Komora? Ano

24. 1. 2012 8:35
přidejte názor
Autor: Redakce
V minulém týdnu pracovní skupina pro přípravu komorového zákona zdravotníků poprvé na veřejnosti prezentovala zásady a důvody svého vzniku. Česká asociace sester, jako dominantní profesní organizace největší skupiny zdravotníků, iniciovala spolupráci zástupců všech zdravotníků vyjma lékařů a farmaceutů na novém komorovém zákonu. Kromě psychologů se na práci komise všechny profese aktivně podílejí. Potřebuje někdo tuto komoru? Komu má sloužit? Kdo se má na přípravě podílet? Zase o nás bez nás?


A spousta dalších otázek padá z mnoha stran. Je škoda, že některé otázky nejsou rozumně zodpovězené.
Jak se v posledních dvaceti letech mění postavení všech zdravotníků, mění se nejen požadavky na jejich vzdělávání, ale je i potřeba legislativního zakotvení vůči státní správě a samosprávě.

Lékaři navázali na tradici lékařské komory, podobně stomatologové, farmaceuti. A co sestry a všichni ostatní zdravotníci?

Při vědomí si reálného postavení každého zdravotníka tvrdím, že taková komora je nezbytností. Každá sestra či zdravotník vykonávající svou profesi samostatně také nese plnou zodpovědnost.

Není moc oborů, kde pracovník nese plnou trestně právní zodpovědnost za svá profesní pochybení. Není moc profesí, kde je nezbytné zachovat odstup od politické reprezentace – zdravotnictví je politikum samo o sobě.

Už nikdy „o nás, bez nás“!

Jsem přesvědčený, že nejen lékaři, stomatologové a farmaceuti, ale i další zdravotnická povolání se mají vymanit z přímého vlivu státní správy. Že má dojít k profesní samosprávě. Nemyslím, že stát umí zajistit účinný a kvalifikovaný dohled nad těmito profesemi.

Ne stát, ale samosprávná komora zřízená zákonem má regulovat přístup k výkonu povolání a vyloučit bezprostřední vliv aktuálního politického zadání. Komora zřízená zákonem to dokáže lépe než stát.

Značná míra samosprávných prvků je znakem skutečně svobodné společnosti. Ostatně samosprávné fungování i tzv. nelékařských zdravotnických povolání zavedla většina zemí, které vnímáme jako hodné následování.

Vznik takové komory není diktát a zajištění kontroly ze strany státu, právě naopak. Napříště se můžeme vyvarovat direktivním zásahům ze strany státu. Komora zabrání takovým excesům, kdy o té které konkrétní zdravotnické profesi rozhodují státní úředníci a povinně se k tomu vyjadřují jen zástupci lékařské komory.

Ano, je dnes „zvykové právo“, aby se ke konkrétní legislativě vyjadřovala i jednotlivá profesní sdružení. Občas ano, občas ne, do jisté míry je to čistě na libovůli toho kterého odboru státního úřadu. Ano, děje se tak. A škody jsou někdy nedozírné.

Avizovaná komora má smysl, pokud:

- Bude obligatorním připomínkovým místem legislativy.

- Bude regulátorem dotčených profesí.

- V případě jedné velké komory bude paritní zastoupení dotčených povolání na nejvyšších úrovních.

- Zajistí se odstup od politických stran i odborů.

- Zajistí se absolutní nezávislost na státní správě, a to i ekonomická.

Při nesplnění každého jednotlivého bodu je podle mého názoru taková komora chybná, krokem zpět.

Nelustrujme se

Vyloučením odborů nemyslím zkoumat odborářské aktivity jednotlivých osob, ale vyloučit vliv odborové organizace na přípravu zákona. Nechť jsou účastníkem přípravy komorového zákona zástupci sdružení na profesní bázi, s mandátem od svých členů. Stejný nesmysl je lustrovat politickou angažovanost jednotlivců – příslušnost k jakékoliv politické straně ze mě nedělá lepšího či horšího zdravotníka.

Diktát stranických sekretariátů by byl stejnou chybou, jako vliv odborů. Vzato do extrému – jsem členem politické strany, která má ve svém programu i zdravotnictví a mezi členy hodně zdravotníků. Požadavek na účast mé politické strany v komisi je stejně relevantní, jako požadavek na účast odborů; viz hysterické výlevy kolem vyloučení POUZP z účasti.

Drtivá většina kritických hlasů k této problematice má jeden velký problém. Zdůrazňováním detailů, nepodstatných bodů a různých dohadů se vzdalují skutečnému jádru problému. Jen minimum z kritických hlasů přináší nějaké věcné argumenty. Takřka všechny zdravotní sestry se kriticky se distancují od Dany Juráskové.

Musím vnímat, že mluví samy za sebe, Dana Jurásková vystupuje jako prezidentka nejvlivnější profesní organizace početně nejvýznamnějšího povolání. Téměř všichni se jasně distancují od povinného členství v komoře. Jasně, já budu velmi rád dobrovolným členem a také si nepřeji členství povinné. To je ale až druhotná věc, kterou stejně nakonec rozhodnou zákonodárci.

Sám za sebe mám jednu prosbu. Já nejsem nelékař, už 23 let jsem zdravotník. Vznik České zdravotnické komory podporuji.

Autor je radiologický asistent

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?