PRAHA - které tvoří většinu jejich sortimentu, a nemusely se vybavovat registračními pokladnami.
Václav Šebor z tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví řekl, že ministryně Milada Emmerová počítá ve své koncepci se zvýšením obchodní přirážky na levné léky.
Pacienti to ani nepocítí, u léku za 50 korun by zvýšení činilo korunu. Dá se prý
ale předpokládat, že výrobci by zlevnili, aby i s vyšší marží konečná cena léku byla stejná a oni se udrželi na trhu.
Chudoba uvedl, že loni zaniklo v konkurenčním boji 30 malých lékáren, naproti tomu vzniklo 70 nových ve velkých městech, kde jich je dost a další nejsou zapotřebí.
| DÁLE ČTĚTE: |
|---|
|
Lékárenské řetězce likvidují nezávislé lékárníky\\ Lékárna mezi obchodem a odborným servisem |
Lékárenské řetězce vytlačují samostatné lékárníky například tím, že jsou ochotny
zaplatit vyšší nájem na mnoho let dopředu.
Malým lékárnám by zvýšení obchodní přirážky na levné léky navýšilo příjmy. Nyní dostane lékárna 17 procent z ceny léku, takže u drahého přípravku má vyšší výnos.
Vydělávají na tom lékárny v blízkosti poliklinik a nemocnic, kde se vydávají dražší
medikamenty. Navíc velké lékárny vydělají na doplňkovém prodeji, mají z něj až 40 procent příjmů, malé jen 15 procent.
Komora rovněž žádá, aby se na lékárny i na celé zdravotnictví nevztahoval zákon o registračních pokladnách.
Chudoba řekl, že lékárny již vložily desetitisíce korun do výpočetních systémů, nyní by musely dát další za registrační pokladny a stouply by jim i provozní náklady.
Přitom jsou už nyní všechny vybaveny počítači a vedou kusovou evidenci léků, takže se vše dá dohledat.
„Registrační pokladny jsou užitečné tam, kde stát nemá evidenci o příjmech - v hospodách a na tržištích. V lékárnách je evidence dostatečná a na rozdíl od hospod si lékárníci na zvýšené výdaje vydělat nemohou,“ dodal Chudoba.
Šebor doplnil, že ministerstvo již při přípravě zákona v roce 2000 vzneslo požadavek, aby ve zdravotnictví nebyly registrační pokladny zaváděny.
ČTK