Můžete stručně shrnout význam zmíněných komorbidit – proč je jim potřeba věnovat pozornost? Jak komorbidity komplikují průběh základního onemocnění a jeho léčbu?
Komorbidity jsou definovány jako choroby, které nesouvisejí se základním chronickým autoimunitním onemocněním, ale vyskytují se při těchto onemocněních častěji než v běžné populaci a/nebo mají závažnější průběh. Jsou příčinou zvýšené morbidity, ale i mortality pacientů. Podle definice EULAR se mezi komorbidity řadí kardiovaskulární onemocnění, onemocnění ledvin, plic, infekce, malignity a osteoporóza. Komorbidity by měly být sledovány především proto, že: a) zvyšují riziko úmrtí, b) často nejsou optimálně léčeny, protože hlavní důraz je kladen na léčbu základního onemocnění, c) ovlivňují výsledky klinických hodnocení.
V průběhu konference jste informovali o iniciativě EULAR pro reportování, screening a prevenci vybraných komorbidit. Co je náplní a cílem této iniciativy?
EULAR vypracovala svoje doporučení podle vlastní dříve publikované metodiky. Zaměřují se na standardizaci reportování komorbidit, jejich screening a možnou prevenci. Dokument je rozdělen do tří nadřazených principů a dále patnácti vlastních doporučení. Jsou uvedeny některé optimální monitorovací strategie. Jako příklad lze uvést doporučení pro screening nádorů: u žen nad 50 let provedení mamografie jednou za dva roky, stěr z děložního čípku jednou za tři roky, u všech pacientů nad 50 let jednou za dva roky vyšetření na okultní krvácení a u pacientů s rizikovými faktory kolonoskopie, v případě výskytu pigmentových névů u pacientů s biologickou léčbou nad 45 let vyšetření dermatologem jednou ročně. Velká epidemiologická studie ve 22 státech u pacientů s ankylozující spondylitidou prokázala, že vhodná screeningová a preventivní opatření byla uplatněna pouze u 40 procent pacientů, přičemž nejlepší výsledky byly u prevence kardiovaskulárních onemocnění, na druhém místě u malignit a nejhorší u očkování (jen 9 procent pacientů).
Jaké máte zkušenosti s hodnocením a léčbou komorbidit u nás – jsou dostatečné, nebo se chystají změny v doporučeních a podobně? Vyplynuly z konference podstatné závěry týkající se dalšího postupu?
Oficiálního výzkumu komorbidit se Česká republika nezúčastnila, takže mohu říci pouze svoje osobní dojmy z dlouholeté praxe klinického revmatologa. Rozhodně nelze reportovaný screening v prevenci komorbidit v Česku považovat za optimální. Česká revmatologická společnost na to bude reagovat vydáním vlastních doporučení. Cílem je především edukace lékařů, a to nejen revmatologů, ale především praktických lékařů.
Jaká je tedy úloha revmatologa v posuzování a léčbě komorbidit?
Pravděpodobně není možné, aby klinický revmatolog sám prováděl registraci komorbidit, referoval rizikové faktory a ještě dělal screeningová opatření. Měl by však stát v čele revmatologického týmu, který bude data o komorbiditách, poskytovaná dalšími lékaři, shromažďovat a koordinovat další postup. Spolupráce bude nutná především s praktickými lékaři, ale samozřejmě i s dalšími odborníky, jako jsou kardiologové, nefrologové, pneumologové, onkologové, infektologové a psychiatři.