Hlavním tématem kongresu Mezinárodní konfederace porodních asistentek byla špatná úroveň dostupnosti této péče v některých zemích Afriky, Asie a Jižní Ameriky. Kde se v mezinárodním srovnání nachází Česká republika?
V České republice je v současné době asi 4500 registrovaných porodních asistentek. Většina z nich pracuje na porodnicko-gynekologických odděleních a klinikách. V komunitním prostředí působí asi 200 porodních asistentek. Jejich dostupnost je tedy saturována v porodnicích, ale je nedostatečná v komunitním prostředí. Tato situace je podobná v mnoha středoevropských zemích.
Babictví má samozřejmě velkou tradici. Jak se změnil význam porodní asistence za posledních přibližně 100 let?
V období před 100 lety pracovaly porodní asistentky samostatně, sledovaly těhotné ženy, asistovaly jim u porodu v domácím prostředí a následně pečovaly o matku a novorozence, poskytovaly rady ženám i jejich rodinám. Měly profesní sdružení a byly jednotné ve své profesi.
Čemu by se mohly dnešní porodní asistentky učit od svých předchůdkyň?
Tradičním praktickým dovednostem v porodní asistenci, trpělivosti a pokoře při péči o ženu a novorozence a profesní hrdosti.
Kde naopak vidíte pokrok?
Ve vzdělávání pro porodní asistentky, které probíhá na vysokých školách, a v pokroku medicíny obecně.
Podle UNFPA má být péče o rodičky nejen dostupná, kvalitní a přístupná, ale také přijatelná. Poslední jmenovaná podmínka evokuje i zdejší mediální evergreen – domácí porody. Jak se k nim stavíte?
Prakticky většina porodů začíná v domácím prostředí. Porod je proces skládající se ze 3 (4) porodních dob, které jsou různě dlouhé, a přímo narození dítěte je druhá doba porodní. Neexistuje platný standard k vedení porodu mimo zdravotnické zařízení, a tak se na jeho vedení mohou podílet i laici – nezdravotníci. V České republice se narodí 2 až 4 procenta dětí mimo porodnici.
A váš osobní názor na domácí porody?
Musí být jasně stanovený standard pro poskytování této péče, to znamená, že poskytovatel (porodní asistentka) musí mít určitou úroveň odborného vzdělání, délku praxe v porodní asistenci, měl by být doporučen i počet osob u porodu, povinné materiálnětechnické vybavení, standardní dokumentace, zajištění péče při vzniku komplikací. Za dodržení těchto podmínek si myslím, že by bylo možné poskytovat péči při porodu mimo zdravotnické zařízení (porodní dům, domácí prostředí rodičky) porodní asistentkou. Tyto podmínky musejí být naprosto přesně konkretizovány, zde předkládám jen velmi stručný nástin.
Které budoucí změny v oblasti porodní asistence považujete za nejdůležitější a řekněme nejakutnější v případě České republiky?
Je třeba respektovat mezinárodní definici porodní asistentky ICM a naplňovat kompetence dle platné legislativy EU a ČR. Podpořit a rozšířit komunitní péči v porodní asistenci.
Většina z nás jistě nezná znění této mezinárodní definice. Mohla byste ji našim čtenářům přiblížit?
Světová zdravotnická organizace (WHO), Mezinárodní konfederace porodních asistentek (ICM) a Mezinárodní federace gynekologů a porodníků (FIGO) vytvořily v roce 1972 dokument nazvaný „Definition of the Midwife“ (Definice porodní asistentky). Znění tohoto dokumentu bylo poprvé upraveno v roce 1990, podruhé v roce 2005. Pro pořádek tedy uvedu přesné znění definice, které je dle mého názoru jasné a přehledné: • Porodní asistentka je osoba, která úspěšně ukončila oficiální vzdělávací program pro porodní asistentky uznávaný v dané zemi a dosáhla tak požadované kvalifikace pro získání registrace – úředního povolení k výkonu povolání porodní asistentky. • Porodní asistentka je uznávána jako plně zodpovědný zdravotnický pracovník, který pracuje jako partner ženy, poskytuje jí potřebnou podporu, péči a radu během těhotenství, porodu a v době poporodní, vede porod na svou vlastní zodpovědnost, poskytuje péči novorozencům a dětem v kojeneckém věku. Tato péče zahrnuje preventivní opatření, podporu normálního porodu, zjišťování komplikací u matky nebo dítěte, zprostředkování přístupu k lékařské péči nebo jiné vhodné pomoci a provedení nezbytných opatření při mimořádné naléhavé situaci. • Porodní asistentka má důležitou úlohu ve zdravotním poradenství a vzdělávání nejen žen, ale i v rámci jejich rodin a celých komunit. Tato práce by měla zahrnovat předporodní přípravu a přípravu k rodičovství a může být rozšířena i do oblasti zdraví žen, sexuálního nebo reprodukčního zdraví a péče o dítě. • Porodní asistentka může vykonávat svou profesi v jakémkoli prostředí, včetně domácího, ambulantních zdravotnických zařízení, nemocnic, klinik nebo zdravotnických středisek.
S ministerstvem zdravotnictví jste před časem podepsaly memorandum o spolupráci. Čeho už jste společnými silami dosáhli a kdy se české porodní asistentky dočkají prvních klíčových změn v koncepci jejich oboru?
Na Ministerstvu zdravotnictví ČR bylo toto memorandum podepsáno dne 12. března 2014, a to zástupkyněmi čtyř profesních sdružení porodních asistentek v České republice. V jeho textu se mimo jiné hovoří o potřebě vytvoření jasné koncepce porodní asistence, o nutnosti úpravy pregraduálního a postgraduálního vzdělávání a o spolupráci s MZ ČR na úpravě legislativy spojené s výkonem povolání porodní asistentky. V současné době byla ministrem jmenována pracovní skupina, ve které jsou zástupkyně jednotlivých profesních sdružení porodních asistentek a také zástupci vzdělavatelů. Pracovní skupina se teprve sejde na svém prvním zasedání a bude naplňovat body z memoranda.
Jak by se do budoucna měly rozšířit kompetence porodních asistentek?
Kompetence není třeba rozšiřovat, ale naplňovat dle platné legislativy (viz rámeček níže).
Podílíte se i na vzdělávání a výchově nových porodních asistentek. Kompetence však nejsou to samé co kompetentnost. Jsou naše porodní asistentky připraveny na větší odpovědnost?
V rámci vzdělávání v bakalářských studijních programech jsou budoucí porodní asistentky na zodpovědnost za svou práci připravovány.
Domníváte se však, že jsou skutečně připraveny?
Myslím si, že všechny porodní asistentky ještě připraveny nejsou, vzhledem k současnému neumožnění naplňování kompetencí dle legislativy. V mnoha porodnicích jsou spíše asistentkami lékaře-porodníka a svou odbornou práci – tedy samostatně vést porod a provádět všechny činnosti s tím spojené – provádět nemohou. Také ze strany neonatologů není porodním asistentkám umožněna činnost – nemohou provádět první ošetření novorozence, nemohou, a někde dokonce ani nesmějí ženě pomáhat s kojením… Náprava bude možná ještě novelizací legislativy a jejím dodržováním a dále celoživotním vzděláváním všech porodních asistentek nejen v oblasti porodní asistence, ale také v právnických a etických otázkách.