PRAHA -
Čeští doktoři přitom podle zprávy Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) ošetřují méně lidí než jejich kolegové v některých evropských státech.
„Rozhodně nemáme lékařů nadbytek. Čeká se do budoucna spíše nedostatek lékařů, protože jich je hodně ve vyšších ročnících,“ upřesnil Kubíček. V krátké době tedy mnozí lékaři opustí své ordinace a odejdou do důchodu.
Podle Suttnera je již dnes v některých regionech nedostatek doktorů určitých odborností. Počet dnešních mediků pak v následujících letech nebude nejspíš na
zaplnění mezery stačit, doplnil mluvčí VZP.
Mnozí doktoři také odcházejí pracovat do zahraničí, zvláště do sousedního Německa a Rakouska. S připojením Česka k EU se jejich počet nejspíš ještě zvýší. Jejich místa pak zaujímají obvykle slovenští, případně i ukrajinští a ruští kolegové.
V Česku působí podle Kubíčka zhruba 40 tisíc lékařů a jejich množství se v posledních letech výrazně nemění. Na jednohočeského lékaře připadalo v roce 1995 podle zprávy OECD asi 333 pacientů. V roce 2001 jich bylo 294. Německý lékař měl tehdy na starosti přibližně 303 lidí, tedy stejně jako jeho francouzský a
nizozemský kolega. Rakouský doktor evidoval 312 lidí a finský 333. I v těchto zemích je stejný trend jako u nás, pacientů na jednoho lékaře ubývá.
Maďarský lékař zvládl 345 lidí a polský dokonce 455. „Není to vždy tak, že rozvinuté země jsou na tom zásadně líp. Je to i místní tradicí a charakterem medicíny ve státě,“ uvedl Kubíček. Naopak v Itálii ošetřoval v roce 2001 podle OECD lékař 233 a v Řecku 227 lidí.
Podobně trápí Česko i nedostatek zdravotních sester. Mezeru zaplňují stejně jako v případě lékařů kolegyně ze Slovenska a z východu. Na západ od českých hranic mívají sestry na starosti více činností, takže uvolní lékařům ruce. Ti jsou pak schopni zvládnout větší počet nemocných.
V posledních letech v Česku přibývá i ambulantních zařízení. V roce 1995 VZP uzavřela podle Suttnera smlouvu s téměř 18 tisíci zařízeními, o tři roky později s více než 19 tisíc, v roce 2000 jižs 25.816 a ke konci roku 2002 měla smlouvy s 33.638 zařízeními. V nich však působívají nejen praktičtí lékaři pro děti a dospělé,
ale i zubaři, specialisté a rehabilitační pracovníci, upřesnil Suttner.
Podle něj lze tato čísla ale jen těžko srovnávat. Ambulantní zařízení vznikala v 90. letech totiž postupně, transformovala se z bývalých zdravotnických středisek nebo byla nově založena v souvislosti s budováním zdravotnické sítě a potřebami pacientů.
ČTK