Jsem ráda, že se konečně ozvali i distributoři. Na hlavy lékárníků se v posledních týdnech sesypalo tolik polopravd a lživých údajů, že měli co dělat, aby vyvraceli ty nejtroufalejší, a aby se ubránili nenávistnému napadání ze strany ministerstva zdravotnictví a jeho vedení.
V tom napjatém ovzduší už měl málokdo sílu vytáhnout na světlo boží fakt, že lékárníci už dlouhou dobu úvěrují zdravotní pojišťovny - hlavně všeobecnou, která jim neplatí včas. Jak? Tím, že jestliže chtějí platit faktury svým dodavatelům v termínech, musí si brát místo pojišťovny překlenovací úvěry u bank, případně platit po splatnosti, případně prodlužovat splatnosti faktur.
Co to pro lékárníka znamená? Ad jedna, musí zaplatit úroky z úvěru, které by měla platit zdravotní pojišťovna, ad dvě, stávají se pro distributory nedůvěryhodnými partnery a častokrát to končí tím, že musí platit dodávky hotově, ad tři – prodlužováním splatnosti faktur si zhoršují podmínky nákupu a nakupují léčiva nevýhodněji, čímž se mění poměr rozdělení obchodní přirážky mezi lékárnou a distributorem. Zdá se, že standardem v obchodních vztazích je nevyrovnávání závazků, lidově řečeno, normální je neplatit.
Hodně mne pobavily reakce z ministerstva, ale i reakce zmatených občanů - co si to ti distributoři dovolují, chtít po nemocnicích a jejich lékárnách platit dluhy. Vždyť je to ohrožení zdraví pacientů! Málokdo dohlédne dál, aby viděl, že bonusový a sankční řád Dr.Ratha, týkající se fakultních nemocnic, nutí ředitele, nechtějí-li přijít o své židle, zvedat platy, i když na to nemají. Peníze jim pak scházejí jinde. V prosinci někde omezovali péči, teď zase neplatí za léky.
Dalším kontraproduktivním doporučením ministra zdravotnictví je – pacienti, vybírejte si léčiva v nemocničních lékárnách, nebudete tam doplácet tolik, jako v „zlodějských pouličních lékárnách“. Ministr jaksi zapomíná, že snižováním doplatků na svůj úkor lékárna přichází o finanční prostředky, které potřebuje na placení faktur za léčiva, na provozní náklady a v případě nemocničních lékáren i k dotování nevýdělečných oddělení nemocnic.
Jeho populistická rétorika poškozuje lékárníky, kteří plní své závazky včas a mají odpovědnost za provoz svých lékáren a své zaměstnance, a kteří se nedočkají, na rozdíl od státních nemocnic, žádných dotací v podobě výpomoci ze státních rezerv.
RNDr.Tatiana Mikušová, www.Zdravi.Euro.cz
autorka je lékárnice
Autorka reaguje na článek:
Všechny lékárny prý dluží distributorům asi 2,5 miliardy korun
Článek nemusí vyjadřovat názor redakce.
Reakce čtenářů Zdraví.Euro.cz
PharmDr.Ing.Jiří Zimák, CSc.
Vážená paní kolegyně,
bezvadně napsaný příspěvek. Skutečně, občané jsou zmateni. Proto by stálo za to stále a stále podobné názory prezentovat na veřejnosti, nejenom odborné. Nejsem si jist (viz MUDr. Milan Novák v tištěných Mladá fronta Zdravotnictví a medicínaZdraví.Euro.cz), zda je „mravné“, aby nemocniční lékárny dotovaly provoz ztrátových nemocnic.
Neustálý růst nákladů na léky se pak promítá do veřejných lékáren (průměr), které jsou v tom pak nevinně. Napište to někam!
Bohumír Šimek
Dokud stát nebude dbát na zákonnost, dokud nepodpoří věřitele vůči dlužníkům, nebude se rozvíjet střední podnikatelská vrstva (včetně zdravotnictví), která je zárukou demokracie a svobody občanů! Někdy mám pocit, že naši politici bourají normální přirozné vztahy, aby mohli nadále budovat korupční,mafiánský kapitalismus.
uživatel nepodepsán
Celý systém úvěrují i nemocnice, kterým zdravotní pojišťovny hradí poskytnutou péči po dvou až třech měsících. Pouze pacientů se nic nedotýká, ti mají hned a vše, na co mají „nárok“.
Řešení se nabízí: Teprve poté, co pocítí problém pacienti, začne být problém řešen.