Čermáková to řekla na tiskové konferenci při představení práce komise. Podle ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD) se pravidla asistované reprodukce v Česku v poslední době změnily k horšímu.
Stále více párů má problémy s početím potomka. Zatímco v roce 2007 fungovalo v Česku 27 reprodukčních center a začalo v nich 17.682 oplodňovacích cyklů, v roce 2013 bylo středisek 41 a započatých cyklů 32.245. Podíl pacientek pod 34 let klesá, naopak roste procento žen nad 40 let. Lidé v Česku rodinný život odsouvají do pozdějšího věku. Stále větší podíl mladých studuje vysoké školy. Průměrný věk matek v Česku roste. Zatímco v roce 1989 měly Češky první dítě v průměru ve 22,5 roku, v roce 2000 jim bylo průměrně 25 let a loni přes 28 let.
Komisi expertů, která má vytvořit rodinnou koncepci a politiku, zřídilo ministerstvo práce. Zasedají v ní demografové, ekonomové, sociologové i pracovníci resortu. Problematika umělého oplodnění spadá pod ministerstvo zdravotnictví. „Komise chce vytvořit komplexní rámec rodinné politiky. Nechybí vize,“ uvedla Čermáková. Podle ní je v Česku „víc oblastí, které nesmyslně brání zakládání rodin“. Tým chce spolupracovat se všemi resorty, kterých se rodinná problematika dotýká, i s kraji a obcemi, dodala Čermáková.
Podle Čermákové je umělé oplodňování v Česku drahé, dostupnost antikoncepce snižuje její cena a zlepšit by se měl i systém předporodní, porodní a poporodní péče, „aby byla vstřícná k nárokům rodin“.
„Měli bychom vyvolat diskusi s ministerstvem zdravotnictví. Problém se týká hodně lidí. Bavíme se tu i o tom, zda na umělé oplodnění dosáhnou lidé s nižšími příjmy,“ uvedla Marksová. Ze zdravotního pojištění se zákroky totiž hradí jen ženám do 39 let, dřív do 40 let. Změnila se i pravidla pro oplodňovací cykly. Podle Marksové to bylo k horšímu. „Omezit umělé oplodnění věkem 39 let nekopíruje moderní trendy. Snižování hranice jde proti nim,“ podotkla ministryně. Poukázala na prodlužování života, děti mívá stále více žen i po čtyřicítce.
Zmínila i antikoncepci. Řekla, že ve vyspělých státech fungují centra, v nichž mohou náctileté dívky či chudé ženy dostat antikoncepci zdarma, v Česku jsou všechny přípravky placené. „I kdybychom chtěli pomoci chudým ženám s velkým počtem dětí, aby neměly osmé dítě, které pak hned putuje do ústavu, nemáme na to nástroj. Měli bychom se posunout na úroveň vyspělých zemí,“ uvedla ministryně.