Rtuť teploměru ve stínu po celý týden v Česku překračuje tropických 30 stupňů Celsia.
V Nemocnici Na Bulovce stouply počty pacientů dovezených s kolapsem o 50 procent, je jich podle mluvčího Martina Šalka každý den zhruba 20. Denně je v nemocnici ošetřeno také asi pět pacientů bodnutých vosou.
„Za včerejší den evidujeme 15 kolapsů, u kterých jsou indicie, že spouštěcím momentem bylo horko. Jinak celkové počty výjezdů se pořád drží kolem hranice 300 za 24 hodin. Objem práce tedy nenarostl,“ uvedla Ernestová. V horkých dnech vyjíždějí záchranáři často také k tonoucím a k hromadným otravám, které způsobil oxid uhelnatý unikající z plynové karmy.
Ve čtvrtek vyjížděly posádky pražské záchranné služby ke třem tonoucím, do nemocnice převezly z plaveckého areálu v Podolí dvacetiletého mladíka, v péči lékařů skončil také sedmiletý hoch, který se topil v bazénu, a šedesátiletý návštěvník Hostivařské přehrady, u něhož byl zřejmě příčinou tonutí epileptický záchvat.
Ve středu vyjíždělo pět posádek k hromadné otravě oxidem uhelnatým z karmy v bytě na Vinohradské ulici. Čtyřiadvacetiletý muž, který byl v koupelně nalezen v bezvědomí, následkům otravy podlehl na místě. Tři ženy s příznaky otravy převezli záchranáři do nemocnic. Loni bylo v Praze přes 60 otrav oxidem uhelnatým, čtyři lidé zemřeli na místě. Letos vyjížděli záchranáři zatím k 38 případům, z nich tři byly smrtelné.
Lékaři varují, že v horku stoupá riziko úpalu a úžehu. Úpal je z přehřátí, typicky se projeví v přeplněných dopravních prostředcích. Projevuje se slabostí, nejistou chůzí, mdlobami, člověk se přestane potit, má horkou a suchou kůži. Pomáhá uložit postiženého na chladné místo s nohama vyvýšenýma, uvolnit mu oděv a otírat pokožku chladnou vodou.
Úžeh vzniká při pobytu na přímém slunci, zejména s nekrytou hlavou. Větší riziko mají lidé se světlou pletí. Pokožka na slunci zrudne, může se spálit, někdy se objeví i puchýře. Postiženého bolí hlava, zvrací, má mžitky před očima. První pomoc je stejná jako u úpalu.
Horké počasí představuje velkou zátěž pro cévní systém. Tělo ve snaze udržet tělesnou teplotu v normě reaguje roztažením periferních cév. Srdce musí vynaložit větší úsilí na zachování přiměřeného krevního tlaku, což ho extrémně zatěžuje.
V horkém počasí může mít potíže kdokoli, nejvíc hrozí lidem nad 65 let a dětem do čtyř let věku, těhotným, kojícím, kardiakům, pacientům s vysokým tlakem či nadváhou a také lidem léčeným s depresí a nespavostí. Lékaři upozorňují, aby lidé dostatečně pili a vyhýbali se nadměrné námaze.