V pondělí projedná tento návrh zúžené zasedání tripartity. Mimořádné jednání s premiérem v demisi Andrejem Babišem (ANO) si vyžádala Hospodářská komora, podle které plán nevyřeší problém nárůstu fiktivní nemocnosti, přičemž náklady ponesou zaměstnavatelé i stát.
Konfederace podle svého vyjádření navrhuje jednoduché, moderní a elegantní řešení. „Odstraňuje zásadní problém zaměstnavatelů, jímž je praktická nemožnost kontroly nemocných v prvních dnech nemoci, související nárůst nákladů, problémy s plněním zakázek apod.,“ uvedla.
Předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek již dříve uvedl, že si je vědom toho, že karenční dobu nelze zrušit bez toho, že bude zavedena elektronická neschopenka. „Nápad elektronické neschopenky mě zaujal. Myslím, že to je dobrá věc. Je to kontrola, jak dávají doktoři neschopenku, a pojistka, aby systém nebyl zneužíván,“ reagoval před dvěma týdny při setkání s Dufkem Babiš.
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula ve středu přivítal souhlas vlády s poslaneckým návrhem ČSSD, kterým by bylo proplácení nemocenské v prvních třech dnech nemoci znovu zavedeno. Odbory budou prosazovat, aby nemocenská v prvních dnech nespadla pod 60 procent průměrného denního výdělku.
Hospodářská komora míní, že návrh vyplácet nemocenskou od 1. do 11. dne nemoci nevyřeší problém nárůstu fiktivní nemocnosti. Podle komory se také sníží příjmy z odvodů na sociální a zdravotní pojištění a porostou náklady ve zdravotnictví.
Babiš ve středu řekl, že chce hledat řešení, které bude mít co nejmenší dopad na ekonomiku. Výhrady, které kabinet formuloval k návrhu ČSSD, je podle něj třeba dořešit a projednat na tripartitě.
Se zavedením elektronických neschopenek od ledna příštího roku počítá schválená novela o nemocenském pojištění. Lékaři by podle ní ale mohli potvrzení o pracovní neschopnosti dál vystavovat i v papírové podobě. Od loňského června pracovníci ministerstva práce začali chystat návod na používání e-neschopenek a popsali postup. Ohled se bral i na zabezpečení citlivých údajů. Nastavení je podle zástupců resortu připraveno, rozhoduje se ale o tom, kdo ho technicky provede.
Nyní nedostávají zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci nic. Náhradu mzdy poskytuje od čtvrtého do 14. dne nemoci za pracovní dny zaměstnavatel, a to tři pětiny průměrného denního výdělku. Od 15. dne se dávky poskytují z nemocenského pojištění.