Evropa už nyní čelí odlivu předních vědeckých kapacit, které hledají uplatnění ve Spojených státech, Austrálii nebo Singapuru. Pokud Evropská unie nebude investovat do výzkumu v biologických oborech, situace se ještě zhorší.
Uvedl to evropský komisař pro vědu a výzkum Philippe Busquin před klíčovým hlasováním v Bruselu, při němž mají ministři EU projednávat otázku výzkumu kmenových buněk. Právě na tomto poli by mohly evropské země předstihnout Spojené státy, kde tento výzkum není ze zákona povolen. Informuje o tom server EUpolitix.com.
Poslední dvě zprávy ukazují, že přibývá evropských vědců, kteří odcházejí za prací mimo Evropu. Řada z nich se totiž domnívá, že například v USA by měli lepší přístup k nejmodernějším výzkumným prostředkům.
„Situace může být ještě horší,“ uvedl komisař Busquin. „Pokud budeme s podporou biologických věd váhat, najdou se ti, kteří toho využijí,“ dodal komisař.
Německo proti, Británie pro
Financování výzkumu kmenových buněk schválil minulý týden Evropský parlament. Nyní vše závisí na ministrech vlád jednotlivých zemí, které jsou v této otázce názorově rozděleny. Společné financování evropského výzkumu přitom předpokládá názorovou shodu členských zemí.
Výzkum kmenových buněk z nepoužitých embryií vzniklých během in vitro fertilizace je povolen ve Švédsku, Finsku, Řecku, Nizozemsku a v Británii. Naopak Německo, Francie, Irsko a Španělsko patří mezi odpůrce embyronálního výzkumu; v těchto zemích je použití kmenových buněk ze zákona omezen. V Německu se například smějí používat pouze ty kmenové buňky, které vzniky a byly dovezeny před 1. lednem 2002.
Zastánci výzkumu kmenových buněk poukazují na to, že tato metoda může znamenat naději v léčbě Parkinsonovy a Alzheimerovy choroby.
ZDROJ:
EU split over stem cell research**
**
(ivb), www.Zdravi.Euro.cz, 26.11. 2003