Ebole za více než dva roky, od začátku prosince 2013, v západní Africe podlehlo přes 11.300 lidí z více než 29.000 nakažených, což bylo nejvíce v historii této nákazy.
Základní údaje o epidemii eboly v Africe, která končí:
- Ebola je jednou z nejobávanějších chorob na světě. Je vysoce nakažlivá a úmrtnost na ni dosahuje až 90 procent.
- Neexistuje na ni zcela spolehlivý lék, ani vakcína, řada z nich se testuje. Nejvíce nadějí bylo vkládáno do americko-kanadského léčiva ZMapp, japonského antivirotika Avigan či některých vakcín. Další látku proti ebole vyvinul letos tým virologů v americké farmaceutické firmě Gilead Sciences pod vedením českého vědce původem z Chomutova Tomáše Cihláře.
- Epidemie vypukla 6. prosince 2013 v Guineji (že jde o ebolu bylo potvrzeno v březnu 2014) a rozšířila se v březnu 2014 do Libérie a v květnu 2014 do Sierry Leone a dalších afrických zemí. Do Evropy a USA dorazilo několik nakažených ebolou, většinou šlo o zdravotníky, kteří nemocné v Africe ošetřovali. Několik z nich se uzdravilo, naopak například v madridské nemocnici na ebolu zemřeli dva španělští kněží nakažení v Africe a v USA ebole podlehl Liberijec rovněž infikovaný v Africe.
- Epidemie eboly si dosud vyžádala přes 11.300 obětí, nakažených je hlášeno téměř 29.000. Nejvíce osob (přes 4800) na ni zemřelo v Libérii, asi 3900 obětí hlásila Sierra Leone a více než 2500 Guinea.
- Nemoc způsobuje virus ebola, nazvaný podle řeky Ebola v Konžské demokratické republice (Kongo; dříve Zair), kde byla tato nemoc v roce 1976 poprvé identifikována. Epidemie tehdy propukla v konžské vesnici Yambuku a v Nzaře v sousedním Súdánu a zemřelo na ni 431 ze 602 nakažených. Nový virus tam objevil tehdy 27letý belgický lékař Peter Piot.
- Diagnostika eboly je obtížná, protože prvotní symptomy mohou připomínat například chřipku. Pacienta sužuje slabost a jeho teplota rychle stoupá. Častými příznaky jsou průjem, zvracení, vnitřní či též vnější krvácení, pak začínají selhávat orgány, nejprve játra a ledviny.
- Symptomy se mohou objevit dva až 21 dnů po nakažení. Přenáší se krví, sekrety a tělesnými tekutinami nemocného; je třeba se proto vyvarovat například i kontaktu s použitými ručníky. Častými oběťmi jsou zdravotníci ošetřující nemocné, pokud nepoužívají rukavice, masky a ochranné brýle. Člověk může být přenašečem viru někdy až sedm týdnů po uzdravení.
- Přirozenými hostiteli viru ebola jsou netopýři živící se ovocem. V Africe byly zdokumentovány i případy nákazy při kontaktu s uhynulými či nemocnými opicemi, lesními antilopami či dikobrazy.
- V současnosti je známo pět kmenů viru ebola, z nichž tři (Ebola, Súdán a Bundibugyo) napadají člověka. Čtvrtý kmen z Pobřeží slonoviny, nazvaný Taï Forest podle tamního národního parku, kde se poprvé objevil, dosud způsobil jen jedno zaznamenané lidské onemocnění, pátý kmen Reston napadá opice a prasata.
- Všechny dosavadní epidemie eboly postihly africký kontinent. Nejvíce obětí (431) před tou současnou si vyžádal už první známý výskyt eboly v roce 1976 (v Kongu a Súdánu). Druhý nejvyšší počet lidí (254) zabil virus eboly v roce 1995 rovněž v Kongu, 224 osob jí podlehlo v roce 2000 v Ugandě a poslední větší epidemie eboly postihla v roce 2007 Kongo, kde na ni tehdy zemřelo 187 lidí. WHO uvádí, že v letech 1976-2013 vypuklo v Africe celkem 24 různých případů propuknutí nemoci, při kterých bylo nakaženo přes 1700 lidí a zemřelo přes 1200 osob.