Množství potenciálních zájemců o novou metodu dokládá fakt, že ve Spojených státech je pět miliónů kardiaků, z nichž se asi 800 tisíc ročně podrobuje operačnímu zákroku kvůli zanesení či zúžení některé významné cévy. Zatím se tento problém už dvě desetiletí řeší tzv. angioplastikou: místo někdejší náročné operace, při níž se chirurgicky odstranila zúžená či jinak vadná část cévy, lze stejného výsledku dosáhnout tímto téměř nekrvavým ambulantním zákrokem. Do cévy většinou na stehně se malým řezem zavede splasklý balónek s hadičkou. Až třeba o metr dál dosáhne zúženého místa (stenózy), balónek se nafoukne a stenóza odstraní. Je to tak běžný zákrok, že ho hradí všechny americké pojišťovny, i když jeho cena není malá - 15 tisíc dolarů (přes půl miliónu Kč). Problém je, že asi 40 procent angioplastik je třeba po čase opakovat (což byl případ březnové hospitalizace amerického viceprezidenta Dicka Cheneyho), přičemž se naplno projevuje jejich jediné známé úskalí - zjizvení cév. Ty pak znamenají vyšší riziko neúspěšného zákroku a zhruba pětinu lidí pak obvykle čeká chirurgické přemostění špatně průchodného místa, tedy bypass. Kombinace angioplastiky s brachyoterapií nabídla východisko: lékaři do krevního řečiště vpravují těsně po vyčištění zúžené cévy roztok s radioaktivními mikročástečkami. Slabé dávky trvalého záření totiž stimulují obnovu tkáně vnitřní cévní stěny a zabraňují vzniku jizev. Nyní se však přišlo na úskalí - samo záření může vyvolat zjizvení cévy. Mezi specialisty proto vznikl poprask, protože v USA si nová metoda získávala rostoucí oblibu a stal se z ní velký byznys, napsal zmíněný list. Za brachyoterapii s angioplastikou totiž pacienti k částce hrazené pojišťovnou připlácejí tři tisíce dolarů za „radiový nadstandard“, což je vzhledem k masovosti zákroku pro nemocnice dobrý příjem.
(aa), Právo, 28.04.2001