupci se všechny tři strany shodují v nutnosti zřízení specializovaného protikorupčního úřadu, v přísnějších pravidlech pro zadávání veřejných zakázek nebo v zákazu anonymních akcií. Lidovci s ČSSD také chtějí změnit systém financování politických stran, sociální demokraté například omezením celkových výdajů na volební kampaně či omezením darů, lidovci novým zákonem.
Všechny tři strany jsou pro snížení daně z přidané hodnoty a pro rozšíření okruhu služeb či zboží, které by podléhaly snížené sazbě. V některých případech jsou všechny tři strany pro nulovou sazbu DPH. ANO chce sníženou sazbu například pro potraviny a nulovou pro léky, knihy a tiskoviny, KDU-ČSL uvažuje o nulové sazbě u dětských plen a kojenecké výživy, ČSSD uvažuje o osvobození od DPH či snížení daně u léků a knih.
Důchody
ČSSD, KDU-CSL i hnutí ANO jsou shodně pro zvyšování důchodů o inflaci a u ČSSD a ANO o třetinu růstu reálných mezd. Shoda ale nepanuje v zavedení druhého pilíře důchodového systému. ČSSD a lidovci ho odmítají, hnutí ANO chce prosadit automatické členství v druhém pilíři pro nové účastníky pracovního trhu s možností z něho vystoupit.
Podpora rodin
Také podpora rodin s dětmi i seniorů je prioritou sociální politiky všech tří stran. Jedná se například o daňové zvýhodnění pracujících rodičů, o zvýšení daňové slevy na dítě nebo o daňové úlevy zaměstnavatelům sociálně slabších nebo matek a otců po rodičovské.
U všech tří stran panuje shoda v možnosti péče o seniory a handicapované osoby v domácím prostředí či v zařízeních rodinného charakteru. Školné ČSSD i hnutí ANO odmítají placení školného na veřejných a státních školách. Lidovci jsou proti školnému na první vysoké škole s řádným průběhem studia.
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).