nebezpečné, a dnes už nevídané formě TBC. Zatímco zdravotní sestřičky prodělávají drastickou preventivní léčbu, ve hvězdách zůstává, kolik Pražanů se mohlo od nemocného nakazit.
PRAHA - Na Štěpána večer přivezla záchranná služba na kliniku anestetiky a resuscitace FN Královské Vinohrady asi třicetiletého muže ze Slovenska v ohrožení života. „Zkolaboval na ulici, šlo o náhlou zástavu oběhu, a protože byl ve velice špatném stavu, přijali jsme ho na našem oddělení,“ řekl přednosta kliniky Jan Páchl, který měl v tu dobu službu. „Byl u nás pouze pět hodin a umřel. Stačili jsme mu ještě udělat všechny odběry, a protože jsme měli podle rentgenových snímků podezření na plicní postižení, napojili jsme ho na umělou ventilaci. “
Protože testy trvají několik dnů, až po svátcích s hrůzou zjistili, že šlo o otevřenou tuberkulózu, která se už téměř nevyskytuje. Především ne v tak pokročilém stadiu.
Sestřičky mají strach
„I když byl u nás hospitalizován jen krátce, důsledky jsou nedozírné,“ potvrdil primář kliniky Jan Šturma. Protože se nepředpokládalo, že pacient je vlastně bacilonosičem, plicní ventilátor neměl filtr a bacily se dostaly do celého prostředí. Všichni, kteří na Štěpána sloužili, mohou být tedy nakaženi.
„Jde o 14 mladých sestřiček, které teď musí půl roku brát tuberkulostatika i látky na prevenci jaterního postižení, “ uvedl Páchl. Potenciální maminky mezi sestřičkami musí navíc povinně začít brát antikoncepci, aby minimálně půl roku neotěhotněly. Tyto léky jsou totiž v těhotenství přísně zakázány.
„Dnes už nejde ani dohledat, jak dlouho se mladý muž s otevřenou tuberkulózou v Praze vyskytoval,“ tvrdí Páchl. „K nám ho záchranka přivezla z ulice a nestihl už nic říct. Údajně byl zde na návštěvě, ale měl i pracovní povolení. Mohl tedy i někde krátkodobě pracovat.“
Nejméně měsíc bacilonosičem
Celá záležitost je o to hrůznější, že dotyčný mladý muž byl asi před měsícem na interním oddělení nemocnice, protože neustále hubnul. Tady mu zjistili podezření na tuberkulózu a poslali ho do nemocnice na Bulovku, kam však vůbec nedorazil. Znamená to, že s určitostí už měsíc předtím, než umřel, roznášel bacily.
Podle současných zákonů přitom nelze ani dotyčného nositele bacilů, ani zdravotníky obvinit z trestného činu. I když trestní zákoník uvádí šířeni nakažlivé choroby jako trestný čin, za který hrozí až tři roky nepodmíněně, v tomto případě není koho žalovat. Dotyčný mladík už nežije a lékaři nemají žádnou možnost svéprávnou osobu přinutit k vyšetřeni, nebo ji dokonce k ošetřeni deportovat.
Bacily jsou zrádné
Kdo tedy může být nevědomky chorobou ohrožen? Teoreticky jsou to starší občané a lidé se sníženou imunitou. „Děti se povinně očkují proti TBC už v porodnici, pak ve věku dvou let, takže teoreticky by neměly tuberkulózu dostat,“ uvedl odborný dětský lékař z Prahy 10 Milan Kudyn.
Bacily TBC jsou přitom velice zrádné. Inkubační doba pro propuknuti nemoci je nejméně tři týdny u těch nejagresivnějších bacilů, většinou půl roku, ale v mnoha případech i celý život. Prvním příznakem nemoci je dlouhodobý, nelepšící se kašel, který může trvat měsíce.
Podle pražského hygienika Vladimíra Polaneckého v Praze ročně přibude kolem stovky nových případů tuberkulózy a tento počet je už roky stabilní, Vzdor přílivu cizinců ze zemi, kde se TBC ještě stále hojně vyskytuje.
Kdo prohlédne cizince?
„Nelze přece zavést na všech hraničních přechodech rentgeny,“ namítl Polanecký. Hygienik je přesvědčen, že chyba není na straně neexistujících vstupních kontrol cizinců, ale v práci obvodních lékařů. Ti by prý měli člověka ze země, kde je vyšší výskyt tuberkulózy, poslat na rentgen automaticky. Otázkou však je, kolik cizinců, kteří se v Česku zdržují na hranici legality, lékaře vůbec vyhledá.
Polanecký je skeptický i k tomu, že by se od bacilonosiče mohl někdo nakazit v hromadných dopravních prostředcích. „Nakažený musí být v úzkém kontaktu se zdravým minimálně čtyři hodiny, aby se bacily dostaly do organismu,“ tvrdí Polanecký.
Marta Pawlicová, Večerník Praha, 8.1.2002