Co se dozvíte v článku
Co je koktavost?
Koktavost je jednou z nejnápadnějších řečových vad, jíž řadíme do poruch plynulosti řeči. Jedná se o narušení koordinace orgánů, které se podílejí na mluvení. V praxi se pak koktavost projevuje nedobrovolným přerušováním plynulosti procesu mluvení.
Koktavost se může rozvinout kdykoli v období dospívání, nicméně vznik později než v šestém roce věku je velmi nepravděpodobný. Za kritické období je považován věk kolem 3 a půl roku dítěte. V tomto čase se zpravidla objevují první příznaky koktání u dětí.
V průběhu dětského vývoje se ovšem může objevit také období neplynulosti, které postihuje až 25 % dětí. V daném případě se však nejedná o koktavost, ale pouze o přechodnou záležitost. O koktavosti hovoříme, přetrvává-li řečová vada delší dobu. [1, 2]
Co způsobuje koktání u dětí?
Přesná příčina rozvoje koktavosti není doposud známá a mezi odborníky neexistuje jednotný názor na to, co daný problém způsobuje. Jedná se o prozatím nejméně prozkoumanou oblast logopedie. Jedna z hlavních teorií se ovšem opírá o tzv. multifaktoriální model. Znamená to, že koktání je pravděpodobně zapříčiněno více faktory, které mají genetické předpoklady. Jako další možné příčiny se uvádí následující:
- Narušený vývoj řeči: koktavost může vzniknout, když si dítě osvojuje nové řečové dovednosti, a to v důsledku přetížení, nebo naopak kvůli opožděnému vývoji řeči, kdy dítě ztrácí zájem o praktické využití řeči.
- Atypické mozkové procesy: činnost mozkových hemisfér nemusí být synchronizována, přičemž levá mozková hemisféra vykazuje nedostatečnou aktivitu. Koktavost je pak způsobena dominancí pravé hemisféry.
- Osobnostní rysy: dítě je méně odolné vůči neurotizujícím okolním vlivům. [3, 4, 5]
Jak se koktavost u dětí projevuje?
Pro koktavost je charakteristické protahování a opakování prvních hlásek a slabik slov a zadrhávání. První příznaky koktání se mohou začít projevovat mezi třetím a čtvrtým rokem věku opakováním jednoslabičných slov, slabik nebo hlásek. V této fázi dítě začíná mluvit ve větách a nestíhá artikulovat slova stejně rychle jako myšlenky. První stádium se nazývá koktavost incipientní.
Zda se v tomto věku jedná o koktavost, nebo pouze o vývojovou neplynulost, lze rozeznat na základě počtu opakování ve slově a počtu neplynulých slov v poměru k plynulým slovům. Vývojová neplynulost je způsobena nárůstem jazykových kompetencí a nedostatečnou kapacitou tyto procesy vědomě ovládat. Děti si však tohoto přechodného jevu nebývají vědomy, proto nevynakládají úsilí plynulost řeči opravit.
Druhá fáze koktavosti
Pokud je opakování čím dál častější a delší, může se k němu přidat další příznak koktání, jímž je protahování začátku slova a také zadrhávání, kdy dítě není schopné pokračovat v řeči. To se typicky projevuje pauzou, během níž se dítě viditelně pokouší o verbální projev. Dále se může přidávat:
- nadměrná námaha ve svalovém napětí,
- nepřirozená artikulace,
- psychické napětí a netrpělivost,
- vyhýbání se zrakovému kontaktu,
- frustrace.
Fixovaná koktavost u dětí školního věku
Fixovaná koktavost se dostavuje přibližně mezi sedmým a třináctým rokem věku. V tomto období lze pozorovat u dítěte nadměrnou svalovou i psychickou námahu, častější zádrhy a tlačení hlásek. Toto psychické napětí zpravidla zasahuje do psychiky a fyzických projevů osobnosti. Děti trpící koktavostí se mohou stydět a prožívat strach. [6, 7, 8]
Koktavost u dospělých
Koktavost je jedním z problémů, které přetrvávají z dětství do dospělosti a které mohou nepříznivě dopadat na osobnost člověka i na jeho sociální a pracovní adaptaci. Kromě vnějších příznaků koktání typicky zahrnuje i vnitřní příznaky, jako je strach z mluvení, a to zejména v důležitých situacích.
Pokud jde o vnější příznaky, koktání v dětství i v dospělosti primárně zasahuje artikulační orgány, ale také tvorbu hlasu (fonaci) a dýchání. Sekundárně ovlivňuje všechny jazykové roviny. Lidé například mohou volit kratší věty nebo se vyhýbat dlouhým slovům. K nejčastějším příznakům koktání patří:
- tóny – zvýšené napětí artikulačních svalů a svalů krku,
- klony – nepotlačitelné opakování prvních slabik slov,
- mimovolní pohyby,
- souhyby artikulačních svalů,
- souhyby končetin,
- nepřirozené dýchání při mluvení,
- častější nádechy uprostřed mezi slovy. [9, 10]
Léčba: jak se zbavit koktavosti?
Při výskytu výše zmíněných příznaků je nezbytné včas vyhledat logopedickou pomoc, jejíž součástí je diagnostika a posouzení vhodné terapie. Čím dříve je zahájena, tím lepších výsledků bude možné dosáhnout. Léčba koktavosti zahrnuje velké množství přístupů, nicméně ani jeden z nich nelze považovat za univerzální, který by bylo možné uplatnit pro všechny děti, natož pro všechny dospělé.
Máte ve svém okolí někoho, kdo koktá?
Jedná se tedy o individuálně nastavenou terapii, o které by měli vždy rozhodnout specializovaní lékaři, konkrétně psycholog a klinický logoped. Terapie se zaměřuje na všechny tři oblasti symptomů, čili na neplynulost, nadměrnou námahu a psychickou tenzi. Jedním z cílů terapie je také vyrovnání se s řečovou poruchou a získání větší kontroly nad řečí. [11, 12, 13]
Jak se chovat k dítěti, které koktá?
Reakce rodiče na dítě, které nemluví plynule, je klíčová. Je důležité, abyste ho neupozorňovali na to, že se zadrhlo, neopravovali ho a byli trpěliví. Soustřeďte se na obsah sdělení, nikoli na jeho formu, a projevte zájem o to, co říká. Udržujte tedy přirozený oční kontakt a neuhýbejte pohledem. Dítě nepřerušujte, nedoplňujte ani za něj nedokončujte slova.
Rozhodně ho nikdy neokřikujte a nechtějte po něm, aby dané slovo nebo větu zopakovalo. Rozhovor vždy veďte bez časového tlaku a nestresujte svého potomka tím, že spěcháte. Vždy mu nechte dostatek času k tomu, aby se vyjádřilo, a zapojujte jej do všech činností. [14, 15, 16]
Zdroje: logopedonline.cz, klinickalogopedie.cz, dobralogopedie.cz, logopedie-pomucky.cz, logopedie-fritzlova.cz, webmd.com, healthline.com