České biotechnologie zaznamenaly první investici. Vývoj léků se rozjíždí naplno.
Česká biotechnologická firma IQA minulý měsíc oznámila, že získala investici rizikového kapitálu ve výši pět milionů korun. Investorem je společnost Cash Reform. Se společností IQA úzce spolupracuje MUDr. Hajdúch z Palackého univerzity v Olomouci, který Ekonomu naznačil, že tamní tým má v šuplíku několik potenciálních léků.
Když Antonín Holý z Ústavu organické chemie Akademie věd oznamoval svůj objev léku na AIDS, objevily se názory, že je to velký úspěch, který v Česku už nikdo nezopakuje. Investice do IQA však může otevřít dveře do světa dalším lékům z České republiky. Společně je mohou dotáhnout do podoby zajímavé pro velké farmaceutické firmy. Ty jsou ochotné platit za výsledky jejich práce, protože tak nemusejí dělat první - tu nejrizikovější - část výzkumu.
Pět milionů korun není zvlášť vysoká částka, ale nejsou vyloučena další kola financování. Peníze budou využity na rozšíření týmu, zvýšení jeho kvalifikace a zakoupení nové techniky do laboratoří. Na IQA se teď budou upírat oči investorů i vědců - její úspěch by dokázal, že investice do biotechnologií jsou možné i u nás.
Z kolbenky k biotechnologiím. Společnost IQA začínala v omšelé průmyslové budově u libeňského nádraží. V bývalých laboratořích ČKD si našlo sídlo několik výzkumných firem. Chodbami budovy zněl z otevřených laboratoří rachot trhacích testů a byl cítit pach oleje. To je už minulost - firma se začátkem roku přestěhovala do nových prostor. Srdcem laboratoře IQA jsou moderní analyzátory napojené na počítač. V každém z nich se skrývá špičková technologie s cenou v řádech milionů korun. Právě díky těmto technologiím a svému týmu může IQA konkurovat firmám ze západní Evropy.
Společnost nabízí provádění první fáze klinických testů v onkologii. Dokáže také prokázat shodnost generického a originálního léčiva, což se provádí při registraci generika po vypršení patentu na originální lék. Zájemcům může zpracovat specializované projekty při vývoji a testování léčiv. Poslední oblastí činnosti je stanovování stability a životnosti sloučenin.
Více zakázek! Vzorky z testů si u IQA nechávají zpracovat české i zahraniční firmy a vědecké instituce. V ČR má trh své limity a IQA na tomto trhu rozhodně není žádným trpaslíkem. Podle ředitelky Xenie Svobodové umí podobné služby u nás poskytovat jen další dvě až tři firmy.
Poptávka v zahraničí je ale obrovská. Právě získávání zákazníků ze zahraničí je jedním z hlavních cílů investice Cash Reform. „Tady IQA pomůžeme. Už vybíráme schopného manažera prodeje, který by přivedl více zákazníků z Evropy i ze zámoří,“ říká Petr Polách z Cash Reform. Jedním ze současných klientů IQA je i tým Mariána Hajdúcha z Olomouce, který hledá léky proti rakovině.
Olomouc má co nabídnout. Laboratoř experimentální medicíny při Univerzitě Palackého při výzkumu onkologických léků spolupracuje s mnoha zahraničními univerzitami i soukromými firmami. Zatím největším úspěchem je první fáze klinických testů onkologického léku, který zabírá i u nádorů rezistentních na dnešní léky. Patent sice olomoucká univerzita nevlastní, ale pro jeho majitele - zahraniční ústav - zjistila, jakým způsobem tato sloučenina dosahuje svých terapeutických výsledků.
Samotné provádění testů v Olomouci je výhrou. Účastní se jich totiž pacienti, u kterých žádná současná známá terapie nezabírá a testované sloučeniny pro ně bývají jedinou nadějí. „Dělat klinické testy se v ČR vyplatí nejen finančně, ale i díky dostatku nemocných. Pacienti v západní Evropě jsou často „rozebráni“ na klinické testy mnoha farmaceutických firem,“ dodává doktor Hajdúch.
Prostředky vydělané na zakázkovém testování a z grantů jdou na výzkum nových léčiv. V Olomouci vyvinuli vlastní sloučeninu bohemin, která čeká na spuštění první fáze klinických testů. Kolik podobných kandidátů leží v šuplíku? Podle všeho dost na to, aby tým přilákal pozornost finančníků.
V Evropě takto na vysokých školách vznikají nové inovativní firmy. Evropský rizikový kapitál prožívá těžké období, ale daří se spin-offům (odtržené firmy z univerzit či velkých soukromých firem). Například německá společnost Jerini AG, která začala jako výzkumný tým berlínské Humboldtovy univerzity, získala ve dvou kolech od soukromého kapitálu ze SRN, Velké Británie a USA celkem 24,5 milionů eur.
Čeká něco podobného i Hajdúchův tým? Výsledky naznačují, že podobný scénář by se mohl uskutečnit i v Olomouci. Avšak doktor Hajdúch sám podnikat nechce, zajímá ho pouze výzkum: „Na vedení firmy nemám čas, zajímají mě hlavně moji pacienti a věda. Nic nemotivuje víc, než když vidíte, jak pacientovi pomáhá váš lék.“
MICHAL NOSEK, RENÁTA DALRYMPLE, Ekonom, 10.1.2002